Ariel Šaron
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Generál Ariel Šaron, hebrejsky: אריאל שרון, rodným jménem Ariel Scheinermann, přezdívaný Arik, (* 27. února 1928 v mošavu Kfar Malal v nynějším Izraeli) je izraelský voják, politik a bývalý premiér Izraele. Jeho vojenská kariéra byla velice úspěšná až do libanonského tažení (1982), kdy ho dočasně z politiky a definitivně z armády vyhnal skandál okolo masakru civilistů v palestinských uprchlických táborech Sabra a Šatíla, který spáchali libanonští falangisté v odvetě za zavraždění svého vůdce, libanonského prezidenta Bašíra Džamáíla.
[editovat] Vojenská kariéra
Bojoval ve všech izraelsko-arabských válkách. V boji vynikal velkou odvahou a rázností. Je považován za jednoho z nejlepších taktiků v historii izraelské armády, tento přínos však byl z velké části anulován jeho místy až neuvěřitelnou nedisciplinovaností. Ta se plně projevila, když jako ministr obrany vedl 1982 invazi izraelské armády do Libanonu. Zde v podstatě podvedl zbytek vlády a premiéra a dalece překročil mandát, který dostal. Následkem skandálu kolem masakru v táborech Sabra a Šatíla musel Šaron odstoupit z funkce ministra obrany. Posléze jej izraelská komise shledala vinným z toho, že svou nepředvídavostí a nedbalostí nese za tyto masakry nepřímou zodpovědnost, což prakticky znemožnilo jeho další vojenskou kariéru.
[editovat] Politika
Šaron byl považován za jednoho z hlavních propagátorů politiky osadnictví. Jeho zvolení v premiérských volbách na počátku roku 2001 lze sice přičíst do jisté míry vyostřené vnitropolitické situaci a krizi v řadách izraelské levice, ale také radikalizaci značného množství izraelských voličů.
V úřadu premiéra došlo k postupnému uhlazení Šaronovy politiky a posunu jeho programu směrem ke středu a umírněnosti. Nevzdal se sice politiky vojenských zásahů a protiteroristických operací na území kontrolovaném palestinskou samosprávou, váhavě však podporoval mírový proces. V roce 2005 nechal násilně vyklidit židovské osady v pásmu Gaza a stáhl z něj své jednotky, čímž se definitivně názorově rozešel se svojí stranou Likud. 21. listopadu 2005 proto oznámil, že stranu Likud opouští (v prosinci jej v čele strany nahradil Benjamin Netanjahu) a zakládá novou středovou formaci Kadima („Vpřed“). Zároveň požádal prezidenta o rozpuštění Knesetu a vypsání předčasných voleb, neboť se mu kvůli vyklizení Gazy rozpadla vládní koalice a ztratil v něm většinu.
18. prosince téhož roku utrpěl Šaron lehkou mozkovou mrtvici a byl hospitalizován v nemocnici. Po dvou dnech byl propuštěn, ale 4. ledna 2006 utrpěl novou, tentokráte těžkou mozkovou mrtvici a byl převezen do nemocnice, kde se podrobil třem složitým operacím. Jelikož jeho stav byl kritický a bylo zjevné, že nebude schopen svůj úřad nadále vykonávat, převzal jeho pravomoci vicepremiér Ehud Olmert. 11. dubna 2006 byl, vzhledem k jeho špatnému zdravotnímu stavu, prohlášen za trvale neschopného vykonávat funkci předsedy vlády.
