Chřipka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chřipka je nakažlivá nemoc způsobena RNA virem z rodiny Orthomyxoviridae. Rychle se šíří světem v sezónních epidemiích, se značnými ekonomickými náklady kvůli výdajům na zdravotní péči a ztrátě produktivity. Primární genetické změny ve viru způsobily ve 20. století 3 chřipkové epidemie, nebo dokonce pandemie, kterým podlehly milióny lidí.

Anglický název chřipky - influenza (zkracováno na flu) pochází ze staré lékařské víry v nepříznivé astrologické vlivy - influences jako příčiny nemoci.

Obsah 1 Typy 2 Variabilita a rekombinace 3 Historie 3.1 Známé chřipkové epidemie a pandemie - přehled 4 Symptomy 5 Variabilita 6 Chřipková sezóna 7 Prevence 8 Léčení 9 Související články 9.1 Významné typy chřipkových virů typu A 10 Externí odkazy

[editovat] Typy

Existují 3 základní typy chřipkových virů:

• Chřipkové viry A infikující savce a ptáky
• Chřipkové viry B infikující jen lidi
• Chřipkové viry C infikující jen lidi

Typ A chřipkového viru je typ nejvíc způsobující epidemie a pandemie. Je to proto, že chřipkové viry A mohou podstoupit výraznou antigenovou změnu a jednak najít nový imunitní cíl u citlivých lidí, jednak svou změnou zcela znehodnotit imunizaci předchozími infekcemi (takže se opět šíří jako v panenské populaci). Populace je obvykle víc odolná proti chřipkám typu B a C, protože tyto typy nemají takovou schopnost mutací a rekombinací a případný antigenový posun je obvykle nepatrný. To má též za následek, že člověk s nenarušeným imunitním systémem zpravidla může onemocnět viry typu B či C jen jednou za život.

Chřipkové viry typu A mohou být dál klasifikovány podle virových kapsidových proteinů - hemaglutinin (zkratka HA nebo H) a neuraminidáze (zkratka NA nebo N), které jsou základní pro životní cyklus viru. 15 podtypů H a 9 podtypů N bylo identifikováno pro chřipkový vir typu A. Jen 1 podtyp H a 1 podtyp N byly identifikovány pro chřipkový vir typu B. V současnosti jsou nejrozšířenější antigenové varianty chřipkového viru typu A variace H1N1 a H3N2.

Existují ještě další variace a proto specifické chřipkové kmenové oddíly jsou identifikovány standardním názvoslovím specifikujícím typ viru, geografickou polohu prvního výskytu viru, rok izolování, pořadové číslo izolování, a subtypy HA a NA (např. názvy A/Moscow/10/99 (H3N2) a B/Hongkong/330/2001).

[editovat] Variabilita a rekombinace

U virů typu A se kromě vysoké mutagenity vyskytuje i nebezpečná možnost rekombinace: pokud dva různé subtypy viru napadnou tutéž buňku, mohou si prohodit část DNA a vytvořit radikálně odlišný virus se zcela novými vlastnostmi a schopnostmi. V tomto ohledu panují veliké obavy z kombinace většího množství vodního ptactva a drůbeže (kde se ptačí chřipka nejsnáze šíří) a rozsáhlého chovu prasat na jednom území, neboť prasata jsou infikovatelná jak savčími, tak i většinou typů ptačích chřipek (i těch, co většinu savců nenapadají), což zvyšuje pravděpodobnost nových „radikálních“ konstrukcí viru, které by mohly být nebezpečné člověku.

Často se při klasifikaci nemocí odlišují viry tzv. ptačí chřipky (která napadá hlavně ptáky a savce jen omezeně, resp. téměř vůbec) od chřipek napadajících savce. Leč je zde vždy riziko mutace, které udělá z ptačí chřipky chřipku napadající i savce a člověka.

Dalším typem je koňská chřipka.

[editovat] Historie

Ve 20. století bylo zaznamenáno několik větších epidemií chřipky. Nejznámější a nejvíc smrtelná byla pandemie Španělské chřipky (chřipka typu A, kmen H1N1), která trvala od roku 1918 do 1919, podlehlo jí zřejmě víc lidí než padlo v 1.světové válce. Větší chřipková epidemie byly v roce 1957 Asijská chřipka (typ A, kmen H2N2) a v roce 1968 Hongkongská chřipka (typ A, kmen H3N2).

[editovat] Známé chřipkové epidemie a pandemie - přehled

V dnešní době umírá na následky chřipky kolem půl milionu lidí ročně.

• 1918–20 – Španělská chřipka, 500 milionů nemocných, 50 až 100 milionů zemřelých (pandemie)
• 1957–58 – Asijská chřipka, 1 milion až 1,5 milionu zemřelých (epidemie)
• 1969–69 – Hongkongská chřipka, 3/4 milionu až 1 milion zemřelých (epidemie)

I přes vzniklou paniku v New Jersey v roce 1976 (prasečí chřipka), celosvětově v roce 1977 (ruská chřipka) a v Hongkongu a jiných zemí Asie v roce 1997 (ptačí chřipka), nebyly zaznamenány velké epidemie od roku 1968.

