Karpaty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Karpaty jsou rozsáhlé pohoří ve střední a východní Evropě, celkovou rozlohou přibližně 210 000 km² předstihují i Alpy. Délka 1500 km, šířka se pohybuje mezi 12 až 350 km. Nejvyšší částí Karpat jsou Vysoké Tatry, Gerlachovský štít (2655m.n.m) je nejvyšším vrcholem Karpat vůbec. Mimo několika rozlohou malých oblastí vysokohorského charakteru jsou Karpaty spíše nízké a zalesněné hory. Nad pásmem lesa nachází asi 5% rozlohy pohoří a části trvale nad hranicí sněhu ani ledovce pohoří nemá.

Obsah 1 Jméno 2 Geografické určení 3 Vznik 4 Dělení Karpat 5 Karpaty ve státech 5.1 Karpaty v ČR 5.2 Karpaty na Slovensku 5.3 Ukrajinské Karpaty 5.4 Rumunské Karpaty 6 Karpaty z hlediska ekologického 6.1 Biotopy 6.2 Fauna 6.3 Flóra 7 Externí odkazy

[editovat] Jméno

Jména Karpat ve středoevropských jazycích jsou: německy: Karpaten, česky, polsky a slovensky: Karpaty, maďarsky Kárpátok, ukrajinsky Карпати (Karpati) a rumunsky Carpaţi. Anglicky Carpathians.

Jméno celého pohoří se připomíná již u Ptolemaia ve 2. stol. n. l. jako Karpates oros „pohoří Karpaty“. Jméno je starobylého, předkeltského (asi tráckého) původu. Spojuje se s praevropským základem karp- „kámen, skála, útes, strž“, který má paralelu v dnešním albánském karpë „skála, kamení“ a v řadě pomístních jmen od severního Španělska a jihovýchodní Francie až po Balkán.

[editovat] Geografické určení

Karpaty zasahují na území České republiky, Slovenska, Polska, Ukrajiny, Rumunska, Maďarska, Srbska a Rakouska. Typem se jedná o pásmové pohoří.

[editovat] Vznik

Karpaty vznikly v průběhu mladších třetihor. První vrásnění Karpat začalo asi před 150 000 000 lety na podkladu z vrstev pískovců a břidlic, místy i žulou, vápenci a dolomity. V té době totiž do oblasti pronikly následky alpínského vrásnění. Finální dotvoření profilu pohoří bylo dokonáno ve čtvrtohorách posunem ledovců v mezidobách dob ledových. V oblasti jižních Karpat lze najít pozůstatky vulkanické činnosti, která rovněž dotvářela vzhled krajiny.

[editovat] Dělení Karpat

Hlavní článek: Dělení Karpat

Dle geomorfologického dělení jsou Karpaty geomorfologickým subsystémem Alpsko-himalájského systému. Tradičně se dělí na tři geomorfologické provincie – Západní, Východní a Jižní Karpaty.

Hranici mezi Západními a Východními Karpatami tvoří Kurovské neboli Tyličské sedlo (polsky Przełęcz Tylicka) ležící ve výšce 683 m n.m. na slovensko-polské hranici. Hranice leží na spojnici měst Bardejov na Slovensku a Nowy Sacz v Polsku. Hranice mezi Východními a Jižními Karpatami leží v rumunském průsmyku Predeal (1 033 m n.m.) na spojnici města Braşov na severu a údolím řeky Prahova na jihu.

Hlavní části Karpat jsou následující:

1. Vnější Západní Karpaty
2. Vnitřní Západní Karpaty
3. Vnější Východní Karpaty
4. Vnitřní Východní Karpaty
5. Jižní Karpaty
6. Rumunské Západní Karpaty
7. Transylvánská vysočina
8. Srbské Karpaty

Pohoří po obvodu obklopují Vněkarpatské sníženiny.

[editovat] Karpaty ve státech

• Rumunsko – 55 % rozlohy
• Slovensko – 17 % rozlohy
• Ukrajina – 11 % rozlohy
• Polsko – 10 % rozlohy
• Maďarsko – 4 % rozlohy
• Česko – 3 % rozlohy
• Rakousko – necelé 1 %

[editovat] Karpaty v ČR

• Bílé Karpaty
• Hostýnské vrchy
• Moravskoslezské Beskydy
• Chřiby
• Podbeskydská pahorkatina
• Jablunkovské mezihoří
• Slezské Beskydy
• Javorníky

[editovat] Karpaty na Slovensku

Slovenské Karpaty (především Tatry) jsou nejvyšší částí Karpat. Gerlachovský štít (2655 m. n. m) je nejvyšším vrcholem vůbec.

• Tatry (Západní Tatry, Vysoké Tatry, Belianské Tatry)
• Nízké Tatry
• Veľká Fatra
• Štiavnické vrchy
• Slanské vrchy
• Čierna hora
• Slovenský kras
• Chočské vrchy
• Slovenský ráj
• Javorie
• Javorníky
• Levočské vrchy
• Oravská vrchovina
• Oravské Beskydy
• Západní Tatry
• Východoslovenská pahorkatina

[editovat] Ukrajinské Karpaty

• Poloniny
• Východní Beskydy
• Horhany
• Vihorlat

[editovat] Rumunské Karpaty

• Fagaraš
• Iezer Păpuşa
• Retezat
• Semenicul
• Almăjul
• Godenaul
• Mehedinţul
• Poiana Ruscăi
• Vâlcanul
• Şebişul
• Munţii Căpăţâni
• Lotrul
• Cibinul
• Bucegi
• Piatra Craiului
• Buzăul
• Vrancea
• Harghita
• Oituzul
• Ciucul
• Tarcăul
• Giurgueul
• Ceahlău
• Gurghiul
• Bistriţa
• Munţii Călimani
• Bărgăul
• Rodna
• Ţibleşul
• Ignişul
• Maramureş
• Munţii Apuseni
• Zarandul
• Trascăul
• Munţii Bihorului
• Gilău
• Munţii Vlădeasa
• Munţii Metaliferi

[editovat] Karpaty z hlediska ekologického

[editovat] Biotopy

V oblasti Karpat se nacházejí významné odlehlé plochy s malým zalidněním, kde se nacházejí neocenitelné plochy s jedinečnými původními biotopy. Žijí zde třeba velké šelmy i některé endemity.

[editovat] Fauna

• medvěd hnědý - 8000 kusů
• vlk evropský - 4000 kusů
• rys ostrovid
• vydra říční

[editovat] Flóra

• Poslední zbytky bukových lesů
• Významné jedlové porosty
• Na 500 endemitických rostlinných druhů

[editovat] Externí odkazy

• Karpaty.net - informační server o Karpatech