Malířství
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Malířství je vedle sochařství a grafiky jednou z částí výtvarného umění. Je to postup aplikování barviva rozpuštěného v médiu a nanášení (lepivého) činidla na povrch jakým je například papír, plátno nebo zeď. Člověku zabývajícímu se touto činností se říká malíř; tohoto termínu se užívá zejména, jde-li o jeho profesi. Existují důkazy, že historie malování je asi šestkrát delší než historie užívání psaného jazyka. Umělecká malba se považuje za jednu z nejdůležitějších forem výtvarného umění.
[editovat] Dělení malířství
- Podle funkce
- monumentální malířství (souvisí s architekturou – malby na stěnách, stropech, …)
- deskové malířství (např. triptych – trojdílný křídlový oltář, i vícedílné)
- malba na sklo (vitráže)
- Podle techniky
- fresco (al-fresco = na mokro)
- secco malba(nasucho)
- mozaika (např. v Ravenně; může být na zdi i na zemi)
- sgrafitto (škrábání do zdi - dvě vrstvy omítky, spodní barevná)
- grafitti
- olejomalba, tempera, enkaustika, akvarel, kvaš atd.
- podle námětu
- náboženské malby
- historické
- portréty, autoportréty
- krajina, zátiší (natura mortis – mrtvá příroda)
- žánrový námět – sociální tematika (lidé, život)
- alegorické
- abstraktní, nefigurativní malby, ornamentální – dekorativní
Vnímáme, jak malíř pracuje s barvou - koloristi, jestli převládá linie; kompozice; práce se světlem; šerosvit…
Od dob renesance je kresba považována za samostatný umělecký projev.
