Nikotin
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Nikotin | |
 |
|
| Racionální název | (S)-3-(1-methyl-2-pyrrolidinyl)pyridine |
| Registrační číslo CAS | 54-11-5 |
| Sumární vzorec | C10H14N2 |
| Molární hmotnost | 162.23 g/mol |
| Teplota tání | -79 °C |
| Teplota varu | 247 °C |
| Teplota samovznícení | 240 °C |
| Teplota vznícení | 95 °C |
| Hustota | 1.01 g/ml |
Nikotin je silně toxická, bezbarvá látka. Jedná se o rostlinný alkaloid obsažený v tabáku. Má stimulační a uvolňující účinky. Užívání nikotinu jako psychotropní látky je vázáno na tabák, zpravidla na jeho kouření.
Obsah |
[editovat] Etymologie
Podle rostliny Nicotiana tabacum
[editovat] Působení na organismus
Při kouření se nikotin uvolňuje do kouře a dostává se do organismu s kapičkami dehtu a následně vstřebává z plicních sklípku stejně rychle jako při nitrožilní aplikaci, takže se nikotin dostane do mozku cca za 10 sekund. Nikotin se poté váže na nikotinové receptory (normálně se na ně v těle váže acetycholin) a dráždí je. Váže se na receptory v periferním, vegetativním nervovém systému, který řídí vnitřní orgány. Zde vyvolává zvýšenou aktivitu trávícího traktu: vzestup produkce slin a trávících šťáv a vzestup aktivity hladké svaloviny. V první fázi působí nikotin stimulačně a pak přechází do fáze mírného útlumu. Nikotin dále zvyšuje krevní tlak, zrychluje činnost srdce, stahuje cévy, zvyšuje obsah mastných kyselin v krvi, inhibuje syntézu esterogenu, stoupá produkce potu a může dojít ke stažení zornic. Při dlouhodobějším užívání dochází k posílení syntézy endorfinů (nicméně za cenu vzniku závislosti).
[editovat] Závislost
Nikotin je vysoce návyková psychoaktivní látka (farmakologický a behaviorální proces determinující vznik závislosti je u tabáku podobný jako u heroinu a kokainu). Závislost na nikotinu je stav, který nutí člověka kouřit i přes znalosti zdravotních následků a úsilí přestat, nejde o nedostatek vůle nebo o poruchu osobnosti, ale o progresivní, chronické a recidivující onemocnění (diagnóza F 17). Při dlouhodobém užívání vzniká na nikotin i fyzická závislost.
[editovat] Rizika
Nejvážnější rizika jsou spojena s chronickým užíváním a poškozením organismu jako poškození dýchacích cest plic. Jedná se zejména o recidivující záněty horních cest dýchacích a zhoubné nádory, především plic. V srdečně-cévním systému se hlavní příznaky postižení objevují na srdečních artériích a na cévách dolních končetin jako infarkty myokardu a neschopnost zajistit zásobení dolních končetin krví při chůzi. Riziko otravy při akutní intoxikaci také existuje, ale pravděpodobnost takové otravy je vzhledem k převládajícímu způsobu užívání celkem malá.
Smrtelná dávka čistého nikotinu je cca 60 mg. Intoxikace nikotinem se projevuje křečemi, ochrnutím centrální nervové soustavy a bez léčení nastává smrt pro obrnu dýchacího centra a následného udušení.
Mohlo by se zdát, že nikotin je při kouření cigaret to nejškodlivější. To je ale omyl, protože nikotin pouze vyvolává závislost a příčinou úmrtí na kouření jsou především dehty.
[editovat] Odvykání
Při odvykání od nikotinu má člověk stav úzkosti. Trpí depresemi, nespavostí, podrážděním, úzkostí, bušením srdce a jeho koncentrace je zhoršená. Při odvykání kouření tabáku lze přechodně používat nikotin ve formě náplastí či žvýkaček (např. preparát Nicorette).
[editovat] Využití
Nikotin se používá jako jed na mšice. Je možný i pozitivní vliv nikotinu při léčení Alzheimerovy chorobou a Parkinsonovy choroby a dalších nemocí.
