Orlová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Orlová | |
|---|---|
|
znak |
|
| základní data | |
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0803 599069 |
| kraj (NUTS 3): | Moravskoslezský (CZ080) |
| okres (NUTS 4): | Karviná (CZ0803) |
| obec s rozšířenou působností: | Orlová |
| pověřená obec: | Orlová |
| historická země: | Slezsko |
| katastrální výměra: | 24,67 km² |
| obyvatel: | 33 980 (3. 7. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 49° 50' 50" |
| zeměpisná délka: | 18° 25' 06" |
| nadmořská výška: | 215 m |
| PSČ: | 735 11 až 735 14 |
| základní sídelní jednotky: | 29 |
| místní části: | 4 |
| katastrální území: | 4 |
| Adresa městského úřadu: | Osvobození 796 Lutyně 73514 Orlová 4 |
| starosta: | MUDr. Jiří Michalík |
| Oficiální web E-mailová adresa |
|
Orlová (něm. Orlau, pol. Orłowa) je město na Těšínsku v Moravskoslezském kraji. Má asi 35000 obyvatel.
Obsah |
[editovat] Historie
První zmínka o Orlové je z roku 1223 v listině vratislavského biskupa Vavřince. Osada tehdy tvořila jádro lokality zvané Sal (sůl) a patřila ke klášteru v Týnci u Krakova.
Později byl do Orlové přesunut benediktýnský klášter, který se zasloužil o rozvoj Orlové, především v oblasti vzdělání a kultury. Dodnes je součástí sbírek NG Praha oltářní archa nevyčíslitelné hodnoty (jeden ze slohově nejčistších gotických artefaktů v Evropě) jako doklad kulturní vyspělosti tehdejších představitelů orlovského kláštera. V 17. století byl však klášter z Orlové přesunut do Týnce u Krakowa.
Orlová byla malou zemědělskou obcí a její význam dále upadal. Změna nastala až počátkem 19. století, kdy bylo v Orlové objeveno bohaté ložisko černého uhlí. Malá zemědělská obec se díky průmyslové revoluci a následném napojení na strategickou Košicko-Bohumínskou dráhu, vyvinula v město (1922) s tramvajemi, muzeem, nemocnicí a nepřeberným množstvím škol (české, polské, německé). Stěžejním průmyslem bylo těžařství, avšak ne jediným. V Orlové působilo mnoho jiných továren, které dodávaly městu ráz moderního a bohatého města. Centrum Orlové rozkvetlo do podoby významného střediska a na dlouhou dobu bylo v rámci Slezska nejvýznamějším centrem školství (první české gymnázium, polské gymnázium, obchodní, zdravotní, průmyslové, vyšší pedagogické školství). Po určitou dobu bylo v Orlové sídlo evangelického seniora. Daň za překotný vývoj však na sebe nenechala dlouho čekat.
[editovat] Současnost
Negativní vlivy důlní činnosti se naplno projevily po druhé světové válce (zapříčiněno taktéž destruktivním a nešetrným způsobem těžby ze strany německých okupantů i komunistického zřízení v ČSR). V šedesátých letech dokonce existoval plán na celkovou likvidaci města, k tomu naštěstí nikdy nedošlo. V Orlové bylo srovnáno na dva tisíce budov se zemí, zrušená tramvajová i osobní železniční doprava (ta fungovala v letech 1869-1967). Mnoho škol bylo přesunuto do okolních měst (Ostrava, Karviná, Havířov), na 50 tisíc kusů sbírek orlovského muzea bylo rozprášeno po celé ČSR. Původní Orlovou postupně nahradilo sídliště v místní části Lutyně, pro téměř 30 tisíc obyvatel. Z jádra města se zachovalo pouze torzo, které až v posledních několika málo letech doznává viditelné revitalizace. Dosud se Orlové nepodařilo vynahradit ztracené město. Nové centrum má sídlištní charakter. Co do velikosti je Orlová 33. největším sídlem v ČR. V současné době proběhla dostavba nového centra, jeho středobodem je hypermarket Hypernova. V těsné sousedství nová městská knihovna a již stojící Gymnázium, které získalo cenu Grand Prix architektury v roce 1996. Návrh regenerace části sídliště získal zvláštní Cenu Petra Parléře (2005).
