Kragujevac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kragujevac Крагујевац
znak
základní data
Okruh]]:	Šumadijský
Administrativní dělení:	5 opštin
Rozloha:	835 km²
Počet obyvatel:	211 580
Hustota zalidnění:	ob./km²
Etnické složení:	Srbové
Náboženské složení:	Pravoslaví
Zeměpisná šířka:	44° 02 sev. šířky
Zeměpisná délka:	20° 92 vých. délky
Nadmořská výška:	m
Telefonní předvolba:
Poštovní kód:
Starosta:	Veroljub Stevanović
Oficiální web

Kragujevac (srbsky Крагујевац) je město v Srbsku, hlavní město Šumadijského okruhu na řece Lepenica.

Obsah 1 Historie 1.1 Středověk a 19. století 2 20. století 3 Charakter města 4 Externí odkazy

[editovat] Historie

[editovat] Středověk a 19. století

Poprvé je město zmiňované ve středověku, z tureckých zdrojů, v roce 1476 – tehdy to byla malá osada. Podle archeologických nálezů však celá Šumadija byla osídlena již před 40 000 lety, v době paleolitu. Rozvíjet se město začalo až po osvobození od Osmanské nadvlády v roce 1818, když ho Miloš Obrenović ustanovil hlavním městem nového srbského státu. Roku 1835 tu také byla prohlášena nová srbská ústava.

V 2. polovině 19. století se tehdejší hlavní město rozvíjelo jako metropole demokratického státu, stejně jako jiná města v Evropě. Kromě hlavního, politického vlivu na celé Srbsko, byl také důležitý jako kulturní centrum země; vznikla zde první střední škola v zemi (Prva kragujevačka gimnazija), první lékárna a první tiskárna. Studovali zde mnozí učenci, vědci i politici.

Roku 1851 tu byla úspěšně otevřena továrna na zbrojní výrobu; ta tak utvářela charakter výroby po celý konec 19. století i pro začátek století minulého. Po napojení města na železnici s Bělehradem a Niší v roce 1886 začal růst i vývoz do zahraničí.

[editovat] 20. století

První vážnou škodu utrpělo město za 1. světové války. Do Kragujevace byly přesunuty některé důležité státní instituce, včetně velitelství armády, město ztratilo 15 % svých obyvatel. Tu největší katastrofu mělo ale ještě před sebou – o více jak 20 let později, za 2. světové války 21. října roku 1941 tu němečtí fašisté zabili několik tisíc jeho obyvatel.

Po válce byla nutná obnova, rozvíjel se dále i průmysl. Vznikla automobilka, textilní a kožedělné závody; velká část výroby z nich šla opět na vývoz. V době své největší slávy, automobilka Zastava zaměstnávala desetitisíce lidí. Útlum přinesla až válka v 90. letech, následné sankce a definitivním koncem se stalo bombardování jednotkami NATO v roce 1999. Nyní město trápí ohromná nezaměstnanost.

[editovat] Charakter města

Kragujevac je známý hlavně díky již zmíněné automobilce Zastava, která zde má svojí továrnu. Většina zástavby je ze tří různých období – nejstarší je turecká, pak je zde také secesní a velká část města, včetně radnice, byla vybudována po válce v moderním stylu z oceli a betonu. Od roku 1976 je Kragujevac univerzitním městem; místní univerzita má 8 fakult.

[editovat] Externí odkazy

• http://www.kragujevac.org.yu/ - Oficiální stránky