Sofoklés

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sofoklés, řecky Σοφοκλης, (497/496 př. n. l. – 406/405 př. n. l.) byl starořecký athénský dramatik, kněz a politik.

Sofoklés byl politicky aktivní roku 443/442 př. n. l. byl pokladníkem attického námořního spolku. V roce 441/440 př. n. l. byl stratégos (spolu s Periklem) ve válce proti Samu.

Jako kněž výraznou měrou přispěl k zavedení Asklépiova kultu do Athén.

[editovat] Dílo

Sofoklés patří spolu se starším Aischylem a mladším Euripidem mezi nejvýznamnější starověké dramatiky. Napsal 123 tragédií, ale z nich se kompletně dochovalo jen sedm, dále jen jména a nepatrné zlomky některých dalších.

Sofoklés svým přístupem zvýšil dramatičnost děje, uvolnil z trilogické vazby a zavedl třetího herce.

Dochované hry (roky jsou přibližné):

• Antigona (442 př. n. l.)
• Král Oidipus (427 př. n. l.)
• Oidipus na Kolónu (407 př. n. l.)

• Aiás (445 př. n. l.)
• Trachiňanky (413 př. n. l.)
• Élektra (410 př. n. l.)
• Filoktétés (410 př. n. l.)
• Ichneutai - Slídiči zachováno asi 400 veršů

[editovat] České výbory

• Sofoklés, Tragédie - 1975, kompletní vydání

Pro Sofokla byl příznačný protiklad přísných a měkkých povah postav. Hrdinové řeší obtížné situace svobodněji. Deus ex machina - bůh ze stroje