[editovat] Symptomy

Virus napadá dýchací systém, je přenášen z osoby na osobu kapičkami slin vznikajícími při kašlání a jeho symptomy jsou:

• horečka
• bolest hlavy
• únava (může být extrémní)
• suchý kašel
• bolest hrdla
• ucpání nosu
• kýchání
• podrážděné oči
• bolesti těla
• extrémní pocit zimy

Důsledky chřipky jsou mnohem horší a trvají déle než důsledky nachlazení. Léčení trvá 1 až 2 týdny. Chřipka může být smrtelná, zejména pro slabé, staré nebo chronicky choré lidi. Některé chřipkové pandemie měly milióny obětí.

Většina lidí, kteří dostanou chřipku, se zotaví během jednoho až dvou týdnů, ale jiným se vyvinou život ohrožující komplikace (např. zápal plic). Jen v USA dostanou chřipku každý rok milióny lidí (asi 10% - 20% obyvatel). Průměrně asi 36 000 lidí ročně podlehne v USA chřipce, a 114 000 lidí ročně je pro chřipku hospitalizováno. I zdraví lidé mohou být postiženi a vážné problémy z chřipky mohou nastat v každém věku. Lidé starší 65 let, lidé každého věku s chronickými zdravotními obtížemi a velmi malé děti dostávají nejpravděpodobněji komplikace spojené s chřipkou. Zápal plic, bronchitida (zánět průdušek), sinus (výduť) a ušní infekce jsou hlavní příklady komplikací z chřipky.

Chřipka může zhoršit chronické zdravotní problémy. Např. lidé s astmatem mohou mít záchvaty během chřipky a lidem s chronickou srdeční poruchou se může výkon srdce zhoršovat.

[editovat] Variabilita

Chřipka je extrémně variabilní nákaza - podobné viry se našly u prasat a domácí drůbeže. V místech, kde je vysoká koncentrace lidí, prasat a ptáků v těsné blízkosti, např. v částích Asie, současné infekce různých živočišných druhů umožňuje výměnu genetického materiálu mezi různými kmeny chřipky. To se ukazuje být hlavní příčinou, která způsobuje růst nových nakažlivých kmenů chřipky. Předpokládá se, že dříve nebo později vznikne rekombinace, která vyprodukuje kmen ničivý jako virus španělské chřipky z roku 1918. Na konci roku 1997 nový kmen ptačí chřipky pocházející z kuřat infikoval v Hongkongu 18 lidí, z toho 6 podlehlo. Tento kmen není snadno přenositelný z člověka na člověka, ale vysoká míra úmrtnosti a možnost další rekombinace vedoucí ke zvýšení nakažlivosti znamenaly, že riziko bylo považováno za natolik vážné, že všechna domácí drůběž v Hongkongu byla likvidována. Ptačí chřipka přenosná na lidi se znova objevila v lednu 2004 v Kambodži, Vietnamu a Thajsku.

[editovat] Chřipková sezóna

Chřipka má hlavní výskyt v zimě, a protože severní a jižní hemisféra mají zimu v různém čase v roce, existují každý rok dvě chřipkové sezóny. Hope-Simpson v roce 1981 objevil, že propuknutí chřipky jsou globálně všudypřítomná a vyskytují se trvale 6 měsíců po době maximálního slunečního záření v oblasti. Proto Světová zdravotnická organizace(WHO) podporuje každý rok výrobu dvou vakcínových přípravků, jeden pro severní a druhý pro jižní hemisféru.

I když většina výskytů chřipky na severní hemisféře vrcholí v lednu nebo v únoru, není to vždy. Například chřipková pandemie v létech 1918-19 dosáhla vrchol celosvětově během konce jara a léta, tehdy ale hrály roli také oslabení a podvýživa lidí způsobená první světovou válkou.

Není zcela jasné, proč intenzita výskytu chřipky je sezónní a ne rovnoměrná během roku. Jedno možné vysvětlení je, že lidé jsou v zimě méně venku, jsou častěji v blízkém kontaktu, a to je příčinou nákazy. Další možné vysvětlení je, že chlad oslabuje imunitní systém.

[editovat] Prevence

Proti chřipce lze být očkován, ale pro vysokou schopnost změny mutací viru jsou jednotlivé přípravky chřipkové vakcíny účinné jen asi jeden rok. Světová zdravotnická organizace koordinuje obsah vakcíny každý rok, aby obsahovala nejpravděpodobnější kmeny virů. Chřipková vakcína je obvykle doporučována každému z rizikové skupiny, kdo by mohl mít komplikace z chřipky.

[editovat] Léčení

Na přelomu 20. a 21. století byly uvedeny na trh léky, zabraňující množení chřipkových virů A a B v těle, odborně zvané inhibitory neuraminidázy. Účinné látky se jmenují oseltamivir - lék Tamiflu - a zanamivir - lék Relenza.

[editovat] Související články

• ptačí chřipka
• koňská chřipka
• Tamiflu

[editovat] Významné typy chřipkových virů typu A

• H2N2
• H3N2
• H5N1
• H7N7
• H3N8

[editovat] Externí odkazy

• Chřipka a její léčba, rozsáhlý portál o problematice chřipkového onemocnění, česky
• Chřipka na stránkách WHO (Světová zdravotnická organizace), angl.
• Chřipka na stránkách CDC (Středisko pro kontrolu nad nemocemi, USA), angl.
• Chřipka na stránkách www.ordinace.cz