Poznání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Otázka podstaty poznání' je úzce spjata se základní filozofickou otázkou.

[editovat] Význam

Obecně se staví proti citovosti a činnosti, proto tedy znamená teoretickou funkci ducha (nitra) a výsledek této funkce. Jejím cílem je smyslům představit a hlavně zpřítomnit subjekt či objekt a zároveň ho přiblížit, aby byl schopen ji odlišit od ostatních věcí (vnitřních či vnějších) nebo byl schopen si o něm utvořit jistou představu.

Poznání existuje jako empirické a teoretické vědění o relativně omezených oblastech objektů přírody, společnosti a myšlení, stejně jako o materiálním světě jako celku. Jsou to systematicky uspořádané výpovědi, které jsou vždy spjaty se smyslovým nazíráním. Smyslová činnost a smyslový odraz ve formě vjemů, počitků a představ jasně vedou k procesu poznání, avšak bez racionálního zpracování smyslového odrazu není ještě poznání.