Henryk Sienkiewicz
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Henryk Adam Alexandr Pius Sienkiewicz [šjenkjevič] (5. května 1846, Wola Okrzejska – 15. listopadu 1916, Vevey, Švýcarsko), byl polský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1905. Největší slávu získal svými historickými romány, týkajícími se polských a křesťanských dějin. Představitel polského pozitivismu. Psal rovněž pod pseudonymem Litwos.
Obsah |
[editovat] Život
Sienkiewciz se narodil roku 1846 ve vesnici Wola Okrzejska v lukovském kraji. Pocházel ze středního šlechtického stavu, jeho otec byl zámožným statkářem. Sienkiewicz proto prožil své dětství mezi vesnickým lidem, což se projevilo nejen v námětech jeho povídek, ale i celým založením jeho povahy a sociálních názorů. Roku 1863 byl Sienkiewiczův otec donucen svůj statek prodat a odstěhovat se s celou rodinou do Varšavy. Zde Sienkiewicz vystudoval na univerzitě dějiny, které mu poskytly nejvíc námětů pro jeho rozsáhlé dílo, prodchnuté autorový hlubokým pochopením pro neustálé, často krvavé úsilí vlastního národa o znovunabytí svobody a sociální spravedlnosti.
Doba jeho studií byla v Polsku obdobím nástupu kritické generace pozitivistů, kteří tehdy formovali svůj program. Sienkiewicz, který již od mládí velmi četl, se úspěšně včlenil do pozitivistické publicistiky a začal psát divadelní recenze i literárně historické studie. Brzy se objevily i jeho první beletristické pokusy (např. povídka Na zmar z roku 1872), které brzy svým významem získaly převahu nad jeho novinářskou tvorbou
Své obzory si Sienkiewicz rozšiřoval také zahraničními cestami. Již roku 1876 navštívil Německo, roku 1877 Belgii, Francii a Anglii a v témže roce se vydal na dlouhou cestu do Spojených států, kde žil romantickým životem prostřed přírody jižní Kalifornie. Dále navštívil Itálii, Řecko, Turecko a Španělsko a roku 1891 odljel na loveckou výpravu do Afriky.
Roku 1884 se stal jako už velmi populární spisovatel hlavním redaktorem varšavského Słowa. V té době byl autorem mnoha črt, povídek a novel, v podstatě realistických obrazů ze života, ve kterých na jedné straně vykreslil obraz bídy a zaostalosti nižších společenských vrstev a na druhé straně problematické, vnitřními rozpory zmítané postavy inteligentů, snažících se o nápravu.
Nesmírný zájem však Sienkiewicz vzbudil teprve svým prvním románem Ohněm a mečem (1884, Ogniem i mieczem) z jeho veliké historické trilogie, kam patří ještě Potopa (1886, Potop) a Pan Wołodyjowski (1888). Světové prolulosti pak dosáhl svým románem z římských dějin Quo vadis (1896). Stal se oblíbenýn a uznávaným doma i v zahraničí. Roku 1900 mu vděčný národ daroval statek Oblegorek, zakoupený z veřejných darů. Vysokých poct a vyznamenání se mu v té době také dostávalo od vědeckých institucí domácích i zahraničních, od spolků, universit i soukromých osob. Roku 1905 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu za „... za velkolepé zásluhy epického spisovatele“ (citace z odůvodnění Švédské akademie).
Po vypuknutí první světové války se Sienkiewicz usadil ve švýcarském městě Vevey, odkud organizoval pomoc polským obětem války a kde také roku 1916 zemřel.
[editovat] Dílo
- Na zmar (1872, Na marne), česky též jako Vniveč, povídka ze studentského života,
- Humoresky ze zápisků Voršily (1872, Humoreski z teki Worszyły), obsahujíci Nikdo není doma prorokem (Nikt nie jest prorokiem między swymi) a Dvě cesty (Dwie drogi).
- Selanka (1875, Sielanka), povídka
- tzv. Malá trilogie (Mala trylogia), novely ze života venkovské šlechty, vyprávěné mladým šlechticem Jindřichem:
- Starý sluha (1875, Stary sługa) – krátká charakteristika sluhy Mikuláše končící jeho smrtí
- Haňa (1876, Hania) – milostný příběh trojúhelníku Haňa, Jindřich a Selim Mirza
- Selim Mirza (1876) – Jindřich se Selimem bojují za Francii v prusko-francouzské válce
- Črty uhlem (1877, Szkice węglem) – tragický příběh rodiny dřevorubce Řepy, která doplatila na zvůli vrchnosti
- Komedie z omylů (1878, Komedia z pomyłek), novela,
- Po stepích 1879, Przez stepy), črta,
- Tatarské zajetí (1880, Niewola tatarska), první autorova historická novela,
- Na jednu kartu (1880, Na jedna karte), divadelní hra,
- novely:
- Orso (1880)
- Z pamětí poznaňského učitele (1880, Z pamiętnika poznańskiego nauczyciela)
- Za chlebem (1880) – Polák Vavřinec a jeho dcera Maryša se vydávají do Ameriky za vidinou lepšího života, nacházejí však pravý opak
- Honzík muzikant (1881, Janko muzykant) – hudební nadání Honzíka nemá kvůli jeho chudobě šanci na uplatnění
- Bartek vítěz (česky také Vítěz Bárta, 1882, Bartek zwycięzca) – sedlák Bárta, úspěšný voják v prusko-francouzské válce, selhává v běžném životě po návratu domů
- Jamioł (1882)
- Strážce majáku (1882, Latarnik),
- Čí vinou (1883, Czyja wina), divadelní hra, česky též jako Kdo to zavinil,
- tzv. Trilogie (Trylogia), monumentální románová trilogie z polských dějin, pojednávající o jedné z nejdivočejších epoch polského království (od poloviny do 70. let 17. století), kdy Polsko bojovalo na život a na smrt s kozáky během ukrajinského Chmelnického povstání, se Švédy a Turky. Trilogie se skládá se tří samostatných děl volně na sebe navazujících a spojených některými postavami:
- Ohněm a mečem (1884, Ogniem i mieczem),
- Potopa (1886, Potop),
- Pan Wołodyjowski (1888).
- novely Výlet do Athén (1888, Wycieczka do Aten), Sachem (1889), Vzpomínky z Maripozy (1889, Wspomnienia z Maripozy ), Ta třetí (1889, Ta trzecia), Salabova pohádka (1889, Salabowa bajka),
- Bez dogmatu (1891), psychologický román, kde v hlavním hrdinovi Leonu Ploszowském autor vykreslil typ vysoce inteligentního Poláka, ale zároveň změkčilého, nervosního slabocha.
- Listy z Afriky (1892, Listy z Afryki),
- novely U zřídla (1892, U zrodla), Buď blahoslavena (1893, Badz blogoslawiona), Pojďme za Ním (1893, Pójdźmy za Nim), Varhaník z Ponikly (1894, Organista z Ponikły), Lux in tenebris lucet (1894, Diův rozsudek (1894, Wyrok Zeusa),
- Rodina Polanieckých (1894, Rodzina Połanieckich), psychologický román, jehož hrdina hrdina je opět typem člověka agilního, silného a podnikavého, jenž však při veškeré své inteligenci zapomíná na hlavní zdroj pravého bohatství, na vzrůstání duše.
- Quo vadis (1896), historický román o pronásledování a osudech křesťanů v době Neronově. Dílo mělo v podtextu posílit sebevědomí Poláků (výjimečně krásná princezna a křesťanka Ligie i její ochránce neobyčejně silný otrok Ursus pocházeli z pozdějších polských území) v době, kdy bylo Polsko rozděleno mezi Rusko, Prusko a Rakousko. Především za tuto knihu dostal spisovatel Nobelovu cenu v roce 1905.
- Křižáci (epizody vycházely nejprve v letech 1897-1899 časopisecky na pokračování, kompletně knižně 1900, Krzyżacy), historický román z dob, kdy se rozhodoval boj mezi Polskem a Řádem Německých rytířů. Kniha vrcholí popisem bitvy u Grunwaldu, jedné z nejvýznamnějších bitev středověku vůbec, kdy polsko-litevská vojska na hlavu porazila křižáky.
- novely Plavecká legenda (1900, Legenda żeglarska), Dvě loutky (1903, Dwie łąki), Na Olympu (1903, Na Olimpie) a povídka V Bělověžském pralese (1905, Z puszczy Białowieskiej)
- Na poli slávy (1907, Na polu chwaly), historický román z dob krále Jana Sobieského.
- Víry (1911, Wiry), společenský román z revolučního roku 1905.
- Pouští a pralesem (1912, W pustyni i w puszczy), česky též jako V pustinách nebo Temnou pevninou, dobrodružný román pro mládež, pojednávájící o únosu dvou dětí a jejich následném útěku a putování za rodiči napříč Afrikou za časů Mahdího povstání,
- Legie (1914, Legiony), nedokončený historický román,
- Zapomenuté a nevydané spisy (1922), posmrtně vydaná díla z pozůstalosti.
