Alzheimerova choroba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění mozku, při které dochází k postupné demenci. Jako první toto onemocnění popsal Alois Alzheimer. V současné době není známa příčina vzniku Alzheimerovy choroby, z neuropatologických nálezů se však ví jak nemoc probíhá. Hlavní změnou je ukládání beta-amyloidu v mozku a další změny, které postupně způsobí rozpad nervových vláken a nervové buňky. Alzheimerovou chorobou se mění také látková činnost mozku.

V současnosti trpí 1/4 lidí starších 85 let demencí. Alzheimerova choroba se na tomto čísle podílí z 50-60%. Ve věku nad 65 trpí touto nemocí každý 20. člověk. Ve věku nad 85 let dokonce každý 5. člověk. Alzheimerova choroba není nemoc jen těch nejstarších. Ve vyjimečných případech, většinou při dědičném výskytu může ojediněle postihnout i osoby kolem 50. roku života.

Podle odhadu trpí touto nemocí 17-25 milionů lidí na světě. V České republice je to zhruba 50-70 tisíc osob.

Současná medicína tuto chorobu nedovede účinně léčit, pouze poněkud zpomalit její postup.

Obsah

1 Průběh nemoci
- 1.1 Základní neuropatologické nálezy
- 1.2 Studované mechanismy vzniku nemoci
2 Rizikové faktory
3 Možnosti ovlivnění
4 První příznaky
5 Stádia nemoci
6 Diagnostika
7 Podívejte se také na
8 Citace
9 Odkazy

[editovat] Průběh nemoci

Při Alzheimerově chorobě dochází k ukládání patologických proteinů. Ty se ukládají jako vlákna nebo v okolí nervových buněk jako amyloidové plaky. Způsobují poškození a zánik nervových buněk a jejich spojů. Dochází k úbytku acetylcholinu díky němuž dochází k nervovým vzruchům.

V mozkové kůře jsou při Alzheimerově chorobě pozorovány okrouhlé chomáče rozpadlých nervových vláken, v jejich středu se často objevuje hrudka tvořená bílkovinou amyloidem. Hypotéza je taková, že amyloid poškodí výběžky nervových buněk.

[editovat] Základní neuropatologické nálezy

atrofie mozku
tvorba beta-amyloidu, formace plaku
zánik acetylcholinergních neronů
nesterilní zánět
působení volných kyslíkových radikálů

Důležitý nález u Alzheimerovy choroby je tvorba patologických proteinů. Beta-amyloid, který se při onemocnění tvoří je významný degenerativní protein. Ten se ukládá i ve stěnách cév. V oblasti plaku pak vzniká sterilní zánět. V rámci akutní reakční fáze se uvolní cytokiny a volné kyslíkové radikály. Ty způsobí další neurodegenerativní změny. Volné kyslíkové radikály peroxidují lipidy buněčné membrány neuronů a tím způsobí zánik neuronů.

[editovat] Studované mechanismy vzniku nemoci

genetické
metabolické (produkce amyloidu, snížená funkce cholinergního, monoaminergního nebo peptinergního systému)
infekční (viry)
toxické (hliník)

[editovat] Rizikové faktory

věk - Jeden ze základních faktorů. U lidí před 60. rokem se s nemocí setkáváme spíše vzácně. U lidí nad 85 let trpí chorobou každý pátý.
pohlaví - V tomto ohledu jsou ženy ohroženy o trochu více než muži.
genetické předpoklady - Také ovlivňují výskyt Alzheimerovy choroby. U blízkých příbuzných (rodiče, děti, sourozenci) je výskyt 3-4× větší.
vzdělání - Podle kanadské studie člověk, který je ve vzdělávacím procesu více než 10 let má 4× nižší pravděpodobnost výskytu Alzheimerovy choroby. Neví se však zda to má za následek vzdělání jako takové (a s ním spojené "trénování" mozku), fluidní (přirozená) inteligence či socioekonomické postavení rodiny. Faktem také je že mnoho lidí s nízkým vzděláním neonemocní.
kouření - Studie prokazují že kouření přináši vyšší riziko vzniku demence.
alkohol - Studie říkají že dlouhodobá konzumace většího množství alkoholu sebou přináší větší riziko onemocnění. Na druhou stranu se polemizue o tom, zda konzumace malého množství nemá protektivní účinky. Jelikož např. víno roztahuje cévy, mohlo by pozitivně přispět k tomu, že působí proti kardio-vaskulárním chorobám.
poranění hlavy - V anamnéze pacientů s Alzheimerovou chorobou se poranění hlavy vyskytuje 2× častěji. Za poranění hlavy se považuje takové zranění, při kterém dojde ke ztrátě paměti nad 15 minut. Tímto trpí například boxeři.
deprese - Starší lidé s depresí mají 3-4× větší riziko propuknutí demence.
zdraví - Vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, vysoké hladiny lipidů a cukrovka.

