Vlk obecný
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Vlk obecný
Stupeň ohrožení: Nižší riziko
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Vlk obecný (Canis lupus) |
||||||||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||
| Canis lupus Linné, 1758 |
||||||||||||||
| Poddruhy | ||||||||||||||
|
Vlk obecný (Canis lupus) je šelma z čeledi psovitých. Postupná domestikace tohoto druhu vedla k vydělení podruhu Canis lupus familiaris – psa. Původně byl rozšířen po celé severní polokouli, nyní je jeho výskyt značně omezen – jeho stavy radikálně poklesly a na mnoha místech byl vyhuben. To platí i pro Českou republiku, na jejímž území se jen občas vyskytují jedinci, kteří přišli ze zahraničí.
Obsah |
[editovat] Vzhled
Hmotnost: 27–60 kg
Délka těla: 150–180 cm
Výška v kohoutku: 60–90 cm
Vlk obecný je největší psovitá šelma. Samice bývají menší než samci, velikost vlka záleží také na poddruhu. Vlci žijící na severu jsou obecně větší než poddruhy z jižní části areálu.
Vlk se na první pohled podobá německému ovčáckému psu, liší se však od něj v několika drobnostech. Má širší a zašpičatělejší hlavu, šikměji postavené oči a kratší, výrazně trojúhelníkovité uši.
Vlci mají 42 zubů. Vlčí špičák může být dlouhý až 3,8 cm, silné trháky a mohutné žvýkací svaly umožňují vlkovi chytit a zabít kořist.
[editovat] Vlčí srst
Vlčí srst se skládá ze dvou vrstev: vrchní vrstva je tvořena hustými, mastnými chlupy, které odpuzují vlhkost, podsada je měkká a slouží jako tepelná izolace. Izolační schopnost vlčí srsti je tak dobrá, že na vlkovi netaje sníh. Vlci mají huňatý ocas, který v zimě používají jako přikrývku. Severní poddruhy mají srst také podstatně delší a hustší než jižní.
Vlci jsou po lidech nejrozmanitějším druhem na naší planetě – jejich srst může být čistě bílá, úplně černá, vybarvená ve všech odstínech šedé, skořicová, krémová, hnědá, stříbrná i zlatá. Možné jsou samozřejmě všechny přechody.
Zbarvení také závisí na sezóně. Zimní srst bývá světlejší a hustší.
Většina vlků má tmavší hřbet a světlejší břicho, často mívají tmavší masku okolo očí.
U vlka eurasijského, poddruhu vlka obecného, převládá podle sezóny rezavohnědý až šedočerný odstín, pouze spodní část těla a vnitřní strany končetin jsou nažloutlé až bělavé a vnější okraje ušních boltců černé. Pruh tmavší srsti se někdy táhne i středem hřbetu.
Vlci obývající tundru a polární oblasti bývají i celoročně úplně bílí.
[editovat] Změna barvy
Byly popsány případy, kdy vlk během několika let úplně změnil barvu. Štěňata polárních vlků mají krémovou barvu, až postupem času vyblednou. I úplně černí vlci mohou postupem let získávat stále světlejší barvu, někdy se z černého vlka stane i bílý vlk.
[editovat] Rozšíření
Vlci jsou velmi přizpůsobivým živočišným druhem, dokáží žít v pouštích, suchých stepích, v lesích, bažinách i v tundře.
Vlci bývali po člověku nejrozšířenějším živočišným druhem. V mnoha poddruzích obývali celou severní polokouli. Na mnoha místech byl ale vlk člověkem vyhuben.
Vlivem pronásledování a lovu, které trvalo až do nedávných let, vlk zmizel z velké plochy svého původního areálu, a bohužel bylo nenávratně ztraceno i mnoho poddruhů vlka.
[editovat] Stavy v Evropě
V Anglii vlk vyhynul v roce 1486, ve Skotsku v roce 1743 a v Irsku v roce 1770. V západní Evropě prakticky nežije, ve Skandinávii je velmi vzácný.
Větší populace pravděpodobně přežívají pouze ve Španělsku, Itálii, Polsku, Rusku, Řecku, Finsku a Turecku. Ve východní Evropě a na Balkáně nejsou chráněni a jejich stavy se snižují. Na mnoha dalších místech sice chráněni jsou, ale vlivem pytlačení a ztráty přirozeného prostředí jich také ubývá. Ve Skotsku a ve Francii běží programy na jejich reintrodukci.
[editovat] Stavy ve světě
Vlčí populace na Blízkém východě a v Asii nejsou chráněné místní legislativou a na většině míst jich ubývá. Křížení se zdivočelými psy snižuje genetickou kvalitu populace.
V Severní Americe žije stabilní populace v Kanadě, na Aljašce a v severních amerických státech.
[editovat] Stavy v ČR
Vlk obecný v České republice chráněným druhem. Několik jedinců pravděpodobně obývá Beskydy, kam přišli ze Slovenska. Jsou velmi ohroženi nelegálním odstřelem.
[editovat] Sociální chování a potrava
[editovat] Smečka
Vlci jsou sociální zvířata žijící v dobře organizovaných smečkách.
Vlci jsou predátoři, kteří žijí ve smečkách, jejichž velikost závisí na tom, zda je dostatek potravy. Smečka se soustřeďuje kolem páru, který má mláďata (a sdružuje se na celý život), a může mít až 20 členů.
Protože vlci loví ve skupině, mohou zabíjet zvířata větší, než jsou oni sami. Živí se hlavně jeleny, losy a severoamerickými soby karibu. Hladová smečka se odváží napadnout i osamoceného bizona. Vlk může najednou sníst asi 10 kg masa. Průměrná spotřeba jedince na den je 2 kg masa, přičemž dokáže vydržet i několik dní bez potravy.
[editovat] Externí odkazy
 |
Tento biologický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |
