Čeng Che
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čeng Che (TZ: 鄭和, ZZ, 郑和, pinyin: Zhèng Hé) (1371–1435), byl čínský dvořan a diplomat období Ming, nejproslulejší z čínských mořeplavců a cestovatelů, který v letech 1405 až 1433 podnikl sedm plaveb do Indického oceánu, souhrnně označovaných jako 三保太監下西洋, San-pao tchaj-ťien sia si-jang (Plavby eunucha San-pao do Západních moří). Navštívil při nich Sumatru, Jávu, Cejlon, Indii, Persii, Arábii a východní Afriku.
Obsah |
[editovat] Původ a mládí
Čeng Che se narodil jako Ma San-pao (馬 三保) ve městě Kchun-jang v provincii Jün-nan v muslimské (chuejské) rodině. Jeho otec a děd dokonce podnikli pouť do Mekky a nepochybně i jejich vyprávění v něm vzbudilo touhu po cestování. Ve věku 10 let byl při dobytí Jün-nanu (do té doby bašty předchozí mongolské dynastie Jüan) císařskými vojsky odvlečen jako zajatec a jako třináctiletý byl vykastrován, aby mohl sloužit jako eunuch u dvora císařova čtvrtého syna, prince Ču Tiho. Jak se zdá, kastrace jej navenek příliš nepoznamenala, neboť San-pao je ve svědectvích současníků popisován jako člověk mohutné postavy (přes 2 m) a hlubokého hlasu. Protože se brzy projevil jako schopný služebník, dostalo se mu vzdělání ve válečném a diplomatickém umění na prestižní císařské akademii (tchaj-süe) v Nankingu. Princ mu též změnil jméno na Čeng Che.
[editovat] Zámořské plavby
Roku 1402 se Čengův pán stal císařem a jeho vrchní eunuch jedním z nejvlivnějších lidí v říši. Následujícího roku císař Jung-le jmenoval Čenga admirálem a uložil mu, aby s velkou flotilou navštívil vzdálené země. Čeng Che se stal prvním eunuchem, který byl jmenován do takto vysoké vojenské hodnosti.
K uskutečnění první výpravy byla postavena impozantní flotila 317 plavidel (španělská Armada vypravená roku 1588 proti Anglii měla lodí „jen“ 132), z toho 62 tzv. „lodí pokladů“ (čínsky 宝船, baochuan, pao-čchüan). Tyto obří lodi měřily kolem 120 m na délku, více než 50 metrů na šířku, nesly devět stěžňů a s výtlakem minimálně 2 700 tun mohla každá pojmout několik set mužů. Pro představu: za největší „dřevěnou“ loď je považována řadová bitevní loď Valmy (Francie, 1847-1865) dlouhá 64 metrů s uváděnou tonáží 5231 tun, plně naložený nákladní tlačný říční člun, který má ale ocelovou konstrukci, má přes 2 000 tun).Tyto rozměry byly donedávna částí odborné veřejnosti považovány za vybájené, šlo by totiž o rozměry největší dřevěné lodě všech dob. Poslední archeologické nálezy je ale potvrzují. Flotila zahrnovala i speciální lodě, určené výhradně pro transport koní či zásob pitné vody. Velikost flotily byla taková, že současníci přirovnávají její připlutí k mraku, který pokryl celé moře. Na podzim 1405 vyplulo 27 800 mužů (tedy tehdejší slušně velké město) pod Čengovým velením na moře. Na této výpravě dopluli do Indie; cestou vedli diplomatická jednání s místními vládci, vyměňovali čínské zboží za exotické a mimo jiné i vymýtili místní piráty. Úspěšná expedice se navrátila do Číny po dvou letech, v roce 1407.
Do roku 1422 následovalo pět dalších podobných výprav, které prokazatelně dopluly až na východní pobřeží Afriky, odkud byl m.j. přivezen dar místního vládce - žirafa.
Po smrti císaře Jung-le (1424) se s jeho nástupci Chung-si a Süan-te Čína plaveb vzdává a zpřetrhává zámořská pouta s okolním světem. A tak Čengova výprava z let 1431-1433, na které vedl diplomatická jednání v Malace a Siamu byla poslední oficiální velkou zámořskou plavbou.
Po rezignaci na námořní moc v Asii následoval rozmach podloudnictví a pirátství podél čínských břehů, které se staly typickým jevem následujících století.
Jiné důsledky jsou patrné dodnes: Námořními a tím i světovými velmocemi se o 200 let později staly evropské státy.
[editovat] Účel cest a pozadí jejich konce
Je třeba říci, že námořní výpravy, které Čeng Che vedl, neměly dobyvačné cíle ani nebyly původně nijak významné z hlediska obchodu. Sloužily především diplomatickým účelům - posílení prestiže mingských císařů ve světě (který podle čínských představ alepoň teoreticky celý císařově autoritě podléhal) a jako důkaz císařovy moci.
Právě to, že na rozdíl od pozdějších evropských zámořských plaveb nebyly čínské expedice motivovány získáním zdroje příjmů, ale představovaly velmi nákladný výdaj ze státní pokladny, bylo zřejmě jednou z hlavních příčin, proč v době zvýšeného mongolského tlaku na severní hranice říše ve 40. a 50. letech 15. století rozhodl císař o přesměrování veškerých státních financí z mořeplavby do obrany proti Mongolům a nedlouho nato (1473) započalo nejvýznamnější přebudování a zesílení Velké čínské zdi.Je třeba si v této souvislosti uvědomit, že císař považoval veškeré finance poddaných de facto za své a vybíral nelítostně daně. Avšak výsledky těchto plaveb nezpochybnitelně zapůsobily i na samotné Číňany. Došlo k vyhrocenému střetu mezi dvorem a čínskými obchodníky, kteří si začali osvojovat a využívat zámořské objevy a budovat zámořské základny. Tím by se mohli zčásti vymanit z císařova vlivu. Spor skončil drasticky. Stavba veškerých větších lodí s více jak dvěma stěžni byla pod trestem smrti zakázána, většina záznamů o stavbě velkých lodí zničena a významní stavitelé uvězněni (je zajímavé, že podobný postoj v Asii zaujalo i japonské císařství). V roce 1503 zbyla z původního loďstva jen desetina.
[editovat] Spekulativní teorie
Britský autor Gavin Menzies v knize 1421: The Year the Chinese Discovered the World (1421: Rok, kdy Číňané objevili svět) představuje teorii, podle níž měl Čeng Che na svých cestách doplout do Ameriky desítky let před Kolumbem. Žádné seriózní důkazy pro toto tvrzení však neexistují. Rovněž se objevují spekulace o proplutí Severní ledové cesty. Číňané by tak nebyli daleko od obeplutí severniho polárního kruhu.
[editovat] Viz též
- Čang Čchien
- Fa-sien
- Süan-cang
[editovat] Externí odkaz
- The Great Chinese Mariner Zheng He - stručný životopis s mapou plaveb a vyobrazením lodi (anglicky)
- Ancient Chinese Explorers - druhý díl (anglicky)
