Teplota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Teplota je označení pro tepelný stav hmoty. Hmotu která má teplotu podstatně vyšší než je teplota lidského těla označujeme subjektivně jako horkou, hmotu s teplotou nižší jako studenou. Teplota souvisí s průměrnou kinetickou energií částic látky. Například v plynu je teplota úměrná střední kinetické energii molekul a frekvenci jejich srážek.

Odevzdává-li hmota teplo, říkáme že chladne — její teplota klesá. Nejnižší možnou teplotou je teplota absolutní nuly, ke které se lze libovolně přiblížit, avšak nelze jí dosáhnout.

Pokud naopak hmota teplo přijímá, ohřívá se a její teplota stoupá. Shora teplota není omezena žádnými fyzikálními zákony.

Základní jednotkou pro měření teploty je v soustavě SI kelvin; kromě něj existují další stupnice, které používají různý výchozí bod a různé dělení na stupně. K měření teploty se používají teploměry založené na různých principech.

Nejznámější jsou

• Celsiova stupnice
• Fahrenheitova stupnice
• Réaumurova stupnice

Fahrenheitova stupnice se dnes používá ve Spojeném království a USA.

[editovat] Podívejte se také na

• Termodynamická teplota
• Teplo
• Absolutní nula

Tento fyzikální článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.