Saddám Husajn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek reaguje na aktuální události.

Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit.

Saddám Husajn během svého procesu

Saddám Husajn (Saddám Husajn Abd al-Madžíd al-Tikrítí, صدام حسين عبدالمجيد التكريتي; narozen zřejmě 28. dubna 1937) je bývalý irácký prezident z let 1979–2003.

Saddám se do vysoké politiky dostal díky revoluční straně Baas, když hrál důležitou roli při převratu roku 1968, při kterém se tato strana dostala k moci. Po převratu působil jako viceprezident a postupně si vybudoval ve vládě velice silnou pozici, takže Iráku de facto vládl již před oficiálním jmenování prezidentem po rezignaci jeho předchůdce, generála Ahmada Hasana al-Bakra, 16. července 1979.

V době jeho prezidentství se kolem Saddáma v Iráku vyvinul silný kult osobnosti, takže se ve funkci udržel i přes íránsko-iráckou válku (1980–1988) a první válku v Zálivu (1991), které pro Iráčany znamenaly rapidní pokles životní úrovně. Pro mnoho Arabů představoval hrdinu bojujícího proti Západu a podporujícího Palestince. V průběhu 90. let 20. století se v rámci propagandy dříve výrazně sekulární politik výrazně přiklání k islámu.

V průběhu invaze do Iráku vedené v roce 2003 Spojenými státy byl Saddám zbaven moci a označen za válečného zločince; 13. prosince 2003 byl zajat a zodpovídal se za zločiny genocidy, vraždy a týrání civilistů, před soudem. Veškeré obvinění popíral, prohlašoval soud za zmanipulovaný ze strany USA. Saddám Husajn se u soudu hájil sám. Dne 5. listopadu 2006 byl shledán vinným a odsouzen k trestu smrti oběšením. Podle iráckého práva následuje po udělení trestu smrti automaticky odvolání, které probíhá ve lhůtě třiceti dní.