Chetité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Blízký Východ ve starověku

Chetité byli první Indoevropané, o nichž jsou zachovány historické zprávy. Do Malé Asie vnikli asi kolem roku 2000 př. Kr. a v 18. století př. n. l. založili první království. Ve 14. století př. n. l. byla Chetitská říše na svém vrcholu, zahrnujíc centrální Anatolii, severozápadní Sýrii až k Ugaritu a horní Mezopotámii. Po roce 1180 př. n. l. se říše rozpadla na několik samostatných, „Novo-Chetitských“ městských států, z nichž některé vydržely až do 8. století př. n. l.

Pojem „Chetité“ je přejat z Bible - Hetovi synové. Archeologové, kteří v 19. století objevili Anatolijské Chetity zjistili, že jsou totožní s oněmi Biblickými.

Chetitské království nebo přinejmenším jeho hlavní část sami Chetité nazývali „Hatti“. Chetité by však měli být rozlišeni od „Hattijců“, kteří osídlili tu samou oblast na začátku 2. tisíciletí př. n. l. a mluvili neindoevropským jazykem.

Chetité byli jak schopní stavitelé, tak hlavně vynikající válečníci, což bylo podpořeno užíváním železa a válečných vozů.

Část z nich psala písmem klínovým a část hieroglyfickým. Obě písma rozluštil prof. Bedřich Hrozný. Přejali mnoho prvků z kultury sumersko-babylonské.

Král byl u Chetitů nejvyšším knězem, soudcem a vojevůdcem, vojsko se skládalo z pěchoty a válečných vozů. O dobré organizaci svědčí spousta předpisů a zachovaný zákoník.

Hlavním bohem Chetitů byl bůh bouře, jeho chotí byla bohyně slunce. Jako první starověká civilizace používali ve větší míře železné nástroje a zbraně.

[editovat] Stručný přehled dějin klínopisných Chetitů

Tento článek o historii je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.