Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vlajka OBSE

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE; anglicky Organization for Security and Cooperation in Europe, OSCE) je mezinárodní bezpečnostní organizace vzniklá roku 1995 transformací Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE, též Helsinská konference). OBSE sdružuje převážně evropské státy. Členem je 56 států, kromě států v Evropě a při Středozemním moři také státy zakavkazské, středoasijské a USA s Kanadou.

Obsah

1 Hlavní cíle
2 Organizace
- 2.1 Orgány
- 2.2 Instituce
3 Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
4 Zúčastněné státy KBSE
5 Členské státy OBSE
6 Externí odkazy

[editovat] Hlavní cíle

podpora a rozvoj plně demokratické společnosti
prevence lokálních konfliktů
obnovování stability a míru ve válečných oblastech
prosazování kolektivní bezpečnosti
odstraňování rozdílů mezi státy

[editovat] Organizace

Zasedání Stálé rady OBSE

[editovat] Orgány

Následná schůze: nejvyšší orgán; shromáždění nejvyšších představitelů států (nepravidelné)
Summit
Ministerská rada
Vysoká rada = Ekonomické fórum (jednou ročně)
Stálá rada
Fórum pro bezpečnostní spolupráci

[editovat] Instituce

Výkonný předseda: řídí OBSE v době, kdy nezasedá Následná schůze nebo Summit; pochází vždy z předsednické země
Generální tajemník (sídlo ve Vídni); Sekretariát (sídlo ve Vídni)
Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (sídlo ve Varšavě)
Vysoký komisař pro národnostní menšiny (sídlo v Haagu)
OBSE uskutečňuje mise v krizových oblastech Evropy (Bosna a Hercegovina, Makedonie, Kosovo, Chorvatsko, Gruzie) s cílem pokoušet se o nastolení demokratických systémů

[editovat] Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě

Konference o bezpečnosti a spolupráci (KBSE) v Evropě byla tvořena systémem mezinárodních jednání a smluv, které měly za cíl zajistit mír a prohloubit spolupráci mezi evropskými státy. Roku 1966 státy Varšavské smlouvy iniciovaly úsilí o svolání KBSE. První ze série jednání byla přípravná konference v Helsinkách v listopadu 1972, které se účastnili diplomatičtí zastupitelé. Následná konference ministrů zahraničních věcí v Helsinkách byla uskutečněna v červenci 1973 a odstartovala vlastní proces jednání, byla stanovena pevná pravidla pro proces KBSE. Od září 1973 do června 1975 následovala konference expertů v Ženevě.

V období do července 1975 probíhala jednání o podobě Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Tento dokument byl 1. srpna 1975 v Helsinkách podepsán nejvyššími představiteli 33 evropských států, Kanady a USA, čímž skončila nejdůležitější fáze procesu KBSE.

Závěrečný akt KBSE byl složen z pěti částí:

otázky bezpečnosti v Evropě
spolupráce v oblasti ekonomiky, vědy a techniky
bezpečnost a spolupráce států při Středozemním moři
spolupráce v oblasti humanitární ad.
pokračování procesu KBSE, vč. dohody o uskutečnění Bělehradské schůzky účastníků KBSE v roce 1977

Proces KBSE pokračoval následnými schůzkami v Bělehradě (4. října 1977 - 8. března 1978, v Madridě (11. listopadu 1980 - 9. září 1983) a ve Vídni (4. listopadu 1986 - 19. ledna 1989).

Celý systém konferencí KBSE a výsledek procesu jednání znamenal posílení stability v Evropě rozdělené geopoliticky na západní a východní blok, KBSE jako taková znamenala významný mezník ve vývoji Studené války, a to nejen v Evropě a ve Středozemním moři. Vliv KBSE zasáhl i do vnitropolitické situace zúčastněných států, v Československu byla produktem odezvy KBSE např. Charta 77.

V souvislosti s kolapsem komunistických režimů ve státech východního bloku byla patrná potřeba změn i v rámci KBSE. Dne 21. listopadu 1990 byla podepsána pařížská smlouva, která započala s proměnou KBSE, ta byla ukončena dne 1. ledna 1995 transformací KBSE na Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).