Válka v Iráku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek potřebuje upravit do jednotného stylu Wikipedie nebo doplnit wikiodkazy na ostatní články. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.

Americký voják a irácké děti.

Válka v Iráku (irácká válka) je válečný konflikt v Iráku v roce 2003. Válka začala invazí koaličních jednotek vedených Spojenými státy americkými a Velkou Británií do Iráku s cílem odstranit vládnoucí moc v čele se Saddámem Husajnem.

Invaze do Iráku začala 20. března 2003, kdy letectvo začalo s bombardováním strategických cílů v Iráku. Následovala invaze pozemních vojsk od jižní a jihozápadní hranice Iráku. Boje s iráckou armádou byly pro koaliční vojska jednoduchou záležitostí. Větší obavy měli vojáci z min, které byly nastraženy hlavně kolem přístavu Umm Kasr, který byl koaličními vojsky následně využíván pro zásobování a dovoz humanitární pomoc pro civilní obyvatelstvo. Při odminování tohoto přístavu využila americká armáda také delfíny. S dobitím jihu Iráku Američané začali narážet na větší a větší odpor. Z tohoto důvodu byly vysazeny v Iráku už před začátkem invaze zvláštní jednotky Delta Force, Navy Seal's a SAS, které měly provádět sabotáže a hloubkový průzkum ještě před invazí.

Následně Saddám Husajn ve svém tiskovém prohlášení uvedl, že kolem Bagdádu byla vytyčená červená linie, kterou když koaliční vojska překročí, tak je Republikánská garda připravena použít chemické zbraně. O projevech diktátora Saddáma Husajna se mluvilo na mnoha úrovních. Spekulovalo se o tom, že skutečný Saddám Husajn je mrtev a vládnou jeho dvojníci. Ani nikdo ze 24 milionů obyvatel Iráku to nevěděl, snad kromě nejvyšších činovníků strany BAAS. Zatímco většina obyvatel Iráku žila v katastrofálních podmínkách, Saddám Husajn si užíval pohodlí a luxusu svých paláců. Nejlepší šampaňské a kaviár si dopřával k večeři a na večírcích, kde byla vždy jen elita bývalého režimu. Jako dary rozdával svým přátelům postříbřené, či dokonce pozlacené AK-47. Po rabování během dobývání paláců tyto samopaly posloužily buď jako válečná kořist vojáku nebo jako prostředek pro získání finančních prostředků k uživení své rodiny v téhle době.

Po dobití Tikrítu, Saddámova rodného města, bylo v Iráku prakticky dobojováno. Saddám Husajn se někam mezitím ztratil, ale 14. prosince 2003 pronesl civilní správce Paul Bremer větu: „Ladies and gentleman, we got him.“ V překladu: „Dámy a pánové, máme ho.“ V ulicích iráckých měst propuklo nadšení a oslavy. Mezitím vojáci koaličních vojsk byli vystaveni teroristickým útokům irácké odnože teroristické organizace Al Kajda. Tyto útoky přetrvaly až do dneška, kdy už situace v Iráku naznačovala začátek občanské války mezi většinovými šíity a menšinovými sunnity. Tato situace nahrává do karet žoldákům a bezpečnostním agenturám, kteří na této situaci snaží vydělat a zatím se jim to daří. Popularita války v Iráku od jejího začátku v březnu 2003 v USA klesla a s tím klesla i popularita jejich hlavních strůjců. Amerického prezidenta George W. Bushe a britského premiéra Tonyho Blaira.