[editovat] Česká vydání
- Čí vinou, Ladislav Sehnal, Jičín 1881, překlad Coelestin Frič,
- Na jednu kartu, Ladislav Sehnal, Jičín 1881, překlad Coelestin Frič,
- Pro kousek chleba, Papežská knihtiskirána benediktinů rajhradských, Brno 1882, překlad František Klíma,
- Na zmar, Emil Šolc, Telč 1888, překlad C. Moudrý, v tomto překladu vydalo tuto povídku ještě nakladatelství Edvard Beaufort roku 1901.
- Ta třetí, F. Šímáček, Praha 1895, překlad Vácslav Hanus,
- Pojďme za ním, F. Šímáček, Praha 1895, překlad Julius Košnář, v tomto překladu vydalo tuto novelu ještě pražský nakladatel Kotrba roku 1900.
- Na slunném pobřeží, J. Otto, Praha 1897, překlad Jaroslav Lipenský, v tomto překladu vydalo toto nakladatelství tuto novelu ještě roku 1900.
- Kdo to zavinil, M. Knapp, Praha 1898, překlad Arnošt Schwab-Polabský,
- Křižáci, časopis Přítel domoviny číslo 1 až 7, Praha 1898, překlad J. J. Langner, části románu vycházející na pokračování,
- Quo vadis, Edvard Beaufort, Praha 1898, překlad J. J. Langner, v tomto překladu vydalo nakladatelství Edvard Beaufort román ještě roku 1902, 1904, 1912, 1917 a 1924 a nakladatelství Kvasnička a Hampl roku 1926.
- Bez dogmatu, Edvard Beaufort, Praha 1899, překlad J. J. Langner, v tomto překladu vydalo toto nakladatelství román ještě roku 1903 a 1922.
- Potopa, Edvard Beaufort, Praha 1899, překlad J. J. Langner, v tomto překladu vydalo toto nakladatelství tento román ještě roku 1900, 1905 a 1924.
- Ohněm i mečem, Edvard Beaufort, Praha 1900, překlad Coelestin Frič, v tomto překladu vydalo toto nakladatelství tento román ještě roku 1901 a 1904.
- Pan Wołodyjowski, Edvard Beaufort, Praha 1900, překlad J. J. Langner, v tomto překladu vydalo toto nakladatelství tento román ještě roku 1901 a 1924.
- roku 1901 vydalo pražské nakladatelství Edvard Beaufort v ráci tzv. Drobných spisů autorovy povídky a novely Bartek vítěz (přeložil Václav Kredba), Co se stalo v Sidoně (obsahuje ještě Sen, Plamének, Zvoník, Při večeři, Lux in tenebris lucet a Jeřábi), Janko muzikant (přeložil Jaro Žalov, obsahuje ještě Črty uhlem, Hlídač majáku a Z památníku poznaňského učitele), Na jasném břehu a Selanka (přeložil Vácslav Hanus a Bořivoj Prusík), Pojďme za ním (přeložil Václav Kredba a Bořivoj Prusík, obsahuje ještě Zevův rozsudek, Vzpomínky z Maripozy a Plaveckou legendu), Po stepích (přeložil Arnošt Schwab-Polabský), Selim Mirza (přeložil Jan Hudec), Starý sluha (přeložil Jan Hudec), Ta třetí a Sachem (přeložil Vácslav Hanus a Bořivoj Prusík), U zřídla (přeložil Jaroslav Rozvoda, Václav Kredba a Jan Hudec, obahuje ještě Varhaník z Ponikly, Buď blahoslavena, Salabova pohádka a Orso), V zajetí tatarském a Komedie z omylů (přeložil Václav Kredba a Jaroslav Rozvoda), Za chlebem (přeložil Bořivoj Prusík) a Ze zápisků Voršily (přeložil Jaroslav Rozvoda),
- Rodina Polanieckých, Edvard Beaufort, Praha 1901, překlad D. Panýrek,
- Dojmy z cest, Edvard Beaufort, Praha 1901, překlad Jaroslav Rozvoda,
- Listy z Afriky, Edvard Beaufort, Praha 1901, překlad Josef Paulík,
- Listy z cest, Hejda a Tuček, Praha 1901, překlad J. J. Langner,¨
- Skizzy, Teplice 1901, přeložil Jaro Žalov, obsahuje Janko muzikant, Črty uhlem a Hlídač majáku.
