Paleolit
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Paleolit (z řeckého πάλαιος palaios - „starý“ a λίθος lithos - kámen) je označení nejstaršího a nejdelšího období lidských dějin - starší doby kamenné. Začal v době, kdy se člověk zručný poprvé naučil užívat nástrojů a končí s poslední dobou ledovou, kdy na něj navazuje mezolit, který se odlišuje adaptací člověka na klimatické podmínky v podstatě současného rázu. Je pro něj typické střídání dob ledových a adaptibilita rodu člověk na měnící se klimatické podmínky. Hlavním způsobem získávání potravy byl lov a sběr plodin.
Paleolit se dále dělí na několik období, jejichž datace se ovšem v různých částech světa liší. Pro střední Evropu se obvykle udávají následující hodnoty. Protože se v rámci paleolitu zachází se statisíci či dokonce miliony let, nemá smysl je odpočítávat klasicky od přelomu letopočtu. Na mezinárodní úrovni se ustálila zkratka B.P. (z ang. Before Presence - před současností), odpočítává se tedy od cca roku 2000:
Obsah |
[editovat] Datace obvykle udávaná pro střední Evropu
- nejstarší paleolit (2 500 000 – 750 000 B.P.)
- starý paleolit (750 000 – 250 000 B.P.)
- střední paleolit(250 000 - 40 000 B.P.)
- mladý paleolit ( 40 000 - 11 000 B.P.)
- pozdní paleolit ( 11 000 - 10 000 B.P.)
[editovat] Nejstarší paleolit
Jedná se o nejstarší fázi paleolitu a je to doba, kdy člověk zručný začal poprvé používat nástroje (do současnosti se dochovala kamenná industrie). V té době ještě přežívali někteří příslušníci rodu Australopithecus, kteří pravděpodobně nástroje neužívali. Je možné, že se člověk zručný vyvinul z jedné jejich větve. Nejstarší a neslavnější nálezy člověk zručný pocházejí z Tanzanie z oblasti Velkého pevninského driftu. Olduvaiská rokle - jedno z míst častých nálezů zde dala název kultuře, která bývá s industrií člověk zručný spojována - oldovan. Oldovan se váže pouze na oblast okolo zlomové propadliny a jeho stáří se udává od 2,5 mil.let do cca 1 mil. let B.P. Dochovala se kamenná industrie obvykle vyrobená z lávy nebo ze silicitů a křemenů. Typické tvary jsou sekáče, protobifasy, otloukače, drasadla, škrabadla atd. Stejně jako nástroje se Člověk zručný naučil snad i užívat oheň. Pře zhruba 1,5 mil. let nahradil člověka zručného člověk vzpřímený a s ním se objevuje nová kultura acheuléen. Spolu s člověkem vzpřímeným se rozšiřuje z Afriky do západní a jižní Asie a po jisté mezeře i do západní poloviny Evropy. V Česku se také nacházejí lokality s nálezy z nejstaršího paleolitu, jedná se o Beroun nebo Čákovice.
V některých zemích se rozeznává i starý paleolit, pokud tomu tak není, tak na nejstarší paleolit navazuje přímo střední paleolit v době před 250 000 lety.
[editovat] Starý paleolit
Pokračuje acheulská kultura. Nosiletelem kultury acheuléen je člověk vzpřímený a později člověk heidelberský, předchůdce neandrtálce. Typickým nástrojem se stává pěstní klín. Dále se vyskytují polyedry, drasadla a úplně ke konci začíná levalloiská technika. Ve východní Africe, Číně a jižní Evropě se zároveň s acheuléenem prosadila drobnotvará industrie.
[editovat] Střední paleolit
Nositelem kultur středního paleolitu byl člověk vzpřímený a člověk rozumný neandertálský, který žil hlavně na jihu, ve Středomoří - severní země navštěvoval jen v teplých interglaciálech. Naopak neandertálci se pohybovali v Evropě po celou dobu - i během glaciálů. Později se objevuje člověk rozumný a člověk rozumný rozumný.
