Neolitická revoluce
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Neolitická revoluce je termín charakterizující přechod od společnosti lovců a sběračů k společnosti usedlé, jejíž ekonomika je založena na zemědělství.
Obsah |
[editovat] Charakteristika
Tento proces proběhl někdy mezi 10. a 8. tisíciletím př.n.l. v oblastech předního Východu, na území tzv. úrodného půlměsíce a je považován za jeden z nejdůležitějších v celých dějinách lidstva. Pojem neolitická revoluce byl poprvé užit roku 1936 archeologem australského původu Vere Gordon Childem.
Pojem „revoluce“ není nejpřesnějším označením vzhedem k faktu, že celý proces neolitizace trval několik tisícíletí a nejednalo se tedy o změnu rychlou.
[editovat] Nové technologie
[editovat] Vznik zemědělství
V 10. nebo v 9. tisícíletí př. n. l. došlo v oblasti tzv. úrodného půlměsíce (tj. v oblasti dnešní Palestiny, Sýrie, Turecka, Íránu a Iráku) ke změnám ve způsobu získávání obživy. Po určitou dobu trvalo období sběru zrn divokých trav. Lidé postupně začali sami účelově pěstovat obilí (hlavně pšenici a ječmen) a chovat dobytek (ovce, kozy, hovězí dobytek). Nejstaršími sídlišti, kde byla archeologicky zaznamenána přítomnost obilnin, jsou Mureybit v severní Sýrii (odhadované stáří nálezu 8050–7542 př. n. l.), Ali Kosh v Íránu (7500–6750 př. n. l) a Jericho v Jordánsku (7000 př. n. l.). Vedle obilnin také pěstovali hrách, čočku, proso, len, mák,boby, výjimečně i oves a žito. Podobná centra se o něco později vytvořila i ve Střední Americe a na Dálném východě (oblast Žluté řeky).
[editovat] Domestikace zvířat
Zároveň se začátkem pěstování obilnin, došlo i k domestikaci divokých zvířat. Zpočátku si lidé pravděpodobně vytvářeli tzv. živé konzervy. Tj. drželi v zajetí mláďata ulovených zvířat a vykrmovali je k pozdější spotřebě. Archeologicky nejsme schopni u kosterního nálezu postihnout, jestli se jednalo o „živou konzervu“ či již plně domestikované zvíře. Až později došlo k výraznému zmenšení velikosti chovaných zvířat. Nejstarší nálezy kostí ovce ze sídliště pocházejí ze Zarev Chemi/Shandaru (9 000 př.n.l.). Nálezy kozy se objevují později - kolem 7 500 - 6 750 př.n.l. Kosti hovězího dobytka byly nalezeny v Jerichu (7 000 - 6 750 př.n.l.), Agrisse (6 500 př.n.l.) a Knossu (6 100 př.n.l.). Domestikovaný vlk - pes se objevil na sídlištích mimo úrodný půlměsíc a to ve Star Carr (Anglie) a v Seckenberg Moor (Německo, cca 7 500 př.n.l.). Nelze vyloučit, že sloužil (i) jako potrava. Kůň se objevuje na Ukrajině kolem r. 4 000 př.n.l., snad v souvislosti s lokálními nomádskými společnostmi. Na severu Evropy se uvažuje o domestikaci soba již na konci paleolitu.
[editovat] Broušená industrie
Kámen se nadále opracovává štípáním jako v paleolitu, ale objevuje se i úprava broušením. Nástroje jsou tak opracovány jemněji a vznikají i nové tvary (motyka, mlat atd.). V této době již dokázali provrtat otvor pro topůrko. Typickým nálezem bývají srpy, jejichž čepel je složena z malých štípaných čepelek, které jsou smůlou či asfaltem vlepeny do hluboké spáry vytvořené v kostěné či dřevěné rukojeti.
[editovat] Keramika
Poprvé se začínají vyrábět hliněné nádoby, které jsou vypalovány buď v ohništích nebo o něco později v keramických pecích. Nejstarší keramika byla nalezena v Jarmu v Iráku ( okolem 5 400 př.n.l.), další nálezy pocházejí z Anatolie.
[editovat] Textílie
Necházíme doklady výroby textílií v podobě závaží, přeslenů a konečně i otisků samotných látek na dnech keramických nádob (pravděpodobně nechávali nádoby před samotným výpalem vyschnout tak, že je postavili na látky a vysušili na slunci).
[editovat] Sociální změny
Lidé poprvé převzali kontrolu nad způsobem získávání potravin, tj. přestali být závislí na tazích lovné zvěře a dokázali regulovat množství potravy, které bylo třeba k uživení komunity, což ve svém výsledku vedlo k růstu populace. Jako základní společenská jednotka začíná fungovat nuklární rodina. K růstu populace přispíval také fakt, že ženy mohly rodit děti v kratších intervalech (u společností loveckých bylo nutné při přesunech dítě nést, proto obvyklý interval mezi narozením byl 4-5 let).
Produkce předbytku potravy umožnila také specializaci povolání; nebylo již nutné, aby se na výrobě potravin podílela celá komunita a to umožnilo vydělení vrstvy řemeslníků.
Dlouhodobé osídlení jednoho místa také umožnilo akumulaci majetku a vedlo k rozvoji obchodu s přebytky. Vývoj vyvrcholil na předním Východě vznikem opevněných osad, z nichž se některé rozrostly do měst (např. Jericho okolo 9 000 př.n.l., Jarmo, Khirotikia na Kypru nebo Çatal Hüyük v Anatolii).
[editovat] Předpoklady
Hlavním předpokladem k počátku zemědělské produkce byly podle Childa klimatické změny, ke kterým došlo na konci poslední doby ledové. Podnebí bylo teplejší a sušší (uvažuje se, že v průmeru o 2°C nad současnou průměrnou teplotou), což umožnilo efektivní pěstování obilí.
