Mandelinka bramborová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Mandelinka bramborová | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Mandelinka bramborová |
||||||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||||||
|
||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||
| Leptinotarsa decemlineata Say, 1824 |
Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) je brouk z čeledi mandelinkovitých, který se živí spásáním bramborové natě.
Vzhledově je naprosto nezaměnitelná: má bíložluté až bílooranžové krovky s celkem deseti černými podélnými čarami. Dorůstá velikosti až 12 mm délky a 8 mm šířky.
Obsah |
[editovat] Historie šíření mandelinky
Její původní oblastí výskytu je Severní Amerika (pravděpodobně nikoliv celá, předpokládá se, že než ji začali kolonisté šířit i s bramborami, byl její výskyt omezen na oblast Mexického zálivu, případně severní Mexiko a Colorado (přesně se neví). Patrně se jednalo o dost malé oblasti, protože vztah mandelinka-brambory byl vzat na vědomí až v roce 1859, kdy bylo zanamenáno její první masívní přemnožení. Do kontinentální Evropy byla zavlečena společně s bramborami, její pomalé šíření prudce nabralo na rychlosti po druhé světové válce, kdy vzrostla úroveň transportu brambor. Mandelinka pak postupně doputovala až k Uralu. Kromě brambor napadá i další lilkovité rostliny (rajče, paprika, baklažán, lilek etc.).
[editovat] Rozmnožování
Z podlouhlých žlutooranžových vajíček, která mandelinky kladou ve shlucích po 30-35 kusech na rub listů (jedna samička může za svůj dvouletý život naklást až 2400 vajíček), se po 4 až 15 dnech vylíhnou chrakteristické cihlově zbarvené larvy s černou hlavou, černým obojkem a řadou černých (resp. černohnědých) teček po stranách zadečku. Bez ustání se živí listím. Po 21 dnech spadnou do půdy, zahrabou se 4-10 cm do země, kde se zakuklí a po dvou týdnech vyvinou v dospělce.
Podle klimatických podmínek se za sezónu mohou vystřídat až tři generace; v Česku je to na jižní Moravě a v Polabí dvě, jinak jediná. Dospělci přezimují zahrabaní v zemi.
[editovat] Mandelinka bramborová jako škůdce
Mandelinka je nebezpečný škůdce, který může značně snížit výnosy bramborového pole. Větší množství brouků může rostlinám zcela zničit veškeré listy (tzv. holožír). Vedle brambor navíc mohou napadat i rajčata a některé domácí rostliny z čeledi lilkovitých.
Na české území (resp. do tehdejšího Československa) dorazila v 50. letech a její invaze okamžitě nabrala podobu kalamity. Komunistická propaganda ji prohlásila za imperialistický útok a obvinila Západ, že mandelinku na českém území uměle vysazuje z letadel nebo prostřednictvím diverzantů (úplně byly ignorovány ve stejnou dobu propuknuvší podobné kalamity po celé Evropě); občas tak byla propagandisticky zvána imperialistický či americký brouk.
Boj proti madelinkám lze vést jednak čistě mechanicky (sběr), pokud jde o větší plochu, používají se insekticidy (např. Mospilan 20, Bancol 50 WP, Bonus), které je nutno aplikovat v době nejmasívnějšího líhnutí larev, či biologické prostředky (slunéčko, ploštice, entomofágní houby). Za nejúčinnějšího biologického nepřítele je považována dravá ploštice Perillus bioculatus.
Jako prevenci je dobré střídat plodiny na polích (brambory či jejich blízké příbuzné vysazovat maximálně 1x za 4 roky).