Typickým rysem je rozmach variability industrie. Změnil se i způsob výroby - používají se spíš drobné úštěpy a industrie drobnotvará. Prosadila se plně levalloiská technika - nástroje teď byly vyráběny z předem připraveného jádra. Hlavním zdrojem potravy se stal lov, provázený rybolovem a sběrem. Vzniká umění a pravděpodobně i primitivní forma náboženství - existují náznaky rituálního pohřbívání alespoň některých členů komunit.
V Evropě se nejvýrazněji prosazují kultury moustérien (v Česku nálezy např. v jeskyni Šipka nebo Švédův stůl), dále ve střední Evropě taubachien (nálezy v jeskyni Kůlna a v Předmostí), micoquien (v Česku některé vrstvy v jeskyni Kůlna).
V severní Africe se rozeznává kultura atérien s hroty na širokých úštěpech s typickým řapem, jižněji pak kultura sangoan a v jižní Africe fauersmith. Typickými nástroji pro tyto kultury jsou škrabadla, drasadla, klíny, sekáče, hroty.
[editovat] Mladý paleolit
Mladý paleolit se začíná rozvíjet v počínajícím interpleniglaciálu poslední doby ledové, kdy zbývající domorodé populace středopaleolitických neandertálců, oslabené předchozím chladným obdobím, jsou vytlačovány lidmi moderní anatomické stavby, zcela už podobnými až shodnými s člověkem dnešním . S nimi je spojen rozvoj čepelové techniky a jí odpovídajících jemnějších typů nástrojů. Ve starší fázi tohoto období se vyvíjí množství kultur. Část z nich, tzv. přechodné kultury, nesou ještě prvky středního paleolitu, část už progresivní prvky mladého paleolitu, patři k nim kultura chatelperronien, szeletien a bohunicien (lokality Stránská skála nebo Ondratice). Plně mladopaleolitické kultury byly: uluzzien, jerzmanowicien, aurignacien s reprezentativními malbami ve španělských a francouzských jeskyních. Dominantní způsob úpravy kamenné industrie je tzv. čepelová technika.
Ve střední fázi mladého paleolitu rozlišujeme kultury gravettien, jehož lokální variantou je moravský pavlovien se světoznámými nalezišti Dolní Věstonice, Pavlov, Willendorf a Předmostí. O něco mladší je kostěnkovsko - avdějevská kultura, maltsko-bureťská kultura, mezinská kultura a středoevropský a středomořský epigravettien. Jeskynní malby jsou typické i pro kulturu solutréen.
Magdalénien už patří do pozdní fáze mladého paleolitu. K této kultuře v Česku patří nálezy z lokalit Pekárna, Býčí skála nebo Kůlna. Dál rozlišujeme kutury epimagdalénien a hamburgien.
[editovat] Pozdní paleolit
Krátké závěrečné období paleolitu na přelomu pleistocénu a holocénu, kdy se začínají šířit borobřezové porosty (počátky práce se dřevem naznačuje výskyt hrubotvaté složky kamenné industrie - valounových sekáčů apod.) Kolísající, stále ještě málo příznivé klima i příroda dovolily obživu jen nevelkému počtu pohyblivých loveckých skupin, zčásti zřejmě navazujících na předchozí domácí osídlení. Nejvýraznější kultury pozdního paleolitu jsou natúfien ve východním Středomoří, capsien v severní Africe, azilien na území hlavně Francie, creswellien ve Velké Británii a tišnovien v Česku .
[editovat] Podívejte se také na
- Moravský paleolit
[editovat] Reference
- Beneš, J. 1993: Člověk, Praha.
- Fridrich, J. 1982: Středopaleolitické osídlení Čech, Praha.
- Fridrich, J. 1997: Staropaleolitické osídlení Čech, Praha.
- Leakey, R. 1996: Původ lidstva, Bratislava.
- Svoboda, J. 1999: Čas lovců, Brno.
- Svoboda, J. et al. 2002: Paleolit Moravy a Slezska. Dolnověstonické studie 8, Brno.
 |
Tento článek o historii je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |
