Oscar Wilde

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Oscar Wilde

Oscar Fingal O'Flahertie Wills Wilde (16. října 1854, Dublin – 30. listopadu 1900, Paříž) byl anglický dramatik, prozaik, básník a esejista irského původu.

Jeho otec William byl přední irský oční a ušní chirurg, jeho matka Jane byla úspěšnou spisovatelkou a irskou nacionalistkou, píšící pod jménem „Speranza“. Oscar Wilde studoval s výborným prospěchem klasickou filologii v Dublinu a na Oxfordu, kde začal psát verše a seznámil se s dekadentními názory, které na něho měly velký vliv. Žil svobodně bez ohledu na konvence a pokryteckou morálku vyšších vrstev viktoriánské Anglie, vědomě šokoval prudérní společnost.

Dne 29. května 1884 se oženil s Constance Lloydovou, jejíž finanční zabezpečení mu umožnilo žít v relativním luxusu. Oscar Wilde byl citlivým a milujícím otcem dvou synů – Cyrila a Vyvyana. Od roku 1891 se datovalo Wildovo intimní přátelství s lordem Alfredem „Bosie“ Douglasem. Čtyři roky poté byl obžalován z homosexuality, která byla v Anglii od r. 1885 ilegální, a byl odsouzen na 2 roky těžkých nucených prací v Readingu.

Jeho žena Constance se od něj odvrátila a změnila sobě a synům příjmení na Hollandovi. Constance zemřela v roce 1898 v italském Janově, syn Cyril byl zabit během 1. světové války ve Francii. Vyvyan se stal spisovatelem a překladatelem a roku 1954 publikoval své paměti.

Oscar Wilde se po návratu z vězení potuloval po Evropě, převážně pobýval ve Francii. Zemřel v bídě s podlomeným zdravím. Je pochován na hřbitově Père Lachaise v Paříži.

Hrob Oscara Wilda

[editovat] Dílo

[editovat] Básně

Básně (Poems, 1881)
Balada o žaláři v Readingu (The Ballad of Reading Gaol, 1898)

[editovat] Divadelní hry

Věra aneb Nihilistka (Vera, or The Nihilists, 1880)
Vévodkyně z Padovy (The Duchess of Padua, 1883)
Salome (Salomé, francouzská verze 1893, překlad do angličtiny 1894, premiéra v Paříži 1896)
Vějíř lady Windermerové (Lady Windermere's Fan, 1892)
Bezvýznamná žena (A Woman of No Importance, 1893)
Ideální manžel (An Ideal Husband, 1895)
Jak je důležité míti Filipa (The Importance of Being Earnest, 1895)

[editovat] Próza

Strašidlo cantervillské (The Canterville Ghost, 1887)
Šťastný princ a jiné pohádky (The Happy Prince and Other Stories, 1888)
Portrét pana W. H. (The Portrait of Mr. W. H., 1889)
Zločin lorda Arthura Savila (Lord Arthur Saville’s Crime and other Stories, 1891)
Intence (Intentions, 1891)
Obraz Doriana Graye (The Picture of Dorian Gray, 1891)
Dům granátových jablek (House of Pomegranates, 1891)
Lidská duše za socialismu (The Soul of Man Under Socialism, 1891, resp. 1904)
De Profundis (1905)

[editovat] Poznámky

Jeho dílem je údajně i erotická povídka Lady Fuckingham, to však není doloženo důkazy, jde pravděpodobně o podvrh (kvůli nízké kvalitě, sexuální přemrštěnosti, pouze české reference).