Ondřej Sekora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ondřej Sekora (25. září 1899 Královo Pole u Brna – 4. července 1967 Praha) byl výrazný český spisovatel, žurnalista, kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista, od roku 1964 zasloužilý umělec. Spolupracoval s rozhlasem, televizí, filmem i divadlem. Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. Vytvořil do značné míry autobiografickou figurku Ferdy Mravence (poprvé se objevila v Lidových novinách 1932 jako postavička v kreslených seriálech pro dospělé), stejně známý je i Brouk Pytlík (1939). Sekorovy příběhy spojují zábavnost s poučností a mravním ponaučením. Jeho ilustrace byly blízké stylu animovaného filmu.

Sekora byl zakladatelem prvních českých (moravských) ragbyových klubů, sportovní trenér, rozhodčí, popularizátor sportu. Také znalec a popularizátor přírody a milovník dětí.

Obsah 1 Život 2 Ukázka 3 Dílo 3.1 Knihy 3.2 Kreslené seriály (komiksy) 3.3 Knižní ilustrace 4 Podívejte se také na 5 Externí odkazy 6 Literatura o Sekorovi

[editovat] Život

Narodil se v Králově Poli u Brna (dnes část Brna). Otec Ondřej Sekora, odborný učitel, zemřel, když budoucímu spisovateli bylo sedm let. Ondřej byl třetí ze šesti sourozenců. Studoval na obecné škole v Králově Poli a na gymáziích nejprve v Brně, po přestěhování roku 1913 ve Vyškově. Sbíral motýly a brouky, sportoval, hodně četl a rád kreslil. Koncem 1. světové války byl odveden jako jednoroční dobrovolník do armády do Vídně. Maturoval proto až po válce (1919). Studoval práva v Brně, studia po nepovedené státnici zanechal.

V roce 1923 se oženil s Markétou Kalabusovou, manželství po roce skončilo rozvodem. V roce 1930 se oženil podruhé s Ludmilou Roubíčkovou a v roce 1931 měli syna Ondřeje.

Za gymnaziálních let ho výtvarně vedl Vladimír Šindler. V letech 1929–1931 soukromě studoval jako hospitant všeobecné školy pro kreslení a malbu u profesora Arnošta Hofbauera na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Výtvarnými vzory mu byli Mikoláš Aleš, Wilhelm Busch, Pieter Brueghel (16. století) a Henri Rousseau.

Od roku 1921 pracoval jako sportovní referent a kreslíř v brněnských Lidových novinách (přijal ho šéfredaktor Vladimír Šindler). V letech 1923 a 1927 (nebo 1928) byl redakcí vyslán do Paříže. V roce 1927 (nebo 1928) se i s redakcí přestěhoval do Prahy, v letech 1927–1941 redigoval Dětský koutek. Protože jeho manželka byla židovského původu, musel svou práci opustit.

Byl trenérem ragbyových družstev Moravská Slávie v Pisárkách a AFK Žižka Brno. Založil a redigoval časopis Sport. Jako ferdovský všeuměl věnoval část svého nadšení i hudbě.

Ferda Mravenec se poprvé objevil na stránkách Lidových noviny v lednu 1933 jako postava kresleného seriálu pro dospělé, v roce 1935 k němu přibyl i brouk Pytlík. V roce 1936 vyšla první Sekorova knížka pro děti, Ferda Mravenec.

Za okupace v letech 1944–1945 byl vězněn v pracovních táborech Kleinstein (dnes v Polsku) a Osterode v Německu. V autentickém deníku s hořkým humorem vylíčil strasti táborového života. I v táboře kreslí a píše, se spoluvězněm Oldřichem Novým hraje maňáskové divadlo.

Po válce se stal redaktorem deníku Práce a redaktorem časopisu Dikobraz (1945–1947, prvních 15 čísel jako šéfredaktor) a redaktorem v nakladatelství Josefa Hokra (1945–1949), které již předtím vydávalo jeho knihy. V roce 1949 spoluzakládá Státní nakladatelství dětské knihy (dnešní Albatros) a v letech 1949–1952 působí jako jeho vedoucí redaktor. Stál u prvních pokusů o televizní vysílání pro děti, neoficiálně hrál maňáskové divadlo a po celé republice pořádal besedy s dětmi. Od roku 1952 byl ve svobodném povolání, píše a kreslí pro noviny a časopisy Host do domu, Lidové noviny, Mateřídouška, Ohníček, Pionýr.

V roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1966 dostal Cenu Marie Majerové za literaturu.

V předválečných letech se věnoval i politické karikatuře, v poválečných letech se svým způsobem aktivně účastnil na propagandě komunistického režimu. Vzhledem k oblíbenosti jeho knížek je mu to málokdy vytýkáno.

Záchvatem mrtvice v roce 1964 skončila jeho veřejná činnost. Zemřel v Praze roku 1967 a pohřben je na hřbitově v Králově Poli.

Členství: Národní svaz novinářů (vyškrnut 1941), Komunistická strana Československa, Svaz spisovatelů, Svaz československých výtvarných umělců a Sdružení českých umělců grafiků Hollar.

