Sopwith Camel
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Sopwith F.1 Camel / 2F.1 Camel | |
 |
|
| Typ letadla | stíhací letoun |
| Výrobce | Sopwith Aviation Company |
| Výroba od - do | F.1: 1916-1918 2F.1: 1917-1918 |
| Nasazení v letectvu | Trojdohoda a spojenci (viz níže) |
| Délka | F.1: 5,6 m 2F.1: 5,5 m |
| Rozpětí křídel | F.1: 8,5 m 2F.1: 8,1 m |
| Výška | 2.59 m |
| Plocha křídel | F.1: 21,5 m² 2F.1: 20,6 m² |
| Max. vzletová hmotnost | F.1: prázdná 422 kg F.1: vzletová 660 kg 2F.1: prázdná 470 kg 2F.1: vzletová 695 kg |
| Dolet | 2 hod a 30 min |
| Dostup | F.1: 5800 m 2F.1: 5300 m |
| Stoupavost | 2000 m / 6' |
| Maximální rychlost | F.1: 183 km/h 2F.1: 199 km/h |
| Motory | F.1: 1x Clerget 9B rotační 9 válec, 130 k 2F.1: 1x Bentley B.R.1, 150 k |
| Počet vyrobených kusů | F.1: 5500 ks 2F.1: 129 ks |
| Výzbroj | F.1: 2x synchr. kulomet Vickers ráže 7,7 mm 2F.1: 1x synchr. kulomet Vickers ráže 7,7 mm, 1x nesynchr. nad křídlem |
| Zvláštní výbava | 2F.1: schopnost startu z letadlových lodí |
Sopwith Camel byl britský stíhací letoun vyráběný firmou Sopwith Aviation Company a používaný v 1. světové válce i krátce po ní. Nejznámějšími verzemi tohoto letounu jsou Sopwith F.1 Camel a Sopwith 2F.1 Camel.
Obsah |
[editovat] Historie
Sopwith F.1 Camel měl v době svého vzniku nahradit nedostačující stíhací letoun Sopwith Pup (Štěně). V začátcích jeho vývoje byl znám jako Big Pup (Velké štěně), první vzlet prototypu se uskutečnil v prosinci 1916. Byl vyzbrojen dvěma 7,7 mm synchronizovanými kulomety Vickers připevněnými před kokpitem, které střílely skrze dráhu točící se vrtule. Plechové kryty obklopující nainstalované kulomeny vytvářely hrb, díky kterému začal být letoun přezdíván Camel (Velbloud). K jednotkám byl přidělen od května 1917 a v červenci se již zúčastnil prvních bojů. Během války bylo vyrobeno přibližně 5500 kusů.
Narozdíl od předešlých letounů Sopwith Pup a Triplane, Camel nebyl považován za letoun, který by se dal snadno pilotovat. Velký setrvačný moment těžkého rotačního motoru Clerget způsoboval, že v rukou méně zkušených pilotů byl letoun při vzletu a přistání příliš nebezpečný a rychle se stal postrachem mezi začínajícími piloty. Proto musela být do výcvikových středisek záhy dodána také dvoumístná cvičná verze. Krom toho motor Clerget byl obzvláště citlivý na směs paliva a špatné seřízení často způsobovalo během startu problémy. K mnoha haváriím při startu také přispěla nepříliš dobrá poloha těžiště při natankované plné nádrži. Camel byl velmi citlivý na řízení a vyžadoval maximální pozornost během celého letu.
Těchto vlastností ale dokázali dokonale využít zkušení piloti a doslova proslulou se stala blesková pravá zatáčka Camelu, kterou umožňovaly právě vlastnosti rotačního motoru a citlivé řízení. Díky tomu se Sopwith Camel stal nejúspěšnějším stíhacím letounem nasazeným spojenci Trojdohody v 1. světové válce, když měl na svém kontě 1294 sestřelených nepřátelských letadel. Se svým Camelem (sériové č. B6313) se major William Barker stal největším esem v historii RAF, poté co sestřelil 46 nepřátelských letadel a balónů od září 1917 do září 1918 během 404 letových hodin.
