Mezinárodní fonetická abeceda
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mezinárodní fonetická abeceda (International Phonetic Alphabet, IPA, Alphabet phonétique international, API) je znakový systém navržený jazykovědci k fonetickému zápisu a popisu hlasových projevů lidí mluvících rozdílnými jazyky. Úkolem mezinárodní fonetické abecedy je věrně, výstižně a široce zachytit mluvený projev lidí různých jazykových skupin, tak aby byl fonémicky a foneticky správný.
Mezinárodní fonetickou abecedu tvoří fonetické znaky, které vycházejí převážně z latinky a řeckého písma. V Unicodu jsou jim vyhrazeny znaky U+0250 až U+02AF.
Obsah |
[editovat] Historie
Systém byl vyvinut francouzskými a britskými učiteli jazyků pod záštitou Mezinárodní fonetické asociace, která vznikla v roce 1886 v Paříži. Tým vedl Paul Passy.
První oficiální verzi abecedy publikoval v roce 1888 Passy. Členové asociace založili abecedu na abecedě Henryho Sweeta (1880–1881, 1971), který ji vytvořil z abecedy Isaaka Pitmana a Alexandra Ellise.
Od té doby prošla Mezinárodní fonetická abeceda mnoha revizemi, včetně několika velkých změn stvrzených Kielskou Konvencí roku 1989; poslední revize proběhla v roce 1993, a znovu byla aktualizována roku 1996. ExtIPA byla prvně vytvořena roku 1991 a revidována 1997; kvalitativní symboly (VoQS, Voice Quality Symbols) byly navrženy v roce 1995, aby ještě více rozvinuly systém přepisu.
[editovat] Využití
Výhodou IPA je univerzálnost použití pro přepis výslovnosti kteréhokoliv jazyka. Takový přepis je srozumitelný odborníkům na celém světě. Největší využití tedy najde v odborné literatuře. Pro laika je však takovýto přepis těžko srozumitelný, proto se v jazykové literatuře určené širší veřejnosti používají i jiné způsoby přepisu výslovnosti.
IPA používá v současnosti mnoho britských anglických slovníků (velká komplikovanost a nestandardnost anglického pravopisu vede k potřebě slovníků, které uvádějí správnou výslovnost anglických slov i pro rodilé mluvčí), americké slovníky obvykle využívají jiný způsob transkripce.
V českém prostředí se k přepisu výslovnosti cizích jazyků obvykle používají znaky české abecedy odpovídající příslušným hláskám, např. [či:z] místo [tʃiːz]. Často se též používají znaky, které v češtině vyjadřují podobně znějící hlásku jako v češtině (např. [a] místo [ʌ], [o] místo [ɔ] v anglických slovech). Z IPA se vypůjčují pouze symboly označující hlásky, které jsou v češtině cizí, v anglicko-českých slovnících to jsou obvykle [ə, æ, θ, ð]. Takovýto způsob přepisu je pro českého uživatele srozumitelnější. Na odlišnosti ve výslovnosti učebnice a slovníky obvykle poukazují.
[editovat] Přehled samohlásek
| Edituj | Přední |
Téměř
přední |
Střední |
Téměř
zadní |
Zadní |
| Zavřená | |||||
| Téměř zavřená | |||||
| Polozavřená | |||||
| Středová | |||||
| Polootevřená | |||||
| Téměř otevřená | |||||
| Otevřená | |||||
[editovat] Přehled souhlásek
| Souhlásky | Viz též: IPA, Samohlásky | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Edituj | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Tato stránka obsahuje fonetické informace ve znacích IPA, které se nemusí v některých prohlížečích zobrazovat správně. Tam, kde se symboly objevují ve dvojicích, znak vpravo označuje znělou souhlásku. Šedá pole označují pulmonické artikulace, které jsou považovány za nerealizovatelné. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
[editovat] Afrikáty a dvojí artikulace
Afrikáty a souhlásky s dvojí artikulací se zapisují pomocí dvou symbolů. K vyznačení současné artikulace se obvykle používá vázací znak umístěný nad nebo pod symboly. Šest nejobvyklejších afrikát se též zapisuje pomocí ligatury (symbol vzniklý spojením dvou znaků), která je však v IPA neoficiální.