Vize dopravy Orlová je jediné město nad 10 tisíc obyvatel v ČR, které nemá osobní železniční dopravu. V současné době (2006) se zpracovává projektová dokumentace k znovunapojení Orlové na osobní železniční dopravu. Na popud města uvolnil Krajský úřad Moravskoslezského kraje finance ke zpracování této dokumentace. Do konce roku 2006 budou hotovy tři varianty napojení města na Ostravu (1. Ostrava - Petřvald - Orlová, 2. Ostrava - Rychvald - Orlová, 3. Ostrava- Bohumín - Dolní Lutyně - Orlová). Nejvýhodnější z těchto tří tras bude s pomocí grantů EU zprovozněna. Krajský úřad MS kraje zařadil tento projekt mezi své strategické plány v oblasti dopravy. Bude se jednat o systém TRAM+TRAIN (vozy, které mohou jezdit po tramvajových i klasických kolejích)... pokud se tento projekt osvědčí bude se pokračovat z jeho rozšiřování i do okolních měst. Cílem akce je propojení celé Ostravské aglomerace (OVA, ORL, BOH, HAV, KAR) kvalitní dopravní infrastrukturou, spec. zaměřenou na osobní železniční dopravu.
Perličky V Orlové působil například jeden ze zakladatelů československých legií v Itálii Jan Čapek. V roce 1910 do Orlové již poněkolikáté zavítal Alois Jirásek. Byl pozván jako svědek na svatbu svého bratrance, který v Orlové žil. V Orlové dodnes působí věhlasný atelier Slawinski, který proslul výrobou houslí po celé Evropě. Na polské gymnázium do Orlové dojížděl z nedaleké Horní Suché herec Bronislav Poloczek. I letos (2005) se v Orlové koná závod Světového poháru v cyklistice žen GRACIA-ORLOVÁ.Město protíná mezinárodní cyklosteska „56 - Těšínské Slezsko“.
Státní správa
S územně správní reformou se Orlová stala městem s rozšířenou působností, pod správu města se tak dostalo město Petřvald a obce Dolní Lutyně a Doubrava. Na katastru Věřňovic, části Dolní Lutyně bude napojena česká dálnice D47 na polskou A1. Počítá se s výstavbou strategické průmyslové zóny Dolní Lutyně. Městský úřad v Orlové k tomuto vydal souhlasné stanovisko, problémem ovšem zůstává kolizní situace s přírodní ptačí rezervací Natura 2000. Obec s rozšířenou působností Orlová spravuje agendu 48 670 občanů.
[editovat] Městské části Orlové
- 1 - Orlová-Město PSČ 735 11
- 2 - Orlová-Lazy PSČ 735 11
- 3 - Orlová-Poruba PSČ 735 13
- 4 - Orlová-Lutyně PSČ 735 14
[editovat] Partnerská města
Illnau-Efertikon (Švýcarsko) Partnerství je douhodobé. Díky vazbám na Švýcarsko a spolupráce města Illnau s vysokou školou architektury ve městě Winthentur, byl v polovině devadesátých let v Orlové zaveden systém malých kruhových objezdů na křižovatkách Masarykovy třídy. Kvůli těmto upravám musely být dokonce změněny české státní normy. Orlová tak byla prvním městem v zemi, ve které se malé kruhové objezdy naplno uplatnily, orlovské kruháče tak dnes můžete vidět po celé České republice. Všude jsou stavěny na základě norem vydaných pro Orlovou. Další spolupráce se Švýcary se odehrává také především na poli architektury a urbanismu, jde především o komplexní regenerace sídlišť v městské části Lutyně. Konkrétním počinem bylo vybudování podzemního parkoviště na jehož střeše je umístěn tenisový dvorec a dětské hřiště. To vše ve velmi stísněném prostoru sídliště Pátá etapa v Orlové-Lutyni.
Rydułtowy (Polsko)Nově navázané partnerství v rámci projektu "Spojuje nás Olše". Město ve Slezském vojvodství je od Orlové vzdáleno cca 60km, má s Orlovou mnoho společných problémů, především v oblasti restruktualizace průmyslu, využívání starých průmyslových ploch a nezaměstnanost. Deklarován je společný postup při získávání dotací z fondů EU. V centru Orlové vznikla nová Rydultowská ulice, v Rydultowech naopak ulice Orlovská.
Czechowice-Dziedzice (Polsko) Spolupráce spíše v oblasti kultury.
[editovat] Externí odkazy
| Města a obce okresu Karviná |
|---|
|
Albrechtice | Bohumín | Český Těšín | Dětmarovice | Dolní Lutyně | Doubrava | Havířov | Horní Suchá | Chotěbuz | Karviná | Orlová | Petrovice u Karviné | Petřvald | Rychvald | Stonava | Těrlicko |
