Augusto Pinochet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Generál Augusto José Ramón Pinochet Ugarte (* 25. listopadu 1915) byl vůdcem vojenské diktatury, která vládla Chile v letech 1973 až 1990. K moci se dostal během násilného převratu, který sesadil tehdejšího prezidenta Salvadora Allendeho, lékaře a marxistu, který byl prvním socialistickým prezidentem Chile. Převrat ukončil období napjatých vztahů mezi Chile a USA, které se aktivně snažily zbavit Allendeho moci, a umožnil Pinochetovi realizovat hluboké neoliberální ekonomické reformy, ale také páchat rozsáhlé porušování lidských práv.

11. září 1973 armádní jednotky vedené Pinochetem zaútočily na prezidentský palác a převzali moc od prezidenta Allendeho, který byl později nalezen mrtvý (spáchal sebevraždu). Byla ustanovena junta vedená Pinochetem, která okamžitě pozastavila ústavu, rozpustila kongres, zavedla přísnou cenzuru, zakázala činnost levicově orientovaným politickým stranám, které tvořily Allendeho koalici a zastavila veškeré politické aktivity v zemi. Pinochetova junta rozpoutala kampaň teroru proti svým oponentům; přibližně 3000 Chilanů bylo popraveno nebo zmizelo, v rozmezí 27 000-30 000 lidí bylo uvězněno a v mnoha případech mučeno. Mnoho z těchto lidí bylo vypovězeno ze země a příjmáno v zahraničí (zejména v Argentině) jako političtí uprchlíci. Často byli pronásledování chilskou tajnou policií i mimo svou zemi v rámci tzv. Operace Kondor.

V roce 1980 byl schválena nová ústava, která nařizovala prezidentské referendum s jedním kandidátem v roce 1988 a návrat k tradičnímu politickému zřízení v roce 1990. Pinochet prohrál referendum v roce 1988, což vyústilo ve vícekandidátské prezidentské volby v roce 1989. Nově zvolený prezident Patricio Aylwin převzal od Pinocheta moc v roce 1990, nicméně ten zůstal na svém postu vrchního velitele armády až do roku 1998, kdy získal doživotně křeslo v chilském senátu, což mu zajišťoval ústavní dodatek z roku 1980.

[editovat] Soud s Augsutem Pinochetem

V roce 1998, stále jako vlivný muž v Chile, odcestoval Pinochet do Velké Británie, aby se podrobil léčení. Během jeho pobytu v Anglii na něj byl vydán zatykač španělským soudcem Baltasarem Garzónem. Pinochet byl více než rok držen v domácím vězení a poté propuštěn ze zdravotních důvodů. Po návratu do Chile rezignoval na své senátorské křeslo po rozhodnutí vrchního soudu, který konstatoval že trpí vaskulární demencí a nemůže být postaven před soud pro porušování lidských práv. Tato obvinění byla vznesena již několikrát před jeho zatčením; nikdy však nebyl souzen. V květnu 2004 chilský vrchní soud rozhodl, že Pinochet může být postaven před soud a v prosinci toho roku byl následně obviněn z několika zločinů.

[editovat] Stoupenci a odpůrci

Pinochetovi zastánci vyzdvihují jeho zásluhy za odvrácení hrozby komunismu, boj proti radikálním levicovým teroristickým skupinám a prosazení politiky volného trhu, což vedlo k ekonomickému růstu v zemi, který pokračoval až do 90. let 20. století. Jeho odpůrci jej obviňují ze zničení chilské demokracie, prosazování politiky represivního státu, uspokojování soukromých potřeb z pozice svého postavení a přijetí ekonomického modelu, který zvýhodňoval bohaté a poškodil střední a nižší příjmové skupiny obyvatelstva. V současnosti i jeho zastánci příjmají jako fakt, že za jeho vlády došlo k pronásledování,tvrdému mučení (až na 30 000 osob,přesné údaje nejsou známi) a zabíjení tisíců lidí, kteří nesouhlasili s jeho politikou.

[editovat] Pinochet a Československo

Místopředseda československé vlády Waltr Komárek údajně pozval při návštěvě Chile v březnu 1990 Pinocheta na návštěvu Československa,Komárek to ovšem odmítá. Mezi České obdivovatele Pinocheta patřil i bývalý disident Václav Benda (1).Dnes je Augusta Pinochet obdivován hlavně v konzervativních kruzích.