| Vázání | Ligatura | Popis |
|---|---|---|
| t͡s | ʦ | neznělá alveolární afrikáta |
| d͡z | ʣ | znělá alveolární afrikáta |
| t͡ʃ | ʧ | neznělá postalveolární afrikáta |
| d͡ʒ | ʤ | znělá postalveolární afrikáta |
| t͡ɕ | ʨ | neznělá alveolopalatální afrikáta |
| d͡ʑ | ʥ | znělá alveolopalatální afrikáta |
| t͡ɬ | – | neznělá alveolární laterální afrikáta |
| k͡p | – | neznělá labiovelární ploziva |
| ɡ͡b | – | znělá labiovelární ploziva |
| ŋ͡m | – | Labiovelární nazála |
[editovat] Diakritika
Diakritika se používá v případech, kdy je potřeba zaznamenat obměnu výslovnosti určité hlásky, pro kterou neexistuje v IPA samostatný symbol. Diakritická znaménka se obvykle zaznamenávají pod symbol, ale v případě potřeby je lze umístit i nad něj, např. ŋ̊ - neznělá velární nazála.
| Slabičnost | |||
|---|---|---|---|
| ɹ̩ n̩ | Slabikotvorná | e̯ ʊ̯ | Neslabičná |
| Realizace souhlásek | |||
| tʰ dʰ | Aspirace | d ̚ | Bez slyšitelné ploze |
| dⁿ | Nosní ploze | dˡ | Laterální ploze |
| Fonace | |||
| n̥ d̥ | Neznělá | s̬ t̬ | Znělá |
| b̤ a̤ | Dyšná fonace | b̰ a̰ | Třepená fonace |
| Artikulace | |||
| t̪ d̪ | Dentální | t̼ d̼ | Lingvolabiální |
| t̺ d̺ | Apikální | t̻ d̻ | Laminální |
| u̟ t̟ | Přednější | i̠ t̠ | Zadnější |
| ë ä | Střednější | e̽ ɯ̽ | Střednější a středovější |
| e̝ ɹ̝ ˔ | Zvýšená (ɹ̝ = Znělá alveolární nonsibilantní frikativa) | ||
| e̞ β̞ ˕ | Snížená (β̞ = Znělá bilabiální aproximanta) | ||
| Koartikulace | |||
| ɔ̹ x̹ | Více zaokrouhlená | ɔ̜ x̜ʷ | Méně zaokrouhlená |
| tʷ dʷ | Labializovaná | tʲ dʲ | Palatalizovaná |
| tˠ dˠ | Velarizovaná | tˁ dˁ | Faryngalizované |
| ɫ z̴ | Velarizovaná nebo faryngalizovaná | ||
| e̘ o̘ | Posun kořene jazyka dopředu | e̙ o̙ | Posun kořene jazyka dozadu |
| ẽ z̃ | Nazalizovaná | ɚ ɝ | Zabarvení do r |
[editovat] Suprasegmentální jevy
Tyto symboly popisují jevy v jazyce, které souhrnně označujeme jako prozódie. Zahrnují délku hlásek, přízvuk, tón, intonaci a rytmus jazyka.
| ˈ | Primární (hlavní) přízvuk |
| ˌ | Sekundární (vedlejší) přízvuk |
| ː | Dlouhá souhláska nebo samohláska |
| ˑ | Polodlouhá |
| ˘ | Extra-krátká |
| . | Slabičný předěl |
| ‿ | Vázání (absence pauzy) |
[editovat] Intonace
| | | Malá pauza |
| ‖ | Velká pauza |
| ↗ | Stoupavá intonace |
| ↘ | Klesavá intonace |
[editovat] Tón
IPA dovoluje používat buď tónovou diakritiku, nebo tónové značky, které charakterizují tón v tónových jazycích, jako je např. čínština.
| e̋ nebo ˥ | Extra vysoký |
| é nebo ˦ | Vysoký |
| ē nebo ˧ | Střední |
| è nebo ˨ | Nízký |
| ȅ nebo ˩ | Extra nízký |
| ě | Stoupající |
| ê | Klesající |
| ↓e | Pokles tónu |
| ↑e | Vzestup tónu |
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Externí odkazy