[editovat] Možnosti ovlivnění

možnosti ovlivnění acetylcholinergního systému u Alzheimerovy choroby
- lecitin
- alkaloidy (galantamin, huperzin)
látky likvidující volné kyslíkové radikály
- vitamíny C a E
- retinol
- ginko biloba
další možnosti
- alkohol - Diskutuje se nad tím, zda užívání malého množství alkoholu může mít protektivní účinky.
- marihuana - Marihuana je známá, že svými účinky zbržďuje průběh nemoci. Není však vhodné ji konzumovat inhalací (kouřením), protože při spalování dochází k podobnému procesu jako při kouření cigaret s tím rozdílem, že riziko výskytu rakoviny po kouření marihuany je oproti cigaretám větší. Marihuana obsahuje látku kanabinol, která má protizánětlivé účinky. V malém množství tak může mít marihuana i protektivní účinky. Byl proveden výzkum na krysách, kterým byl injekčně vpraven do těla amyloid a jedné skupině pak následně i kanabinol. U krys, jimž byl do těla vpraven následně i kanabinol se demence neprojevila.

[editovat] První příznaky

ztráta paměti
problémy s vykonáváním běžných domácích úkolů
poruchy řeči a plynulého vyjadřování
zhoršená orientace
zhoršující se schopnost úsudku, stále obtížnější rozhodování
problémy s abstraktním myšlením
ukládání věcí na jiná místa
problémy při oblékání
změny osobnosti, nálady a chování
ztráta zájmu o své koníčky a zaměstnání
ztráta iniciativy

[editovat] Stádia nemoci

[editovat] Lehká demence

Obtížné dorozumívání, zapomínání, zakládání věci, podezíravost, vztahovačnost, popírání problémů a poruchy paměti, dezorientace v čase, bloudění na známých místech, obtížné rozhodování a bezradnost, ztráta iniciativy, známky deprese, úzkosti a agresivity, ztráta zájmu o koníčky, změna osobnosti – sobeckost a egocentričnost.

[editovat] Střední stadium demence

Poruchy soudnosti, nekritičnost, prohlubování změn osobnosti, neschopnost vykonávat běžné aktivity jako je vaření a nakupování, potřeba pomoci při vykonávání osobní hygieny a oblékání, obtížná komunikace, toulání, bloudění, poruchy chování, halucinace, podezírání, stavy zmatenosti.

[editovat] Těžké stadium demence

Poruchy příjmu potravy, nerozpoznání blízkých osob, nechápání okolního dění, ztráta schopnosti souvislé řeči, velké stavy zmatenosti, obtížná chůze, poruchy vylučování moči a stolice, úplná ztráta soběstačnosti, upoutání na invalidní vozík, tělesné i duševní chátrání, hubnutí, smrt.

[editovat] Diagnostika

MMSE (Mini-Mental State Examination) - Odborně česky test kognitivních funkcí, volně přeloženo v tomto testu se zkouší paměťové a další funkce mozku vzhledem k možné demenci.
DAD (Disability Assessment in Dementia) - Test slouží k ohodnocení schopností provádět běžné aktivity denního života. Tyto schopnosti se při poruše kognitivních funkcí (například při demenci) výrazně mění.