Bedřich Engels
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Komunismus |
| Ideologie |
|---|
|
| Základní témata |
|
| Politické organizace |
| Významné osobnosti (teorie) |
|
| Významné osobnosti (praxe) |
Friedrich Engels (28. listopadu 1820 Barmen, nyní Wuppertal, Německo – 5. srpna 1895 Londýn, Anglie) byl německý politický filosof a ekonom, spoluzakladatel marxismu a vědeckého socialismu, vůdčí osobnost první i druhé Internacionály. Byl osobním přítelem známějšího Karla Marxe, s nímž se podílel prakticky na všech významných pracích z oblasti filosofie a ekonomie i na dílech o komunismu.
[editovat] Životopis
Narodil se v rodině, která vlastnila textilní továrnu. Už na základní škole projevoval velké nadání pro jazyky, literaturu, poezii a jiná umění. Byl tělesně zdatný a celoživotně se věnoval sportu. Studoval na gymnáziu, ale studium na otcovu žádost nedokončil, aby se mohl věnovat obchodu. Po škole nějakou dobu pracoval v otcově továrně, potom u brémské obchodní společnosti. V době, kdy absolvoval vojenskou službu, navštěvoval přednášky Friedricha Schellinga na berlínské univerzitě, kde se sblížil s mladohegelovci. V roce 1841 napsal studie Schelling o Hegelovi, Schelling a zjevení a Schelling – filosof v Kristu, kde vystoupil proti jeho reakčně mystické filozofii.
Následně se začal hlásit k revolučním demokratům. Po vojenské službě odjel do Manchesteru a zde se začal zajímat o životní podmínky dělníků, o místní chartistické hnutí, utopický socialismus a britskou ekonomii. Roku 1844 mu vyšel v Německo-francouzských ročenkách, které vydával Karel Marx, Nástin kritiky politické ekonomie. V době pobytu v Anglii Engels dokončil již započatý příklon k materialismu a od revolučního socialismu ke komunismu. V roce 1844 Anglii opustil, navštívil Marxe a s ním vystoupil proti mladohegelovcům. Tomuto tématu věnoval spis Svatá rodina.
V roce 1845 napsal Postavení dělnické třídy v Anglii. Ve stejném roce s Marxem vypracovali kritiku pohegelovské německé filosofie – Německá ideologie. V následujících letech získal vliv ve Svazu spravedlivých, který se pod jeho vlivem přeměnil ve Svaz komunistů. Engels při té příležitosti sestavil Zásady komunismu, z něhož se vyvinul Manifest komunistické strany. Ten vypracoval s Marxem později. V roce 1848 nejdříve přesídlil do Paříže a v březnu do Kolína nad Rýnem. V roce 1849 se zúčastnil lidového povstání v Bádensku. Po jeho porážce se přestěhoval do Švýcarska a poté do Anglie. Veškeré své zisky věnoval na činnost Marxe a socialistického hnutí. O událostech roku 1848 napsal Německou selskou válku a Revoluci kontrarevoluce. Díky revoluci Engels musel pozměnit své názory na stát a komunismus. V Manchesteru se věnoval studiu (hlavně jazyků) a například i vojenství. Po založení První internacionály (1864) se sice nemohl přímo účastnit vedení, ale tyto problémy řešil v korespondenci s Marxem. V roce 1870 se přestěhoval do Londýna, čímž zvýšil svůj vliv v Internacionále a zde také v roce 1895 zemřel.
[editovat] Dílo
- K bytové otázce (1873),
- Pana Evžena Dühringa převrat vědy (1877–1878, kritika ideologa E. Dühringa, označováno jako Anti-Dühring),
- Dialektika přírody (1873–1883, o filosofických problémech přírodních věd),
- Vývoj socialismu od utopie k vědě (1880),
- Kapitál 2. a 3. díl (1885, 1894), podle Marxových zápisků,
- Ludvík Feuerbach a vyústění německé klasické filosofie,
- Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu (1894).
Dále měl Engels vliv na přípravě mezinárodního socialistického kongresu v Paříži roku 1889. Také se silně podílel na Druhé internacionále.
