Secese

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Secese je posledním z univerzálních mezinárodních výtvarných slohů, jemuž se podařilo vtisknout svůj umělecký řád všech projevům a věcem moderního života. Vytvořila módu a životní styl na konci 19. a začátku 20. století, až již vystupovala pod různými jmény v různých zemích. Těžiště secese neleží ve vysokém umění, v malbě a sochařství, ale v dekoraci a užitém umění.

Tento umělecký styl se objevil v Evropě a ve Spojených státech po polovině 19. století a plně se rozvinul kolem roku 1900. Vznikal v době, kdy průmyslový brak začal pronikat do všech oblastí života a jako reakce proti průmyslové civilizaci, reakce, která se dovolávala návratu k řemeslné výrobě, považované za lék proti ošklivosti.

Za hlavní znaky secesního slohu se považuje ornamentálnost, plošnost a záliba v neobyčejných barvách a estetickém využití rozličných materiálů. Vláčný secesní ornament vyjadřuje zvláštní kvalitu secesního cítění, jež se vyhýbá citovým výkyvům i silnému vypětí vůle a tíhne k vyrovnané náladovosti. Secesní linie je plynulá vlnící se křivka, jež vyvolává v divákovi dojem nenásilného pohybu v ploše, jejíž jednotvárnost se vyrovnává barevností. Secese vyhledává neobvyklé barevné odstíny a váže je podle principu harmonie a kontrastu. Ústraním znakem je stylizace, secese se snaží překonat gravidní tématiku historických slohů a obrací se přímo k přírodním tvarům (listy, květy, lidské a zvířecí tělo).

Secese se projevovala v architektuře, výtvarném umění, v užitém umění (bytové zařízení, vitráže) a v literatuře. V literatuře se nositeli secesního slohu staly proudy označované jako symbolismus a dekadence. Charakteristickým rysem secese je i v literatuře tendence k ornamentálnosti, v rovině jazykové s tím souvisí rytmizace věty a verše, opakování slov a hláskových skupin. Hlavními představiteli v Čechách jsou Otokar Březina a Jiří Karásek. Představiteli architektury jsou Belgičan Victor Horta (Dům Tasselových v Bruselu), Francouz Hector Guimard (vstupy do pařížského metra), Češi Antonín Balšánek a Osvald Polívka (Obecní dům v Praze). Ve výtvarném umění prosluli Čech Alfons Mucha (plakáty, cyklus obrazů Slovanská epopej, návrhy šperků a nábytku), Rakušan Gustav Klimt (dekorativní malby, plakáty) a český sochař František Bílek. Představiteli užitého umění jsou Francouz Émile Gallé (skleněné vázy), Angličan Charles Rennie Mackintosh (bytové zařízení) a mnozí další.

Secese výrazně ovlivnila životní způsob konce 19. a začátku 20. století, neopakovatelně se zapsala i do tváře mnoha evropských měst jako Praha, Paříž, Vídeň, Mnichov nebo Berlín. V této době bylo vytvořeno nespočetně děl s vysokou uměleckou hodnotou, ale i předmětů denní potřeby. Secese se jednoduše stala neodmyslitelnou součástí nejen evropské kultury.

[editovat] Významné secesní stavby v ČR

• Hlavní nádraží (Wilsonovo) v Praze od Josefa Fanty (1901–1909)
• Obecní dům v Praze od Antonína Balšánka a Osvalda Polívky (1905–1911)
• Bílkova vila v Praze-Hradčanech od Františka Bílka z roku 1911
• Dům spolku Hlahol od Josefa Fanty z roku 1903 na Masarykově nábřeží v Praze
• Paláce Topič a Praha od Osvalda Polívky na Národní třídě v Praze
• Grand hotel Evropa (Václavské nám. 25) v Praze (1903–1905)
• Peterkův dům od Jana Kotěry na Václavském náměstí v Praze
• Hotel Central (Hybernská ul. 10, čp. 1001) v Praze podle plánů B. Ohmanna (kolem roku 1900)
• Národní dům v Prostějově od architekta Jana Kotěry (1905–-1907)
• měšťanské domy stavitele Karla Bubly v Plzni – Dominikánská ul. 7 (čp. 283), domy v Hálkově ulici
• Vila Primavesi od Franze von Krausse v Olomouci (1905)
• Divadlo od Antonína Balšánka v Pardubicích
• starokatolický kostel od Josefa Zascheho v Jablonci nad Nisou
• lázeňské domy od Dušana Jurkoviče a sanatorium Smetana od Emila Králíka v Luhačovicích
• Mohyla míru na Slavkovském bojišti (na návrší u obce Prace u Brna) podle návrhu Josefa Fanty z roku 1912
• secesní přístavba hotelu Grand (Benešova ul.) v Brně (kolem roku 1900)

[editovat] Ukázky secesní tvorby

Obraz Judith od Gustava Klimta	Obraz Princezna Hyacinta od Alfonse Muchy	Ukázka díla Ch. R. Mackintoshe	Váza od Émile Gallé
Zábradlí vstupu do pařížského metra od Hectora Guimarda	Secesní fasáda hotelu Grand v Brně	Grand hotel Evropa v Praze	Mohyla míru u Brna

[editovat] Reference

• Gombrich, E. H.: Příběh umění. Praha: Odeon 1992. ISBN 80-207-0416-7. str. 437–507.
• Šabouk, Sáva: Encyklopedie světového malířství. Praha: Academia 1975. str. 315.
• Wittlich, Petr: Umění a život – doba secese. Praha: Artia 1987. str. 62–126.
• Pijoan, José: Dějiny umění – 9. Praha: Odeon 1991. ISBN 80-207-0098-6. str. 55–96.
• Koch, Wilfried: Evropská architektura. Praha, Ikar 1998. ISBN 80-7202-388-8. str. 274.
• Dvořáček, Petr: Architektura českých zemí: Secese. Praha, Levné knihy KMa 2005. ISBN 80-7309-287-5.