Oxford

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

City of Oxford
	Pohled uvnitř distriktu Oxfordshire
Zeměpisná poloha
Status:	City (1542)
Region:	jihovýchodní Anglie
Admin. Hrabství:	Oxfordshire
Rozloha: - Total	Pořadí 306. 45.59 km²
Admin. HQ:	Oxford
Grid reference:	Šablona:Mmukscaled
ONS code:	38UC
Demographics
Population: - Total (Šablona:EnglishStatisticsYear) - Hustota	[[Seznam anglických distriktů podle počtu obyvatel|Ranked Šablona:EnglishDistrictRank]] Šablona:EnglishDistrictPopulation Šablona:EnglishDistrictDensity / km²
Etnika:	87.1% Bílí 4.8% Asiaté 2.5% Afrokaribové 1.8% Číňané
Politics
Soubor:Oxfordarms.PNG Oxfordské městská rada http://www.oxford.gov.uk/
Leadership:	Leader & Cabinet
Executive:	Šablona:EnglishDistrictControl
MPs:	Evan Harris, Andrew Smith

Oxford je město (City) a nemetropolitní distrikt v hrabství Oxfordshire, Anglie, s počtem obyvatel 134 248 (sčítání lidu 2001). Je sídlem Oxfordské university (University of Oxford), nejstarší university v anglicky mluvícím světě.

Je znám jako „město snících věží “, termín režený Mathewem Arnoldem zásluhou architektonické harmoničnosti univerzitních budov. Řeka Temže protéká Oxfordem, kde je v délce cca 15 km známa jako Isis.

Oxfordské předměstí Cowley má dlouhou historii výroby automobilů a v současné době se zde vyrábí model BMW MINI.

[editovat] Dějiny

Oxford byl poprvé osídlen za anglosaských časů, a původně byl znám jako „Oxenaforda“. Počátek leží u založení kláštera sv. Frideswidy v 8. stol., a byl poprvé zmíněn v psaných záznamech v Anglosaské kronice z roku 912. V 10. stol. se Oxford stal významným vojenským pohraničním městem mezi královstvím Mercia a Wessex a byl několikrát napaden Dány. Sv. Frideswida je patronkou města i university.

Oxford rostl ve stínu kláštera. Jeho samostatné dějiny začínají v roce 912, kdy bylo město obsazeno Edvardem Starším (AD 871-924), král západních Sasů. Bylo silně opevněno proti Dánům, a znovu po dobytí Normany, a mohutná hradní věž u kostela Sv. Michaela (u severní brány) a velká část hradeb stále nasvědčuje důležitost města v 11. stol. Západně od města vyrostl velkolepý hrad a, na loukách pod ním, o nic méně honosné augustiniánské opatství Osney. V polích směrem na sever poslední z normanských králů vybudoval vznosný palác Beaumontů. Velký kostel sv. Frideswidy byl postaven podle kanovnických pravidel a byl následován sestrami od sv. Frideswidy. Mnoho dalších krásných kostelů bylo postaveno ze zbožnosti normanských hrabat.

Význam a sláva Oxfordu spočívá především ve skutečnosti, že obdržel privilej od krále Jindřicha II., zaručující jeho obyvatelům stejná práva a svobody, jimž se těšili obyvatelé hlavního města království. A také skutečnost, že v okolí města i ve městě samotném, bylo vystavěno mnoho důležitých církevních budov. Vnuk krále Jana založil opatství Rewley pro řád cisterciánů. Také mniši dalších řádů (dominikánů, františkánů, karmelitek, augustiniánů a trinitářů), ti všichni měli své svatostánky různého významu v Oxfordu. Zasedání parlamentu se ve 13. stol. často konala ve městě, ovšem toto období bylo též svědkem počátku dlouhého sporu mezi městem a vzmáhající se univerzitou, který skončil podmaněním prvně jmenovaného, což způsobilo ztrátu významu města Oxfordu na celá staletí.

Oxfordská univerzita je poprvé zmíněna v záznamech z 12. století. Původní oxfordské fakulty byly: University College (1249), Balliol (1263) a Merton (1264). Tyto fakulty byly ustaveny v časech, kdy Evropa začínala překládat spisy řeckých filosofů. Tyto spisy byly výzvou pro evropskou ideologii – inspirovaly vědecké objevy a pokrok na poli umění – neboť společnost se začínala ubírat novou cestou vývoje. Fakulty v Oxfordu byly podporovány církví v naději to uvední v soulad řeckou filosofii a křesťanskou teologii.

Oxfordská katedrála je unikátní fakultní modlitebnou a katedrálou postavenou na jedněch základech. Původně převorský kostel sv. Frideswidy byl rozšířen a včleněn do structury kardinálské koleje krátce před svým znovuzaložením coby kostela Spasitele 1546 a od té doby sloužil jako oxfordská diecézní katedrála.

Vztahy mezi městem a církví byly často komplikované – v roce 1355 bylo zabito několik studentů univerzity při nepokojích na den sv. Scholastiky.

Během občasnké války, hostil v roce 1642 Oxford dvůr krále Karla I., poté co byl král vykázán z Londýna, přestože ve městě měla parlamentární záležitost silnou podporu. Město za Generála Fairfaxe v roce 1646 ustoupilo tlaku Parlamentu.

V roce 1790 spojil město s Coventry nový Oxfordský kanál. V roce 1789 byl Vévodou z Marlborough dokončen Vévodův průkop, který měl spojit nový kanál s řekou Temží a v roce 1796 „the Oxford Canal company“ vybudovatla své vlastní spojení na Temži, na plavební komoře na Isis. Ve 40. letech 19. stol. železniční společnosti Great Western Railway a London and North Western Railway spojily Oxford s Londýnem.

V 19. stol. polemika okolo oxfordského hnutí v anglikánské církvi přitáhla pozornost města coby centrum náboženského smýšlení.

Oxfordská radnice byla postavena Henrym T. Harem, základní kámen byl položen 6. července 1893 a otevřen budoucím králem Edvardem VII. dne 12. května 1897. Místo bylo do té doby sídlem místní vlády od dob, kdy zde zasedal cechovní spolek od roku 1292 a třebaže je Oxford městem s [5adem starosty, je stále nazýván svým tradičním názvem „Town Hall (Radnice)“.