[editovat] Ukázka

Ondřej Sekora: O zlém brouku bramborouku – O mandelince bramborové, která chce loupit z našich talířů, Obrázky nakreslil autor, Vydalo Státní nakladatelství dětské knihy v Praze roku 1950, 1. vydání:

O mandelince americké, která chce loupit z našich talířů

„Podívejte se! Tolik hostí k nám přichází ze západu! Jen se sypou! A jak se jim u nás líbí. Už se ohlížejí po našich brambořištích, aby se usadili.(...) Och, kdyby se jim tak povedlo zničit všechnu úrodu našich brambor! To by zajásali: „Splnili jsme úkol, který nám dali páni ze západu. V ČSR nebudou brambory!“ MY SE VŠAK NEDÁME!!! Ne! Nedáme se! Celé výpravy dětí půjdou zachránit naši úrodu. (...) Nedáme se. Uděláme všechno, abychom mandelinku vyhubili. Budeme ji stříkat, pálit, prášit, i pod zem za ní půjdeme a znovu a znovu jí budeme hlídat, sice bychom se jí nezbavili. Naše talíře budou v bezpečí, až vyhubíme poslední mandelinku. A svět, ten si oddychne, až budou také zneškodněni poslední nepřátelé míru.“

[editovat] Dílo

[editovat] Knihy

• Rugby, jak se hraje a jeho pravidla (1926, překlad z francouzštiny)
• Ferda Mravenec (1936)
• Ferda Mravenec v cizích službách (1937)
• Ferda v mraveništi (1938)
• Ferdův slabikář (1939)
• Trampoty brouka Pytlíka (1939)
• Malířské kousky brouka Pytlíka (1940)
• Kuře Napipi a jeho přátelé (1941)
• Uprchlík na ptačím stromě (1943) (oceněna na Světové výstavě EXPO ´58 v Bruselu)
• Ferda cvičí mraveniště (1947)
• Kronika města Kocourkova (1947)
• Jak se uhlí pohněvalo (1949)
• Pohádka o stromech a větru (1949)
• O zlém brouku Bramborouku (1950)
• Ferda Mravenec ničí škůdce přírody (1951)
• Malované počasí (1951)
• O traktoru, který se splašil (1951)
• Mravenci se nedají (1954)
• Na dvoře si děti hrály (1955)
• Čmelák Aninka (1959)
• Hurá za Zdendou (1960)
• O psu vzduchoplavci (1961)
• Pošta v ZOO (1963)

První tři knihy o Ferdovi Mravencovi vycházely v šedesátých letech společně pod názvem Knížka Ferdy Mravence.

Obě knihy o brouku Pytlíkovi vycházely od roku 1969 společně pod názvem Brouk Pytlík.

[editovat] Kreslené seriály (komiksy)

• Voříškova dobrodružství (1926)
• Jak Cvoček honil pytláka (1932)
• Slavnost u broučků (1938)
• Kousky mládence Ferdy Mravence (1950)
• Nápady kuřete Napipi (1961)

[editovat] Knižní ilustrace

• Jindřich Plachta: Pučálkovic Amina (1931),
• Vladislav Vančura: Kubula a Kuba Kubikula (1931),
• Hugo Vavris: František Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (1932),
• František Langer: Bratrstvo bílého klíče (1934),
• Arthur Ransome: Zamrzlá loď kapitána Flinta (1937),
• Josef Kopta: Smějte se s bláznem (1939),
• Jarmila Hašková: Z notesu svatého Petra (1940),
• Jan Karafiát: Broučci (1940),
• Josef Věromír Pleva: Malý Bobeš (1941),
• Ema Tintěrová: Veselé příhody kozy Lujzy a kocoura Bobka (1942),
• Jan Malík: Míček Flíček (1946),
• Michail Zoščenko: Psí čich (1946),
• Eduard Štorch: Lovci mamutů na Bílé skále (1946),
• Václav Čtvrtek: Lev utekl (1948),
• František Němec: Soudničky (1948),
• Ema Řezáčová: Dům na kolečkách (1948),
• Václav Lacina: Slyš a piš (1949),
• Jarmila Minaříková: Ježourek a Pišta, jeho bratr (1949),
• Inna Karnauchova: Chytrý sedláček a jiné pohádky (1954),
• Gianni Rodari: O statečném Cibulkovi (1955),
• Jan Hostáň: Švitořilky (1961).

[editovat] Podívejte se také na

• Brouk Pytlík

[editovat] Externí odkazy

• na webu Čítárny
• na webu Literatura.kvalitne.cz
• České muzeum výtvarných umění, výstava o Sekorovi v roce 2000
• město Brno
• Ukázka z knihy O zlém brouku Bramborouku (1950)
• Práce všeho druhu (Karel Sýs, Kmen, 30.1.2004)

[editovat] Literatura o Sekorovi

• Ondřej Sekora, práce všeho druhu. Blanka Stehlíková, Věra Vařejková, Ondřej J. Sekora, 2003, nakl. Práh.