Litoměřice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Litoměřice

znak vlajka
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0423 564567
kraj (NUTS 3):	Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4):	Litoměřice (CZ0423)
obec s rozšířenou působností:	Litoměřice
pověřená obec:	Litoměřice
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	17,99 km²
obyvatel:	25 517 (2. 10. 2006)
zeměpisná šířka:	50° 32′ 3″ s. š.
zeměpisná délka:	14° 7′ 58″ v. d.
nadmořská výška:	136 m
PSČ:	412 01
základní sídelní jednotky:	27
místní části:	4
katastrální území:	2
Adresa městského úřadu:	Městský úřad Litoměřice Mírové náměstí 15/7 412 01 Litoměřice
starosta:	Ladislav Chlupáč
Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa

Litoměřice (německy Leitmeritz) jsou městem na soutoku Labe a Ohře v severních Čechách (Ústecký kraj). Královským městem se staly v rozmezí let 1219 a 1228. Historické jádro města je již od r. 1950 městskou památkovou rezervací, v níž je zahrnuto celkem 44 ulic a 9 náměstí.

[editovat] Geografie

Pohled na Litoměřice a okolí z Varhoště

Město leží na jižním úpatí CHKO České středohoří na pravém břehu řeky Labe, do něhož se na protější straně vlévá Ohře. Rozloha města je 1799,61 ha, počet obyvatel činí 25 687 (údaj z roku 2004). Za doby Rakouska-Uherska bylo město oblíbeným rájem penzistů, protože je zde jedno z nejteplejších klimat v Česku. Na základě toho se nedaleko na svazích Labe pěstuje víno. V blízkosti města je vrch Radobýl.

[editovat] Historie

Pohled na Litoměřice z Radobýlu

Litoměřice náleží mezi naše nejstarší města, jejich vznik leží mezi roky 1219 a 1228 (nelze více zpřesnit). Královské město si od 13. do 17. století udrželo dominantní postavení mezi městy celé severní poloviny Čech. Důkazem je množství práv a privilegií, jimiž je různí čeští panovníci, včetně Karla Lucemburského, obdařili. Nejzávažnější jsou právo skladu a právo mílové, jimiž se mohlo pyšnit opravdu jen málo našich měst. Právo skladu znamená, že každý obchodník, který plul po Labi např. do Pirny či Drážďan, musel své zboží v Litoměřicích vyložit a tři dny na zdejším trhu nabízet. Teprve potom mohl pokračovat: obvykle tak v Litoměřicích jeho cesta skončila. Málokdo navíc ví, že Litoměřice bývaly historicky naším jediným skutečným přístavem. Právo mílové měla na severu Čech jen dvě města, mimo Litoměřic ještě Most. V okruhu jedné české míle nesměla být provozována jakákoliv výdělečná činnost (řemeslo, hospoda apod.). Velikost české míle sice kolísala, ale bývala i 10,5 km!

Vrch Radobýl.

Před husitskými válkami žilo v Litoměřicích převážně německé obyvatelstvo. Většinového počtu pak znovu dosáhlo po třicetileté válce. Do konce druhé světové války bylo taktéž především německé, což bylo způsobeno existencí Protektorátu Čechy a Morava, přičemž území Litoměřic patřilo do Sudet, které přímo náležely k Německé říši. České obyvatelstvo přišlo, podobně jako i do jiných měst v Sudetech, až po odsunu lidí německého původu podle takzvaných Benešových dekretů.

V 16. století býval primasem Mikuláš Austinus.

Blízký vrch Radobýl je proslulý tím, že z něj naposledy utíkal Karel Hynek Mácha. Poté smrtelně onemocněl. Znovu se vrch do historie zapsal během druhé světové války, kdy v chodbách pod jeho povrchem byla vybudována podzemní továrna Richard. V letech od 1852 do 2002 mělo status okresního města.

[editovat] Hospodářství

V Litoměřicích existoval od roku 1720 až do roku 2002 pivovar. Zámecký pivovar, založený 1858, byl roku 1939 zlikvidován a místo něj byly postaveny mrazírny. V 90. letech 19. století vznikla Koželužna Plunder & Pollak, která dodnes funguje pod jiným názvem. 90. léta 20. století nechala vzniknout továrně nábytku (Kovobel).