Během léta 1918 začínal být Camel jako stíhací letoun zastaralý kvůli své nízké maximální rychlosti a poměrně nízkému výkonu. Začal být používán k útokům na pozemní cíle a jako podpora pěchoty, předevší po německé ofenzívě v březnu 1918, kdy letka Camelů zastavila postupující německou armádu poté, co jí bombardováním 25 librovými bombami způsobila těžké ztráty. Pokračující vývoj vedl k nahrazení Camelu co by stíhacího letounu modernějším typem Sopwith 7F.1 Snipe.
[editovat] Varianty
Během vývoje výroby bylo do letounu montováno několik typů rotačních motorů:
- 130 k Clerget 9B
- 140 k Clerget 9Bf
- 110 k Gnome et Rhône 9J
- 150 k Bentley BR1
- 100 k Gnome Monosoupape 9B-2
- 150 k Gnome Monosoupape 9N
[editovat] Sopwith F.1 Camel
- Jednosedadlový stíhací letoun.
- Hlavní výrobní verze.
[editovat] Sopwith 2F.1 Camel (tzv. Ships Camel)
- Stíhací letoun schopný startu z letadlových lodí.
[editovat] Sopwith Camel 'Comic' Nightfighter
- Sedadlo pilota bylo přesunuto dozadu. Kulomety Vickers byly vyměněny za dva kulomety Lewis připevněné k hornímu křídlu. Sloužil jako noční stíhač na obranu leteckých základen proti útokům Zeppelinů.
[editovat] F.1/1
- Verze se zmenšeným křídlem.
[editovat] (Bitevní „zákopový“ stíhač) T.F.1
- Experimentální protipěchotní letoun.
- Vybaven dolů skloněnými kulomety.
- Vybaven pancéřováním proti střelbě ze země.
[editovat] Ve službách států
- Austrálie (AFC)
- Belgie
- Estonsko
- Kanada
- Lotyšsko
- Nizozemsko
- Polsko
- Řecko
- Švédsko
- USA
- Velká Británie (RAF, RFC, RNAS)
[editovat] Externí odkazy
| Britské vojenské letouny první světové války | ||
|---|---|---|
| Stíhací letouny | ||
| Armstrong Whitworth F.K.12 | Beardmore W.B.III | Bristol F.2 Fighter | Bristol Scout | Airco D.H.2 | Airco D.H.5 | Nieuport Nighthawk | R.A.F. B.E.12 | R.A.F. F.E.2 | R.A.F. F.E.8 | R.A.F. S.E.5 | Sopwith Baby | Sopwith Camel | Sopwith Dolphin | Sopwith Pup | Sopwith Snipe | Sopwith Triplane | Supermarine N.1B Baby | Vickers F.B.5 Gunbus | ||
| Bombardovací letouny | ||
| Airco D.H.4 | Airco D.H.9 | Airco D.H.10 Amiens | Bristol Braemar | Handley Page Type O | Handley Page V/1500 | Short Bomber | Vickers Vimy | ||
| Námořní bombardovací letouny | Bitevní letouny | |
| Blackburn Blackburd | Short Folder | Short S.166 | Short S.184 | Short Shirl | Sopwith Cuckoo | Short S.81 | Sopwith Salamander | |
| Průzkumné letouny | Námořní průzkumné letouny | |
| Avro 504 | R.A.F. B.E.2 | R.A.F. R.E.8 | Sopwith 1½ Strutter | Sopwith Tabloid | Vickers F.B.5 Gunbus | Vickers F.B.9 | Felixstowe-Porte F.2A | Felixstove-Porte F.3 | Fairey 127 (N.9) | |
| Prototypy a experimentální letouny | ||
| A.D. Type 1000 | Armstrong Whitworth F.K.10 | Avro 523 Pike | Beardmore W.B.IV | Bristol M.R.1 | Bristol T.T.A. | Port Victoria P.V.7 | Port Victoria P.V.8 | R.A.F. N.E.1 | Sopwith L.R.T.Tr. | Supermarine P.B.31E Nighthawk | Vickers F.B.7 | Wight 187 | Wight Quadruplane | ||
