Eduard Štorch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Eduard Štorch (10. dubna 1878 Ostroměř – 25. června 1956 Praha) byl český archeolog, pedagog a spisovatel. Proslavil se svými povídkami a romány situovanými nejčastěji do období doby kamenné a doby bronzové.

Obsah

1 Život
2 Interpelace senátora Msgr. Aloise Roudnického z roku 1936
3 Dílo
- 3.1 Odborná literatura
- 3.2 Beletrie
4 Externí odkazy

[editovat] Život

Eduard Štorch se narodil 10. dubna roku 1878 v Ostroměři u Hořic. V Hradci Králové absolvoval reálné gymnásium a učitelský ústav. Své učitelské povolání vykonával na řadě škol ve východních a severních Čechách a od roku 1903 až do své penze v roce 1938 v Praze.

Eduar Štorch byl velice všestranný člověk. K jeho zájmům patřila archeologie, činnost pedagogická, spisovatelská, osvětová a novinářská. Jako vynikající pedagog usiloval o spojení školy s pobytem dětí v přírodě, vedl kursy plavání, bruslení i skautský oddíl, organizoval a vedl četné lyžařské kurzy pro učitele a mládež. Bojoval také za reformu vyučování dějepisu. Chtěl aby se žáci neučili jen strohá fakta a letopočty, ale aby poznávali celkový život té které doby. Proto také roku od roku 1935 společně s Karlem Čondlem postupně vydával trojdílnou učebnici dějepisu s názvem Pracovní učebnice dějepisu pro školy měšťanské, jež byla na svou dobu velmi pokrokovou a vyvola řadu polemik. Učebnice se nelíbila zejména katolické církvi, protože mimo jiné líčila i její snahu o získání politické moci, a byla kvůli ní dokonce podána interpelace v parlamentu (viz níže).

Neméně významný byl i Štorchův zájem o etnografii, biologii a archeologii, kterou studoval u profesora Lubora Niederla. Výsledkem jeho vědecké činnosti byla nejen celá řada odborných knih, ale poznatky touto činností získané Štorch využil při psaní svých beletristických knih pro mládež, ve kterých zpracoval nejstarší období našich dějin, a kterými se proslavil i v zahraničí.

Eduard Štorch zemřel 25. června roku 1956 v Praze. Jeho hrob se nachází v obci Lobeč (okres Mělník).

[editovat] Interpelace senátora Msgr. Aloise Roudnického z roku 1936

„Neboť tato učebnice, jak ukazuje úžasnou neznalost a nevědomost dějin, tak nahrazuje ji na druhé straně svojí nenávistí a zavilostí vůči katolické církvi, takže jest podivné, že v době, kdy podle zákona má se ve škole přednášeti dle nejnovějších výsledků vědeckého bádání, tyto úžasné ukázky neznalosti dějin mohly dojiti schválení ministerstvem školství“.

[editovat] Dílo

[editovat] Odborná literatura

Člověk diluviální (1907), určeno pro mládež,
Vznik vlastnictví (1907),
Počátky života pozemského (1908),
První lidé v Čechách (1909),
Původ náboženství (1909),
Praha v době kamenné (1910),
Vývoj tvorstva a vznik člověka (1912),
Život v pravěku (1912),
Praha v pravěku (1916),
Praha v době prehistorické (1921),

[editovat] Beletrie

Čarodějův učedník (1910), příběh z doby bronzové,
Bohatýr Vratislav (1917), junácké příběhy z dávných dob,
Lovci mamutů (1918), nejslavnější autorův román vyprávějící o životě pravěkých lovců z období mladšího paleolitu,
Libuše a Přemysl (1919), vypravování, kterak sedlák českým knížetem učiněn jest,
V šeru dávných věků (1920), čtyři povídky z doby bronzové,
Osada havranů (1930), vyprávění o životě a příhodách členů osady Havraního rodu, jež se odehrávají v mladší době kamenné na Kunratickém potoku u Prahy,
Bronzový poklad (1931), příběh z doby bronzové byl inspirován nálezem bronzových jehlic pravěkých obyvatel na Sedlčansku,
U veliké řeky (1932), kniha se odehrává v povodí Veliké řeky (Vltavy) v pražské kotlině zhruba před pěti tisíci lety,
Zlomený meč (1932), historický román z období počátku našeho letopočtu líčíčí boj markomanských kmenů na našem území vedených králem Marobudem s římským impériem,
Junáckou stezkou (1934), příběhy z doby železné,
Hrdina Nik (1934), dobrodružný román z doby vpádu Avarů do Čech a z období Sámovy říše vrcholící bitvou u Wogastizburgu,
Volání rodu (1934), dobrodružné vyprávění popisující příchod praotce Čecha do naší vlasti,
O Děvín a Velehrad (1939), román z dob Velké Moravy,
Zastavený příval (1940), historický román zachycuje období z úsvitu našich dějin, kdy dle kronikářských zápisů vtrhlo roku 805 na naše území početné franské vojsko,
Meč proti meči (1946), příběhy z dob zakládání českého státu a pádu polabských Slovanů,
Statečmé mládí (1946), příběhy hochů z naší vlasti v pravěku,
Minehava (1950), dobrodružný román z doby neolitu na přelomu matriarchálního a patriarchálního řádu.