- Dvě cesty, J. Otto, Praha 1901, překlad J. J. Langner,
- Selim Mirza, J. Otto, Praha 1901, překlad J. J. Langner,
- Křižáci, Edvard Beaufort, Praha 1902, překlad J. J. Langner, v tomto překladu vydalo toto nakladatelství román ještě roku 1903.
- Ohněm a mečem, Josef R. Vilímek, Praha 1904, překlad Augustin Spáčil, v tomto překladu vydalo toto nakladatelství tento román ještě roku 1920 a 1923.
- Jej následujme, Hradec Králové 1904, překald Alfréd Rudolf,
- Pan Wołodyjowski, Josef R. Vilímek, Praha 1907, překlad Augustin Spáčil, v tomto překladu vyšel román ještě v nakladatelství Kvasnička a Hampl roku 1926 a 1936.
- Na poli slávy, Edvard Beaufort, Praha 1906, překlad Bořivoj Prusík,
- Potopa, Josef R. Vilímek, Praha 1906, překlad Augustin Spáčil, v tomto překladu vydalo nakladatelství Josef R. Vilímek tento román ještě roku 1911 a nakladatelství Kvasnička a Hampl roku 1926.
- Několik drobných prací, Edvard Beaufort, Praha 1908, překlad Jaroslav Rozvoda, vydáno ještě roku 1911, obsahuje Dvě loutky, Diokles, Aristoklesova příhoda (Przygoda Arystoklesa) a Na Olympu.
- Quo vadis, Josef R. Vilímek, Praha 1908, překlad Alex. J. Zdeborský, v tomto překladu vydalo toto nakladatesltví román ještě roku 1921 a 1922.
- Křižáci, Josef R. Vilímek, Praha 1910, překlad Augustin Spáčil, v tomto překladu vydalo román ještě nakladatelství Kvasnička a Hampl roku 1926.
- Ve vírech, Edvard Beaufort, Praha 1911, překlad Jaroslav Rozvoda,
- Quo vadis, Rokycany 1912, překlad Josef Hodek,
- V poušti a pustině, Edvard Beaufort, Praha 1912, překlad Jaroslav Rozvoda a Bořivoj Prusík ,
- Orso, Vzpomínka z Maripozy, Šolc a Šimáček, Praha 1915, překlad H. Sedláček,
- Quo vadis, Šolc a Šimáček, Praha 1916, překlad Jaroslav Rozvoda, v tomto překladu vydalo toto nakladatelství román ještě roku 1921.
- V pustinách, Josef R. Vilímek, Praha 1917, překlad Jaroslav Rozvoda, v tomto překladu vydalo nakladatelství Josef R. Vilímek román ještě roku 1922 a nakladatelství Kvasnička a Hampl roku 1936.
- Legie, Josef R. Vilímek, Praha 1918, překlad Antonín Spáčil, v tomto překladu vydalo toto nakladatelství román ještě roku 1924.
- Ohněm i mečem, Josef R. Vilímek, Praha 1919, překlad Václav Kredba, v tomto překladu vydalo nakladatelství Josef R. Vilímek román ještě roku 1925 a nakladatelství Kvasnička a Hampl roku 1927 a roku 1933.
- Temnou pevninou, Bačkovský, Praha 1919, překlad Josef Smrčka,
- Potopa, Josef R. Vilímek, Praha 1921, překlad Václav Kredba, v tomto překladu vydalo tento román ještě nakladatelství Kvasnička a Hampl roku 1927.
- Křižáci, Kvasnička a Hampl, Praha 1927, překlad Václav Kredba,
- Za chlebem a jiné povídky, Kvasnička a Hampl, Praha 1927, překlad František Vondráček,
- Na poli slávy, Kvasnička a Hampl, Praha 1928, překlad Václav Kredba,
- Pan Wołodyjowski, Kvasnička a Hampl, Praha 1928, překlad Václav Kredba,
- Pouští a pralesem, Kvasnička a Hampl, Praha 1928, překlad František Vondráček,
- Selim Mirza a jiné povídky, Kvasnička a Hampl, Praha 1928, překlad Václav Kredba,
- Bez dogmatu, Kvasnička a Hampl, Praha 1929, překlad Václav Kredba,
- Ve vírech, Kvasnička a Hampl, Praha 1929, překlad Václav Kredba,
- Bartek vítěz a jiné povídky, Kvasnička a Hampl, Praha 1929, překlad Václav Kredba a František Vondráček,
- Po stepích a jiné črty, Kvasnička a Hampl, Praha 1929, překlad Václav Kredba,
- Quo vadis, Kvasnička a Hampl, Praha 1929, překlad Václav Kredba, v tomto překladu vydalo toto nakladatelství román ještě roku 1936.
- Potulky Afrikou a jiné cestopisné črty, Kvasnička a Hampl, Praha 1930, překlad Václav Kredba,
- Potulky Amerikou, Kvasnička a Hampl, Praha 1930, překlad Václav Kredba,
- Rodina Polanieckých, Kvasnička a Hampl, Praha 1930, překlad Václav Kredba,
- Za chlebem a jiné povídky, Kvasnička a Hampl, Praha 1937, překlad Václav Kredba,
- Svatba v Athénách, Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1938, překlad Josef Bečka, výbor z posrmtně vydané knihy Zapomenuté a nevydané spisy.
- Křižáci, Práce, Praha 1949, překlad Jaroslav Janouch, v tomto překladu vydalo nakladatelství Práce román ještě roku 1950, nakladatelství Naše vojsko roku 1955, SNKLHU roku 1959, Odeon roku 1971 a 1977, nakladatelsvtí Sfinga roku 1995 a nejnověji nakladatelství Blok v Třebíči roku 2001.
- Črty uhlem, Svoboda, Praha 1950, překlad Josef Rumler,
- Strážce majáku a jiné povídky, SNDK, Praha 1956, překlad Helena Teigová a Karel Málek, obsahuje Strážce majáku, Za chlebem, V Bělověžském pralese, Dvě cesty, Janko muzikant a Selim Mirza.
- Pouští a pralesem, SNDK, Praha 1957, překlad Karel Málek, v tomto překladu vyšel román v SNDK ještě roku 1962 a 1967, v nakladatelství Odeon roku 1971, v nakladatelství Albatros roku 1974, 1982 a 1988 a nejnověji v nakladatelství Akcent v Třebíči roku 2000.
- Potopa, SNKLHU, Praha 1957, překlad Vendulka Zapletalová, v tomto překladu vydalo ještě román roku 1968 nakladatelství Odeon, roku 1977 nakladatelství Svoboda, roku 1988 nakladatelsvtí Vyšehrad a nejnověji roku 2005 nakladatelství Blok v Třebíči.
- Quo vadis, SNKLHU, Praha 1958, překlad Erich Sojka, v tomto překladu vyšel román ještě roku 1969 v nakladatelství Odeon a také v nakladatelství Vyšehrad, roku 1983 opět v nakladatelství Odeon, ve Vyšehradu opět roku 1986 a nejnověji v nakladatelství Český klub roku 1994 a 2003.
- Ohněm a mečem, SNKLU, Praha 1963, překlad Vendulka Zapletalová , v tomto překladu vyšel román ještě roku 1986 v nakladatelství Odeon a nejnověji roku 2003 v nakladatelství Blok v Třebíči.
- Pan Wołodyjowski, SNKLU, Praha 1965, překlad Vlasta Dvořáčková, v tomto překladu vyšel román ještě roku 1973 v nakladatelství Odeon, roku 1977 v nakladatelství Práce a roku 1983 a 1995 v nakladatelství Vyšehrad.
- Starý sluha a jiné povídky, Odeon, Praha 1975, překlad Karel Málek, Josef Rumler a Helena Teigová, obsahuje Starý sluha, Haňa, Selim Mirza, Črty uhlem, Honzík muzikant, Vítěz Bárta, Z pamětí poznaňského učitele, Za chlebem, Sachem a Strážce majáku.
- Na poli slávy, Melantrich, Praha 1988, překlad Anetta Balajková.
[editovat] Externí odkazy
- Nobel Prize bio
- http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates/1905/sienkiewicz-bio.html
- Životopis Henryka Sienkiewicze - v polštině
- Trilogie, polský text všech tří románů
- Muzeum Henryka Sienkiewicze w Oblęgorku
- http://www.polishamericancenter.org/Sienkiewicz.htm
- http://www.kirjasto.sci.fi/sienkiew.htm
- http://noblisci.bnet.pl/01-10/1905/1905.html - polsky
- http://univ.gda.pl/~literat/autors/sienk.htm - polsky
Nobelova cena za literaturu | ||
1904 | 1905 | 1906 |
Frédéric Mistral | Henryk Sienkiewicz | Giosuè Carducci |
Podobné články obsahuje: |