A priori
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
A priori je latinské spojení (doslova z předchozího), které označuje před zkušeností. Ve filozofii tento pojem označuje poznání, které může člověk mít bez zkušenosti, tedy před ní. Opakem takového poznání je poznání a posteriori, které vyžaduje před úsudkem zkušenost.
Mezi apriorní discipliny pak patří např. matematika, logika a praxeologie (obecná věda o lidském chování, jejíž součástí je např. ekonomie). Výroky typu „2 + 2 = 4“ jsou považovány za apriorní, protože vycházejí z pouhé reflexe. Přírodní a sociální vědy jsou naopak považovány za aposteriorní. Výroky typu „obloha je obvykle modrá“ patří k aposteriornímu poznání.
[editovat] Gnozeologické tázání
Jednou ze základních otázek gnozeologie je, zda existuje nějaké syntetické poznání a priori. Racionalismus tvrdí, že ano, avšak empirismus takové poznání popírá a tvrdí, že veškeré lidské poznání vychází z vnější zkušenosti.
Současné užití pojmu pochází od Immanuela Kanta, který k rozlišení mezi syntetickými a analytickými větami přidal rozlišení mezi apriorním a aposteriorním poznáním. Apriorní výroky jsou podle něho nutně pravdivé, kdežto výroky aposteriorní jsou kontingentní, neboť záležejí na vnějších podmínkách, které se mohou měnit.
