Heraldika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Erb s kolčí přilbou, točenicí ozdobami a přikrývadly

Heraldika (z latinského heraldus - herold) je pomocná věda historická, která se zabývá studiem souhrnu pravidel a zvyklostí, podle nichž se znaky tvoří, popisují, určují a kreslí. Heraldika se uplatňovala zejména ve středověku. Právo vést erb, čili držet znak a dědit ho, měli právnické i fyzické osoby. Samostatnou pomocnou vědou historickou se heraldika stala v polovině 19. století. Zahrnuje v sobě i studium vzniku znaků, jejich vývoje a užívání. Nezkoumá jen šlechtické erby, ale i znaky států, měst, korporací, z nichž mnohé se používají a udělují dodnes i ve státech a společnostech, které neakceptují přežitky feudalismu. Spolupracuje zejména se sfragistikou (nauka o pečetích), kampanologií, genealogií a dějinami umění.

[editovat] Vznik heraldiky

Heraldika (myšleno tvorba erbů) vznikla v první polovině 12. století, kdy se v letech 1135 až 1155 objevují první znaky ve většině evropských zemí (Anglie, Francie, Itálie, Německo, Španělsko). V Čechách se první erb objevuje roku 1220 u Vítka z Prčice. Prvnim doloženým (a dodnes zachovným) erbem města v Českých zemích je erb Brna.

Různé znaky a znamení si samozřejmě malovali válečníci na své štíty již dávno před tím (Číňané, Egypťané, Peršané). Nejednalo se však o erby ve smyslu heraldickém, neboť je dokázáno, že jejich funkce byla pouze dekorativní. V tomto období (tzv. předheraldické) není ještě erb (resp. štít) spojován s konkrétní osobou a není dědičný v rámci rodu, načemž je naopak heraldika postavena.

Jedinou výjimkou v tomto je systém štítových znamení, které užívaly velké athénské rodiny v 6. - 5. století před naším letopočtem. I ty byly, stejně jako středověké erby, užívány dědičně.

[editovat] Znak

Podrobnější informace naleznete v článku Znak (heraldika)naleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Znak je ve smyslu heraldiky znamení umístěné na štítě. Jeho původ je v rytířských dobách, ve 12. století. Rytíř jedoucí do boje byl obklopen pěší čeledí. Aby jej družina rozeznala, označil se rytíř výrazným barevným znamením na štítě. Dalším rozlišovacím znamením byl klenot, upevněný na rytířově helmici (přilbě).

[editovat] Erbovní listy

Nejstarší český erbovní list se zachoval v opisu. Císař Karel IV. povýšil do panského stavu Království českého 16. dubna 1360 Jetřicha z Portic a udělil mu erb, s nímž mohl disponovat po vymření pánů z Leuchtenberku. Nejstarší městskou erbovní listinu v Česku vydal v roce 1416 král Václav IV. pro Slavkov u Brna. Poslední erbovní listiny byly vydány v říjnu 1918 císařem Karlem I.