Konrád I. Brněnský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Konrád I. Brněnský (asi 1035 – 6. září 1092 Praha), syn Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu (Schweinfurtu), byl kníže brněnského údělu (1054–1055 a 1061–1092) a český kníže (1092) z dynastie Přemyslovců. S manželkou Virpirkou, hraběnkou z Tenglingu, měl dva syny – Oldřicha († 1113) a Litolda († 1112).

Obsah 1 Zřízení údělů na Moravě 2 Podpora bratra Jaromíra 3 Období boje o investituru 4 Vratislavovo tažení na Moravu 5 Doba panování 6 Reference 7 Externí odkazy

[editovat] Zřízení údělů na Moravě

Po smrti knížete Břetislava I. a nástupu jeho syna Spytihněva II. na český trůn získal Konrád do správy jednu z částí rozdělené Moravy a usídlil se v Brně (v Olomouci sídlil jeho bratr Vratislav, budoucí český kníže a král, ve Znojmě bratr Ota). Když se moravská knížata postavila na počátku Spytihněvova panování proti jeho způsobům, vytáhl český kníže proti Moravě. Konráda i Otu vzal k sobě ke dvoru, Konrád se stal nejvyšším lovčím, moravské úděly byly zrušeny.

[editovat] Podpora bratra Jaromíra

Po náhlé smrti Spytihněvově ujal se vlády Vratislav II. a 1061 vrátil bratrům údělná knížectví; Ota převzal Olomoucko. 1063 se Konrád aktivně podílí na zřízení biskupství v Olomouci. Po smrti pražského biskupa Šebíře vystupují Ota a Konrád ve prospěch jmenování svého bratra Jaromíra, jak ve své závěti ustanovil jejich otec. Přestože Vratislav II. obávaje se rostoucí moci svých bratrů postavil vlastního kandidáta, musel pod hrozbou vzpoury ustoupit.

Konrád šel proti Vratislavově politice i nadále a o své vůli odňal olomouckému biskupství hrad Podivín a vrátil ho pod správu pražské diecéze. Proti olomouckému biskupu Janovi si počínal velmi hrubě, což nakonec vedlo k zásahu římského papeže Řehoře VII. (1075), který oba biskupy smířil.

[editovat] Období boje o investituru

Přemyslovci stáli na straně císaře Jindřicha IV. v bojích o investituru proti papeži Řehoři VII. Po kajícném setkání Jindřicha s Řehořem v Canosse 1077 se proti císaři postavil rakouský markrabě Leopold Krásný, který začal napadat území českého státu. Spojené oddíly Vratislavovy, Otovy i Konrádovy Leopoldovo vojsko porazily v bitvě u Mailberku 12. května 1082. Za podporu císaře byl 1085 Vratislav II. prohlášen českým králem pro svoji osobu.

[editovat] Vratislavovo tažení na Moravu

Po smrti Oty Olomouckého roku 1086 se jeho vdova Eufemie vydala do ochrany Konrádovi a Konrád tak získal celou Moravu. Odpůrci sílící Moravy v čele se Zdiradem vyprovokovali Vratislava k novému tažení proti Moravě. Byla dobyta Olomouc, kde kníže ustanovil údělným knížetem svého prvorozence z třetího manželství Boleslava. Pak oblehl Brno, kde se však postavil proti otci syn Břetislav. Když byl v půtce zabit Zdirad, získala Břetislavova strana ve vojsku převahu a Vratislav musel ustoupit. V souladu se stařešinským řádem svého otce prohlásil Konráda I. Brněnského za svého nástupce. Princ Břetislav odešel před zlobou otce ze země.

[editovat] Doba panování

Titul českého knížete získal po smrti svého bratra Vratislava II. v roce 1092, na knížecí stolec usedl 20. ledna t. r. Jeho krátkou dobu poznamenala jediná událost, když se pokusil opět spojit pražské a olomoucké biskupství a vypravil poselství k císaři. Ten však mezitím oba biskupy ve funkcích potvrdil, a tak Konrádovi nezbylo, než velikonoční svátky 1092 světit s oběma biskupy na Vyšehradě ve vzájemné shodě. Jeho smrtí po osmi měsících 6. září 1092 se završilo období 37 let, v jejichž průběhu vládli v Čechách Břetislavovi synové.

[editovat] Reference

• F. Palacký – Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě, 1. síl, 10. vydání, Praha 1936
• F. Čapka – Dějiny zemí koruny České v datech, Praha 1999, ISBN 80-7277-000-4

[editovat] Externí odkazy

• Konrád I. na stránkách statutárního města Brna