Eneolit
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eneolit (z latinského aeneus - měděný), jinak také chalkolit (z řeckého chalkos - měděný, lithos - kámen) či česky doba měděná, je označení pro historické období v pravěku - závěrečnou fázi doby kamenné. Následuje po neolitu a předchází dobu bronzovou.
Obsah |
[editovat] Příčiny
Zdá se, že na konci neolitu došlo k určité krizi. Svědčily by proto i častější nálezy kostí lovných zvířat na neolitických sídlištích. Snad hrála roli vyčerpannost půdy v důsledku žárového zemědělství.
[editovat] Typické znaky
Znalost zpracování mědi. Měď, která je jako materiál významná v této epoše pouze v jižní a jihovýchodní Evropě a na Předním východě, v dalších částech Evropy nemá zásadní význam, protože jí není dostatek.
Diferenciace vývoje mezi Evropou a Asií, která je patrná už v neolitu, se prohloubila - v době, kdy ve střední Evropě začíná eneolit, už vznikají v Orientu první otrokářské státy (Sumer, Akkad).
[editovat] Typické znaky pro střední Evropu
[editovat] Užití oradla v zemědělství
Pozůstatky křížové orby byly nalezeny pod mohylami v Polsku (Sarnow), Dánsku (Lundehøj, Aldrupsgarde) nebo v Česku (Březno u Loun, Konobrže). Předpokládá se, že tato orba mohla být kultovního charakteru. Nezdá se, že by tato oradla (jejichž podobu neznáme) zvýšila výnos polí, spíše obdělávání urychlila. Zároveň došlo k jasnému oddělení polí od sídlišť.
[editovat] Znalost kola a vozu
Jeden z nejpřevratnějších vynálezů v lidských dějinách se objevuje právě v době někdy kolem poloviny 5. tisíciletí př.n.l. Podle nejnovějších poznatků se zdá, že se kolo objevuje během velmi krátké doby v podstatě v celé Evropě. Nemáme tedy jistotu, že vzniklo na Předním východě, jak bylo po dlouhou dobu předpokládáno. Jedinečným dokladem existence vozu je nález hliněného modelu vozíku v maďarském Budakalász. Existují spekulace o využití vozu v dálkovém obchodě, jsou ovšem nepodložené a silně nepravděpodobné, protože toto by vyžadovalo existenci dlouhých úseků sjízdných cest. Spíše se předpokládá hospodářské užití v rámci jednotky dům - pole.
[editovat] Užití tažných zvířat
Souvisí s užíváním oradla a vozu. Zdá se, že dobytčata získala v některých kulturách díky své důležitosti postavení kultovního zvířete. To naznačují nálezy sošek býků s náznaky zápřahu na různých místech Evropy (např. Bytyn v Polsku) a také rituální pohřby dobytčat v okolí Lipska (kultura kulovitých amfor). Velmi vzácným důkazem je nález dřevěného jha (z jasanového dřeva) ze švýcarského Vinelzu.
[editovat] Doklady organizované těžby hornin
Nejznámějším dokladem těžby (i hlubinné) je lokalita Krzemionki u Krakova. Byl zde nalezen systém šachet a štol.
[editovat] Výšinná hrazená sídliště
Objevují se snad již na konci neolitu, v eneolitu plně prokázána.
[editovat] Oddělení plochy sídliště a pohřebiště
Jestliže v neolitu nacházíme pohřby ještě i na sídlištích, často v sídlištních jámách, v eneolitu se pohřební ritus uniformizuje a asi i rozšiřuje na všechny členy komunity. Zároveň je pohřební okrsek jasně oddělen od sídliště.
[editovat] První bohaté hroby
Ty snad dosvědčují sociální diferenciaci obyvatelstva (jako další nepřímý důkaz by ohla svědčit existence výšinných sídlišť).
[editovat] Menší obytné stavby
Jestliže je pro neolit ve střední Evropě typický tzv. dlouhý dům, tak v eneolitu se objevují menší chaty spíše čtvercového půdorysu (cca 6-8 x 3-4 m). Snad se z toho dá usuzovat, že základní jednotkou komunity již nebyla celý rod (osidlující v neolitu dlouhý dům), ale podstatně menší jednotka (snad nukleární rodina). Sídliště jako celky jsou také oproti neolitu menší.
[editovat] Upevnění společenského postavení muže
Jako jeden ze sociálních důsledků hospodářských změn se uvažuje o zesílení společenského postavení muže ve společnosti, hlavně v souvislosti s užitím oradla a dobytčat. Starost o pole tak přechází do jeho kompentence. Nicméně se v této souvislosti upustilo od užívání termínu patriarchát, spíše se užívá korektnější pojem patrilineární společnost.
[editovat] Eneolit v Česku
- Podrobnější informace naleznete v článku Eneolit na území České republikynaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Na našem území spadá eneolit do konce 4. a do 3. tisíciletí př. n. Obvykle se dělí na časný eneolit (4500/4400 - 3700 př.n.l), kam patří kultura lengyelská, münchshöfenská, schussenriedská a jordanovská skupina. Do staršího eneolitu (3700 - 3350 př.n.l.) řadíme kulturu nálevkovitých pohárů, kulturu michelsberskou, a jako soudobý jev i keramiku s brázděným vpichem (resp. keramika typu Retz, popřípadě i další názvy). Ve středním eneolitu (3350 - 2900/2800) ještě pokračuje kultura s nálevkovitými poháry, dále se objevuje bádenská kultura, řivnáčská kultura, bošácká skupina, kultura chamská, kultura kulovitých amfor a jevišovická kultura. V mladším eneolitu (2900/2800 - 2200 př.n.l.) je naše území osídleno kulturou se šňůrovou keramikou a kulturou se zvoncovitými poháry. Na sklonku se objevuje i proúnětická kultura.
