Lev XIII.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lev XIII.
Rodné jméno	Vincenzo Gioacchino Raffaele Luigi Pecci
Začátek pontifikátu	20. února 1878
Konec pontifikátu	20. červenece 1903
Předchůdce	bl. Pius IX.
Nástupce	sv. Pius X.
Datum narození	2. březen 1810
Místo narození	Carpineto Romano, Itálie
Datum úmrtí	20. červenec 1903
Místo úmrtí	Apoštolský palác, Vatikán

Papež Lev XIII.

Lev XIII., vlastním jménem Vincenzo Gioacchino Raffaele Luigi Pecci (2. březen 1810 – 20. červenec 1903) byl 256. papežem římskokatolické církve (1878–1903). Provedl její rozsáhlou reorganizaci a vydal první z velkých sociálních encyklik, Rerum novarum. Během jeho pontifikátu prudce vzrostla mezinárodní politická prestiž papežství.

Vincenzo Pecci sea narodil v Carpinete, v horách jižně od Říma jako šesté dítě v nižší šlechtické rodině. Studoval ve Viterbě (1818–1824), v římském semináři (1824–1832) a na akademii urozených kněží (1832–1837). V roce 1837 byl vysvěcený na kněze a byl přijat do řad papežských diplomatů.

Řehoř XVI. jej v roce 1843 vyslal jako nuncia do Belgie. Zde podpořil místní biskupy proti vládě, načež byl v roce 1846 na žádost krále Leopolda I. odvolán. Tentýž rok se stal biskupem v Perugii a o 7 let později obdržel kardinálský klobouk.

Jako biskup nechal přepracovat učební osnovy svého semináře a založil Akademii svatého Tomáše Akvinského a snažil se obnovit vztahy mezi katolickou církví a soudobou kulturou. V roce 1860 protestoval proti anexi Perugie Sardinským královstvím. 20. února 1878 byl zvolen nástupcem papeže Pia IX.. Jeho hlavním cílem bylo přizpůsobit římskokatolickou církev moderní době. Podporoval ve Vatikánu studium astronomie a přírodních věd a zpřístupnil část vatikánských archívů vědcům bez ohledu na jejich náboženské vyznání. 15. května 1891 vydal první velkou sociální encykliku Rerum novarum, v níž popsal a částečně i definoval základy sociálního učení římskokatolické církve. V ní podpořil soukromé vlastnictví a práva dělníků na spravedlivou mzdu, důstojné pracovní podmínky a zakládání odborů. Tato encyklika mu vynesla přezdívku papež pracujících.

Lev XIII. provedl značnou reorganizaci církevních struktur. Založil 248 nových diecézí a arcidiecézí, vetšinou mimoevropských (včetně 28 v USA), a dva patriarcháty (pro severní Afriku a Indii s Japonskem). Zavedl termín odloučení bratři pro křesťany nesjednocené s Římem. V roce 1893 zavedl svátek Svaté rodiny. Na konci svého pontifikátu vydal nové regule pro cenzuru a 17. září 1900 novelizoval Index zakázaných knih.

[editovat] Enycykliky

• Ad extremas (24. červen 1893)
• Adiutricem (5. srpen 1895)
• Aeterni patris (4. září 1879)
• Affari vos (8. prosinec 1897)
• Annum Sacrum (25. květen 1899)
• Arcanum divinae (10. únor 1880)
• Augustissimae Virginis Mariae (12. srpen 1897)
• Au Milieu Des Sollicitudes (16. únor 1892)
• Auspicato concessum (17. srpen 1882)
• Caritatis (19. březen 1894)
• Caritatis Studium (25. červenec 1898)
• Catholicae Ecclesiae (20. listopad 1890)
• Christi Nomen (24. prosinec 1894)
• Constanti Hungarorum (2. srpen 1893)
• Cum Multa (8. prosinec 1882)
• Custodi di quella Fede (8. prosinec 1892)
• Dall'alto dell'Apostolico Seggio (15. říjen 1890)
• Depuis le Jour (8. září 1899)
• Diuturni Temporis (5. září 1898)
• Diuturnum (29. červen 1881)
• Divinum Illud Munus (9. květen 1897)
• Dum Multa (24. prosinec 1902)
• Etsi Cunctas (21. prosinec 1888)
• Etsi Nos (15. únor 1882)
• Exeunte Iam Anno (25. prosinec 1888)
• Fidentem Piumque Animum (20. září 1896)
• Fin dal Principio (8. prosinec 1902)
• Grande Munus (30. září 1880)
• Graves de Communi Re (18. leden 1901)
• Gravissimas (16. květen 1901)
• Humanum Genus (20. duben 1884)
• Iampridem (6. leden 1886)
• Immortale Dei (1. listopad 1885)
• In Amplissimo (15. duben 1902)
• Inimica Vis (8. prosinec 1892)
• In Ipso (3. březen 1891)
• In Plurimis (5. květen 1888)
• Inscrutabili Dei Consilio (21. duben 1878)
• Insignes (1. květen 1896)
• Inter Graves (1. květen 1894)
• Iucunda Semper Expectatione (8. září 1894)
• Laetitiae Sanctae (8. září 1893)
• Libertas (20. červen 1888)
• Licet Multa (3. srpen 1881)
• Litteras a Vobis (2. červenec 1894)
• Longinqua (6. leden 1895)
• Magnae Dei Matris (8. září 1892)
• Magni Nobis (7. březen 1889)
• Militantis Ecclesiae (1. srpen 1897)
• Mirae Caritatis (28. květen 1902)
• Nobilissima Gallorum Gens (8. duben 1884)
• Non Mediocri (25. říjen 1893)
• Octobri Mense (22. září 1891)
• Officio Sanctissimo (22. prosinec 1887)
• Omnibus Compertum (21. červenec 1900)
• Pastoralis (25. červenec 1891)
• Pastoralis Officii (12. září 1891)
• Paternae (18. září 1899)
• Paterna Caritas (25. červenec 1888)
• Pergrata (14. září 1886)
• Permoti Nos (10. červenec 1895)
• Providentissimus Deus (18. listopad 1893)
• Quae Ad Nos (22. listopad 1902)
• Quam Aerumnosa (10. prosinec 1888)
• Quamquam Pluries (15. srpen 1889)
• Quam Religiosa (16. srpen 1898)
• Quarto Abeunte Saeculo (16. červenec 1892)
• Quod Anniversarius (1. duben 1888)
• Quod Apostolici Muneris (28. prosinec 1878)
• Quod Auctoritate (22. prosinec 1885)
• Quod Multum (22. srpen 1886)
• Quod Votis (30. duben 1902)
• Quum Diuturnum (25. prosinec 1898)
• Reputantibus (20. srpen 1901)
• Rerum novarum (15. květen 1891)
• Saepe Nos (24. červen 1888)
• Sancta Dei Civitas (3. prosinec 1880)
• Sapientiae Christianae (10. leden 1890)
• Satis Cognitum (29. červen 1896)
• Spectata Fides (27. listopad 1885)
• Spesse Volte (5. srpen 1898)
• Superiore Anno (30. srpen 1884)
• Supremi Apostolatus Officio (1. září 1883)
• Tametsi Futura Prospicientibus (1. listopad 1900)
• Urbanitatis Veteris (20. listopad 1901)
• Vi è Ben Noto (20. září 1887)