Skalár
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Termín skalár se používá ve fyzice, matematice a informatice. Označuje veličinu, která je s ohledem na zvolenou jednotku plně určená jediným číselným údajem. Protikladem skalární veličiny jsou vektory nebo tenzory, které jsou určeny více číselnými hodnotami.
Obsah |
[editovat] Vlastnosti
Skalár S je veličina, která při transformaci souřadnic nemění svou hodnotu, tzn.
Hodnota skalární veličiny tedy nezávisí (říkáme, že je invariantní) na volbě souřadnicové soustavy.
Velikost skalární veličiny může záviset pouze na volbě jednotek. Zvolíme-li např. jako jednotku metry, dostaneme jinou číselnou hodnotu délky než v případě, kdy měříme v mílích. Tato číselná hodnota je však nezávislá na volbě souřadnicové soustavy a při souřadnicových transformacích se již nemění.
Vzhledm k tomu, že skalární veličiny jsou čísla, lze s nimi provádět stejné operace jako s čísly.
[editovat] Pravý a nepravý skalár
Jako pravý skalár označujeme takovou skalární veličinu, která se nemění nejen při rotacích a translacích souřadnicové soustavy , ale také při prostorové inverzi, tedy při zrcadlení souřadnicových os. Pro pravý skalár tedy platí
Skalární veličinu, která je invariantní při rotacích a translacích souřadnicové soustavy, ale při zrcadlení os změní znaménko, označujeme jako pseudoskalár (nepravý skalár), tzn.
[editovat] Oblasti použití
- V matematice a označuje skalár jediné zpravidla reálné či komplexní číslo, neskalární charakter mají kromě vektorů také matice a tenzory.
- Ve fyzice je skalár veličina, která může být popsána jedním číslem. To znamená, že popisovaná veličina je jednorozměrná – skalární veličiny tedy mají svou velikost, ale nemají směr. Vícerozměrné veličiny se popisují pomocí vektorů.
- V informatice se používá hlavně pojem skalární proměnné, který popisuje proměnnou bez podstatné vnitřní struktury. Protikladem jsou pole apod.