Michail Bulgakov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Michail Afanasjevič Bulgakov
Michail Afanasjevič Bulgakov

Narození	15. května 1891 Kyjev, Ukrajina
Úmrtí	10. března 1940 Moskva, Rusko

Michail Afanasjevič Bulgakov (Михаил Афанасьевич Булгаков, 15. května 1891 – 10. března 1940) byl sovětským prozaikem a dramatikem první poloviny 20. století. Narodil se v Kyjevě jako nejstarší syn profesora teologie. Jeho sourozenci bojovali v řadách tzv. bílé armády a po občanské válce emigrovali do Paříže. Sám jako polní doktor skončil na Kavkaze, kde začal pracovat jako novinář. I přes jeho oblíbenost u stalinského režimu ve 20. letech Bulgakov nesměl emigrovat ani navštívit své bratry na západě.

V roce 1913 se oženil s Taťánou Lappovou. V roce 1916 absolvoval Lékařskou fakultu Kyjevské university a přestěhoval se do Moskvy. O tři roky později se rozvedl a oženil se s Ljubou Bělozerskou. V roce 1932 se oženil potřetí. Poslední desetiletí jeho života pracoval na románu Mistrovi a Markétce, psal divadelní hry, kritiky, povídky a několik překladů a divadelních přepisů. Většina jeho prací však skončila v šuplíku na několik dalších desetiletí. V roce 1938 napsal dopis Stalinovi, kde požaduje povolení k emigraci, ale nikdy nedostal odpověď.

Zemřel roku 1940 na vrozené onemocnění ledvin a byl pohřben na Novodevičském hřbitově.

[editovat] Dílo

Během svého života byl především pro romány Zápisky mladého lékaře a Bílá garda (Белая гвардия). Na krátký čas byl Stalinovým oblíbeným dramatikem. Stalin měl v oblibě hru Dny Turbinových, napsanou podle Bílé gardy. To Bulgakovovi nejspíše zachránilo život v roce 1937, kdy všichni spisovatelé, kteří nepodporovali stalinskou diktaturu, byli uvězněni nebo zabiti, např. Osip Mandelstam. Bulgakov nikdy nepodporoval režim a v některých svých dílech, např. v Psím srdci nebo Letu, se mu vysmíval. V roce 1929 byly všechny jeho práce, včetně Bílé gardy, zakázány; Bulgakov nemohl publikovat a Stalin odmítl jeho žádost o emigraci.

Právě v této době vznikl satirický román Mistr a Markétka (Мастер и Маргарита), publikovaný až třicet let po autorově smrti, v roce 1967.

Kniha byla původně dostupná pouze v rámci undergroundu jako samizdat, po mnoha letech pak vyšla cenzurovaná verze jako seriál v časopise Moskva. Mistr a Markétka je považován za nejlepší ruský román 20. století a nejlepší sovětský román. V románu se objevilo několik frází, které se staly běžnou součástí jazyka v postsovětském Rusku, například „Rukopisy nehoří“ („Рукописи не горят“). Spálený rukopis je významnou součástí příběhu Mistra a Markétky, a Bulgakov skutečně musel tento román napsat znovu zpaměti, poté kdy sám spálil jediný rukopis.

Mnoho spisovatelů a hudebníků uvedlo Mistra a Markétku jako inspiraci pro svá díla. Např. Satanské verše Salmana Rushdie'a jsou viditelně ovlivněny tímto dílem. Rolling Stones uvedli, že román měl klíčový význam pro jejich píseň „Sympathy for the Devil“. Kapelu Pearl Jam ovlivnila konfrontace Ješuy Ha-Nocri (Ježíše) s Pilátem Pontským při psaní textu písně „Pilate“(1998). Píseň skupiny Franz Ferdinand „Love and Destroy“ je napsaná podle scény, kde Markétka letí přes Moskvu během Valpuržiny noci.