Malá Asie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Malá Asie je poloostrov, na kterém se dnes nachází Turecká republika; leží tedy mezi Černým, Středozemním a Egejským mořem. Historický římský název této oblasti je Anatolie (turecky Anadolu).
[editovat] Historie
V dobách starověku sídlila v Malé Asii slavná Chetitská říše, později pak féničané. V prvních stoletích našeho letopočtu se dostala částečně pod řecký vliv, hlavně západní části (města Troja, Konstantinopolis, Trabzon a Milét), největší vliv měli Řekové v době Alexandra Velikého. Po rozmachu Římské říše a jejího rozšíření až sem se zde nacházelo několik provincií - Bithýnie, Kappadokie, Kilkie, Lýdie, Frýgie a další. Po roce 313, kdy došlo k rozdělení impéria, připadl celý poloostrov pod správu Konstantinopole. Byzantská říše jej spravovala až do 13. století, kdy většinu území obsadila nově vznikající říše Osmanská. Osmani se rozšiřovali tak rychle, že zatlačli Byzanc až k Cařihradu a v polovině 15. století ho dobyli. Díky výbojům Osmanů křesťanství, které zde bylo rozšířené už od svého počátku poměrně rychle vymizelo a bylo nahrazeno islámem, kostely byly zbořeny nebo přebudovány na mešity. Ke konci 19. století však i Osmanské impérium začalo ztrácet dech a v první světové válce, které se také zúčastnilo prohrálo. To umožnilo Řekům, aby získali zpět svá ztracená území v Evropě, ale Anatolie celá zůstala nově vzniklé Turecké republice. Protože dělení bylo provedeno podle náboženského a nikoliv národnostního klíče, z poislámštěných Řeků se stali Turci a z křesťanských Turků Řekové. Ještě dlouho po tomto dělení si Řecko kladlo nároky na západní část poloostrova.
