Prótagorás z Abdér

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Prótagorás z Abdér starořecký filozof - sofista. Žil v letech 481 př. n. l. až 410 př. n. l.

Obsah

1 Prótagorův život
2 Prótagorovo dílo
3 Prótagorova filosofie
4 Podívejte se také na
5 Externí odkazy
6 Reference

[editovat] Prótagorův život

Je nejznámějším představitelem sofistů, první filozof, který přijal toto označení, a žák Démokritův. Byl rétorem a gramatikem a při svých cestách po Řecku, Itálii a Sicílii poskytoval výuku za úplatu. R. 443 byl pověřem vypracoáním demokratické ústavy města Thúrií. Působil také v Athénách, kde založil filosofickou školu. Přátelil se s Periklem, později byl ale pro atheismus vypovězen. Tvdil totiž, že o bozích neví, zda jsou, nebo nejsou, a uznával pouze prospěch náboženské víry pro společnost. Utonul na cestě do vyhnanství na Sicílii.

[editovat] Prótagorovo dílo

Napsal dvanáct knih (m.j. O umění zápasit slovy, O pěstním zápase, O vědách, O bozích - tato způsobila jeho vyhoštění, viz výše.). Jeho díla se však nezachovala a vědomosti o jeho myšlenkách čerpáme především z díla Sexta Empeirika.

[editovat] Prótagorova filosofie

Podrobil kritice hodnotu smyslového poznávání a tím dospěl ke svému relativismu a subjektivismu. Své názory shrnul svým slavným výrokem: "Mírou všech věcí je člověk - jsoucích, že jsou a nejsoucích, že nejsou.” (zl. B 1 ze Sexta) - věci mají ty vlastnosti, které jim dává člověk.

Tyto své myšlenky rozšířil i do oblasti etiky, kde přijal za svůj utilitarismus, a ve věcech státních uznával za správné to, co posiluje stát.

Upřednostňoval pokrok a vědění: „Ve všech lidských skutcích patří přednost moudrosti a vědění; ... nejhoršímu v civilizované společnosti je třeba dát přednost před nejlepším u barbarů.“