Kalifornie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

State of California

(Vlajka státu Kalifornie) (Pečeť státu Kalifornie)
Přezdívka: The Golden State Česky: Zlatý stát
Úřední jazyky	angličtina
Hlavní město	Sacramento
Největší město	Los Angeles
Rozloha  - Celkem  - Z toho souš  - Z toho vodstvo	3. 410 000 km² 390 730 km² 19 270 km² (4,7 %)
Obyvatelstvo  - Obyvatel  - Hustota zalidnění	1. 33 871 648 83,85/km² (12.)
Počet okresů	58
Časové pásmo	UTC-8/-7(letní čas)
Souřadnice  - Zeměpisná šířka  - Zeměpisná délka	32°30' s.š. - 42°0' s.š. 114°8' z.d. - 124°24' z.d.
Nadmořská výška  - Nejvyšší bod  - Průměrná výška  - Nejnižší bod	4 421 m 884 m -86 m
Guvernér	Arnold Schwarzenegger (R)
Senátoři	Dianne Feinstein (D) Barbara Boxer (D)
Oficiální zkratky  - Oficiální (též poštovní) zkratka  - Tradiční zkratka  - ISO 3166-2	CA Calif. US-CA
Přistoupení do unie	9. září 1850 (31.)
Oficiální web	www.ca.gov

Kalifornie, anglicky a španělsky California, je stát v USA. Patří k nejbohatším a nejlidnatějším členům federace. Má 33,9 milionu obyvatel a je po Aljašce a Texasu největším státem USA. Hlavním městem je Sacramento. Nejvýznamnějšími městy jsou San Francisco, Fresno, Los Angeles, San Diego a Long Beach. Na jihu hraničí s Mexikem, na východě s Nevadou, na severu s Oregonem, ze západu je ohraničena Tichým oceánem. Podnebí je suché a horké, vyskytují se častá zemětřesení - nejsilnější byla v roce 1906 a 1989. Průmyslově je nejdůležitější Los Angeles a Silicon Valley - mekka elektronického průmyslu. V Kalifornii se nachází i Hollywood. Guvernérem země je Arnold Schwarzenegger za Republikánskou stranu USA.

Obsah 1 Historie 2 Geografie 3 Ekonomika 4 Demografie 4.1 Přehled etnických skupin: [1] 5 Poznámky

[editovat] Historie

Po vyhnání nepočetných indiánských kmenů se území Kalifornie stalo severní výspou španělské říše na severoamerickém kontinentu. Z této říše vzniklo Mexiko. V roce 1847 proběhla americko-mexická válka, po níž bylo území Kalifornie rozděleno mezi oba státy. Mexická, jižní část Kalifornie byla dále rozdělena na dva územní celky a americká, severní část Kalifornie byla ustanovena jako stát Kalifornie, který byl v roce 1850 připojen k Unii.

[editovat] Geografie

Západní část Kalifornie omývá Tichý oceán, na severu sousedí se státem Oregon. Východní hranici má společnou s Nevadou a na jihovýchodě leží Arizona. Na jihu sousedí s Mexikem. Kalifornie má velice úrodné centrální údolí, kde se daří zemědělství.Na východě státu jsou velké hory, kde je i pohoří Sierra Nevada a horké suché pouště. V Sierra Nevada je i slavný Yosemite národní park a hluboké sladkovodní jezero Lake Tahoe. Co do rozlohy se jedná o třetí největší stát USA.Většina velkých měst je soustředěna u Pacifického pobřeží, kde panuje příjemné středomořské podnebí.Na jihu leží velké slané jezero tzv. Salton moře a poušť Mojave. V severovýchodní části této pouště leží Údolí Smrti, kde je nejnižší bod na území Severoamerického kontinentu. Údolí smrti je i nejsušší místo na planetě.

Kalifornie je i známá výskytem častých a velice intenzivních zemětřesení. Známé je zemětřesení které postihlo v roce 1906 San Francisco.