[editovat] Dopravní spojení

Železnicí z Dolního nádraží do Děčína, Štětí a Mělníka, z Horního nádraží pak do Lovosic, České Lípy a Liberce.

Město má v současné době i rychlé dálniční spojení s Prahou.

[editovat] Pamětihodnosti

Mírové náměstí - jižní strana.

Dům Kalich, v jehož originálním podkroví kdysi zasedala městská rada.

Pohled na Dóm z parkánů José Rízala

Pozoruhodné je Mírové náměstí, kde stojí architektonicky cenné domy:

radnice je ve stylu saské renesance, proto na ní najdeme řadu prvků, blízkých gotice, nyní je v ní umístěno muzeum,
dům Kalich, zvaný též Pod Bání, patřil Mrázům z Milešovky, kteří byli v 16. století nejbohatšími ve městě, jako většinu litoměřických renesančních staveb dům postavil Ital Ambroggio Balli, na vrcholu kalich, sloužící pánům k odpočinku při víně, dům nyní s empírovou průčelní fasádou, zjednodušenou v 50. letech 20. století,
dům Černý orel sehrál významnou roli v době povstání panstva proti Ferdinandovi I. v 16. století, je renesanční, postavený stejným stavitelem, jako blízký dům Pod Bání, na rozdíl od něj si ovšem uchoval původní vzhled se skvostnými sgrafity,
dům U Pěti panen postavil okolo 1725 Oktavián Broggio, čelní tvůrce litoměřického baroka pro jednoho ze svých polírů, patří mezi naše nejkrásnější barokní měšťanské domy,
Kostel Všech svatých v rohu náměstí je původně gotický, nyní barokní (Oktavián Broggio a jeho otec Giulio) s renesančními stanovými střechami, u kostela stojí zachovaná gotická městská věž,
Kostel Zvěstování Panny Marie, vrchol tvorby Oktaviána Broggia, je barokní, původně jezuitský, v blízkosti stojí barokní budova jezuitského semináře a koleje (rovněž Broggio),
Minoritský, původně dominikánský kostel sv. Jakuba (nyní barokní, Broggio),
Kapucínský kostel sv. Ludmily,
Kostel sv. Vojtěcha na bývalém předměstí Zásada (barokní, Giulio a Octavio Broggio),
Katedrála sv. Štěpána je barokní, dnešní podoba je ze 17. století (postavil z Prahy povolaný stavitel G. D. Orsi), biskupství je v Litoměřicích od r. 1655, součástí biskupství je rovněž barokní biskupská rezidence (G. Broggio), kanovnické domky (barokní se secesní kulisovou fasádou) a věž katedrály, postavená v novobarokním slohu na konci 19. století (F. Sander),
Divadlo v Litoměřicích patří mezi naše první kamenná divadla, budova je empírová, divadlo vzniklo již 1822,
Čedičová kupa Plešivec, německy Eisberg (509 m), se vypíná mezi vesnicemi Kamýk (se zříceninou hradu) a Hlinná, mimo skvělého výhledu se tu vyskytují tzv. ledové jámy, z nichž díky specifickému geologickému složení hory vychází chladný vzduch, o této specifice se vědělo již v 17. století, během letních měsíců zde býval skladován led, aby neroztál (určený k chlazení litoměřického piva)

[editovat] Sport

Město disponuje mnoha sportovišti pro děti, mládež i dospělé.

Působí zde hrstka nadšenců pro hru pétanque, kteří by v budoucnosti rádi vybudovali alespoň jedno vhodné hřiště, prozatím využívají různá prostranství, zejména pak parkán José Rizala.

[editovat] Městské části

Litoměřice-Město
Pokratice
Předměstí
Za nemocnicí

[editovat] Vývoj počtu obyvatel

Rok	Počet obyvatel	Němci	Češi
1854 ¹	5 427	-	-
1880 ²	10 854	9 263	1 417
1890 ³	11 342	10 004	?
1900 ³	13 075	11 532	1 329
1910 ³	15 421	13 165	2 034
1921 ³	16 988	11 015	5 066
1930 ³	18 498	10 878	6 485
1939 ³	17 259	-	-
1970 ⁴	19 595	-	-
1991 ⁵	26 013	112	25 620