Štětí
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Štětí | |
---|---|
základní data | |
status: | město |
NUTS 5 (obec): | CZ0423 565709 |
kraj (NUTS 3): | Ústecký kraj (CZ042) |
okres (NUTS 4): | Litoměřice (CZ0423) |
obec s rozšířenou působností: | Litoměřice |
pověřená obec: | Štětí |
historická země: | Čechy |
katastrální výměra: | 53,85 km² |
obyvatel: | 9 193 (2005) |
zeměpisná šířka: | 50° 27' 12" s. š. |
zeměpisná délka: | 14° 22' 35" v. d. |
nadmořská výška: | 155 m |
PSČ: | 411 08 |
základní sídelní jednotky: | 23 |
místní části: | 10 |
katastrální území: | 10 |
Adresa městského úřadu: | Městský úřad Štětí Mírové nám. 163 411 08 Štětí |
starosta: | Antonín Böhm |
Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa |
Štětí je město, které leží na pravém břehu Labe, s velkými papírnami, v polokruhu obklopeném svahy, stoupajícími na sever a na východ k vysočině (západní okraj Dubské plošiny). Tyto svahy se sklání na jih a na mnoha místech byly porušeny někdejšími vodopády. Takto vytvořeným stržím se říkalo „Příkopy“. Na druhém břehu Labe se táhne zalesněná výšina.
Nevysokou dominantou okolí tvoří vrch Špičák (280 m) v blízkosti Stračí. Kopec je na několika místech rozštěpen a v těchto rozštěpech se vyskytují zvětralé čedičové kuličky. Ze Špičáku je pěkná vyhlídka na Labe. Mezi další významné body krajiny patří především historicky známá hora Říp (459 m), vysoká čedičová kupa, vzdálená 10 km a Sovice (273 m).
Chráněný přírodní útvar Radouň je znám výskytem vstavače vojenského. Dále se zde nachází koniklec, sasanka hajní, vytod chocholičnatý, hořeček barvitý atd.
K městu patří ještě devět integrovaných obcí Radouň, Chcebuz, Brocno, Čakovice, Počeplice, Stračí, Újezd, Veselí a na druhém břehu Labe Hněvice. Město leží 50 km severně od Prahy a 16 km od Mělníka.
Obsah |
[editovat] Historie
Podle nálezů předmětů při výkopech v roce 1933 (kostry skrčenců, střepy nádob a předměty sloužící podle odhadu odborníků k zatížení sítí), spadají počátky osídlení Štětí do období tzv. „Únětické kultury“. Zpráva kronikáře Hájka z Libočan, že Štětí v roce 1203 bylo zatopeno velkou povodní a po zničení na jiném místě opět vystavěno, má spíše podobu pověsti než písemného důkazu, ale skutečné průkazné listiny pocházejí z roku 1312. Pečeť a znak města pochází z roku 1542 a skutečný tvar jména Štětí z roku 1572.
Radnice je renesanční z 16. století. Barokní kostel s malbami od J. Kramolína byl postaven v 1785 na místě malého kostelíka pobořeného 28. a 29. února 1784 povodní. Přílivem Němců po skončení třicetileté války ve 2. polovině 17. století získalo město německý charakter i jméno Wegstädtl. V roce 1654 tvořilo Štětí 63 usedlostí, v roce 1770 jich město mělo 114, v roce 1849 už 220 a v roce 1918 300 popisných čísel a okolo tisíce obyvatel. V té době spadalo město pod okres Dubá, v roce 1949 bylo připojeno k okresu Roudnice nad Labem, nyní už žádný z těchto okresů neexistuje.
Až do 50. let 20. století bylo Štětí městem převážně zemědělským s nárazovými vlnami některých řemesel. Například v 1799 bylo ve městě 75 mistrů cechu punčochářského. Až do 2. světové války město provozovalo
pivovar, k jehož provozu získalo právo od Rudolfa II. a koželužnu s výrobou řemenů. Od roku 1949 vznikají na místě cukrovaru papírny, které se během 25 let stávají největším papírenským závodem ve Střední Evropě. Díky tomu vzrostl počet obyvatel na 8000 a připojením devíti obcí na 9200. Jako druhá nesoučasná investiční výstavba alespoň částečně vylepšuje vzhled města, postižený bytovou výstavbou ve formě betonových sídlišť.
[editovat] Současnost
Město má moderní pěší zónu, dům s pečovatelskou službou, obchodní síť včetně nové Městské tržnice a Dům lékařských služeb. Nově vystavěné jsou centrální náměstí, dům s obecními byty, Městská knihovna s informačním střediskem a obchvatová komunikace.
Na pěkné úrovni má město předškolní zařízení a základní školství, pro přípravu mladých do života je zde Střední odborné učiliště s mnoha maturitními i nematuritními obory, Střední odborná škola (průmyslová) a Vyšší odborná škola. Sportovní vyžití obyvatel umožňuje nádherný sportovní areál s přilehlým koupalištěm s tobogánem, včetně skateparku, nedaleký veslařský kanál v Račicích (2 km) a dalších několika rozptýlených sportovních zařízení. Bohatý kulturní život zajišťuje kino a Kulturní středisko se svým Velkým dechových orchestrem a několika mažoretkovými, beatovými, country a rockovými kapelami s převážně mladými hudebníky.
Krásnou procházku podél Labe vyprovází moderní park s dětskými hřišti a posezením. Dosti často se zde nacházejí rybáři s pruty snažící se ulovit nějakou tu rybu.
Jednou za 2 roky je ve městě pořádán Festival dechových orchestrů (FEDO) s mnoha zahraničními účastníky včetně mažoretek, který začíná vždy průvodem městem a každoročně na podzim se zde koná Jarmark a také se zde koná mnoho menších akcí jako např. Štětský tuplák (soutěž v pití piva).
[editovat] Dopravní spojení
Autobusovou linkou se do Štětí lze dostat z Litoměřic, Roudnice nad Labem a Mělníka. Vlakové spoje jsou do stanice Štětí dobré, zastavují zde i rychlíky (trať 072). Druhá stanice, kterou je možné se dostat do Štětí jsou Hněvice (trať 090), kde stačí abyste přešli most a jste ve městě (1 km).
[editovat] Integrované obce
- Čakovice
- Počeplice
- Stračí
- Újezd
- Veselí
[editovat] Školství
- Základní škola T. G. Masaryka
- Základní škola Štětí, Školní 559
- Základní škola Štětí, Ostrovní 300
- Střední odborná škola a střední odborné učiliště
- Střední odborná škola a vyšší odborná škola obalové techniky