• nejvyšší bod je 4 418 m nad mořem
• nejnižší bod je 86 m pod mořem
• průměrná nadmořská výška je 884 m
• šířka státu je 403 km
• délka státu je 1 240 km

[editovat] Ekonomika

Kalifornie je stát s nejvyšším HDP v USA. Tvoří celých 14 % ekonomiky Unie. HDP Kalifornie činí 1,4 bilionu dolarů. Po Japonsku, Číně, Německu a Velké Británii to je největší HDP na světě. Roční příjem na obyvatele je 47 000 dolarů (to je 3 916 dolarů měsíčně, v přepočtu 98 000 Kč). Roční příjem na hlavu patří mezi nejvyšší na světě.

Průmysl je třikrát větší než zemědělství. Kalifornie je největším centrem počítačového průmyslu na světě, který je soustředěn v Silicon Valley. V Kalifornii se vyrábí nejvíce filmů na světě. Průměrný rozpočet filmu je 100 milionů dolarů (2,5 miliardy korun). Filmový průmysl je soustředěn ve městě Los Angeles ve čtvrti Hollywood.

Nezaměstnanost je v Kalifornii poměrně velká a činí 6,75%. Je zde i špatné prostředí pro vznik středně velkých podniků, kvůli špatně koncipovanému zdanění. Proto zde profitují malé podniky soustředěné ve městech, zejména služby a obchody a potom velké podniky, zejména v Silicon Valley. Ač je ekonomika Kalifornie velmi rozvinutá, je zde mnoho lidí žijících na hranici chudoby a je zde mnoho bezdomovců. Zejména v okolí velkých měst, jako je Los Angeles. Ve větší míře jde o přistěhovalce z chudšího Mexika a Latinské Ameriky, kteří se jen velmi těžko uplatňují na trhu práce. To je způsobeno nejen rasovou diskriminací, ale i negramotností a složitou integrací těchto menšin do společnosti.

• Hlavní zemědělské produkty: ovoce, zelenina, chov dobytka, mléko a mléčné výrobky, víno
• Hlavní průmyslová odvětví: počítačový průmysl, filmový průmysl, letecký průmysl, těžba a zpracování nerostných surovin, zpracování potravin, chemický průmysl, textilní průmysl, strojní výroba, výroba elektrických strojů, turistika

[editovat] Demografie

S populací 33 871 648 obyvatel je Kalifornie nejlidnatější stát USA. Hustota zalidnění je 88 obyvatel na čtvereční kilometr. Nejpočetnější skupinou obyvatel jsou běloši, následovaní hispánci, černochy a asiaty. Kolem roku 2040 se patrně stanou nejpočetnější skupinou hispánci. Hlavním důvodem je vysoká porodnost této skupiny obyvatel. Nejrozšířenější náboženství je římsko-katolické. Velkým problémem Kalifornie je kriminalita.Mnoho přistěhovalců z chudého Amerického jihu, či ilegálních imigrantů, se velice obtížně začleňuje do majoritní společnosti.To vede k nárůstu kriminality a spotřeby drog.V Los Angeles je mnoho čtvrtí (ghett) proslulých zločinem, prodejem drog a prostitucí.Problém je to velice těžko řešitelný a s narůstající Hispánskou populací se bude i nadále prohlubovat.

• hlavní město: Sacramento (407 018 obyvatel)
• největší město: Los Angeles (3,694,820 obyvatel)
• další významná města: San Diego (1 223 400), San José (925 000), San Francisco (776 773), Fresno (427 652), Oakland (399 484), Santa Ana (337 977)

[editovat] Přehled etnických skupin: ^[1]

• Běloši (nehispánští) - 43,3 %
• Hispánci - 35,5 %
• Asiaté - 12,4 %
• Černoši - 6,1 %

[editovat] Poznámky

1. ↑ Podle: United States Census Bureau, odhad z roku 2005