Marie Uherská
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Uherská (1371 – 17. května 1395) byla třetí nebo čtvrtou, ale nejstarší přeživší dcerou polského a uherského krále Ludvíka I. Uherského a jeho druhé choti Alžběty Bosenské, manželkou Zikmunda Lucemburského a uherskou královnou. Byla posledním z dynastie Anjouovců na uherském trůně.
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec |
Ludvík I. Uherský
|
| matka |
Alžběta Bosenská
|
| manžel | |
Karel IV. zasnoubil Zikmunda s dcerou Ludvíka I. Marií, předurčenou dědičkou Polska, ještě v dětském věku. Ludvík ovšem zemřel roku 1382 a Poláci odmítli další spojení s Uhrami. Za polskou královnu zvolili Mariinu mladší sestru Hedviku, provdanou za Vladislava II. Jagella. V Uhrách nechala královna vdova Alžběta korunovat královnou Marii, která se po Zikmundově odchodu z Uher, kde žil v letech 1379-82, zasnoubila s Ludvíkem Orleánským.
Roku 1385 vtrhl Zikmund do Uher a vynutil si sňatek s Marií. Vlády se fakticky ujal až poté, co velmož Jan Horváti zajal obě královny a uvěznil je. Alžběta nechala zavraždit dalšího kandidáta na trůn, Karla II. Neaposlkého, v roce 1386. Přesně o rok později je ve vězení uškrcena královna vdova Alžběta a Marie dávala do konce života vinu svému manžel. Uherské stavy ovšem Zikmunda uznaly za krále. Zikmund kvůli výdajům na dobytí Uher zastavil svému bratranci Joštovi Braniborsko na pět let.
Královna Marie měla být Zikmundovým spoluvládcem, de facto ale vládl sám. Zemřela při pádu z koně. Právě čekala dítě, možná dědice, a pro lucemburskou dynastii to znamenalo neblahý vývoj.
