Oldřich (kníže)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oldřich († 9. listopadu 1034) byl český kníže (1012–1033 a 1034) z dynastie Přemyslovců. Byl synem Boleslava II. a mladší bratr Boleslava III. a Jaromíra.
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
| matka | |
| manželka | |
| bratr | |
| bratr | |
| děd | |
| syn | |
| vnuk | |
Roku 1001 uprchl s Jaromírem před terorem Boleslava III., po Vladivojově smrti roku 1003 se krátce vrátil do Čech, brzy však musel prchnout spolu s Jaromírem před Boleslavem III. a Boleslavem Chrabrým. Teprve na podzim 1004 se mohl vrátit, když s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci. Na jaře 1012 sesadil svého bratra Jaromíra, stal se knížetem a od krále Jindřicha II. přijal Čechy v léno. Oldřich se projevil jako energický a tvrdý panovník. Roku 1014 zlikvidoval opozici a Jaromírovy stoupence – tzv. druhé vraždění Vršovců. Do roku 1031 postupně dobyl na Polácích Moravu, jejíž správu svěřil svému synovi Břetislavovi. Jeho pokus získat západní Slovensko ztroskotal na odporu německého krále. Roku 1032 byl založen Sázavský klášter, opatem se stal poustevník Prokop. V klášteře se uplatňovala slovanská liturgie. V zahraniční politice byl Oldřich spojencem Říše – Jindřicha II. a Konráda (od něj přijal r. 1024 Čechy v léno) a podporoval ji v bojích s Poláky a Uhry.
Počátkem 30. let se však vztahy s Říší rapidně zhoršily, když sesazený polský kníže Měšek II. nalezl útočiště v Čechách a Oldřich odmítl pomáhat císaři v tažení do Polska. Císař Konrád II. si roku 1033 Oldřicha předvolal, obvinil jej z úkladů, sesadil a odsoudil do vyhnanství v Bavorsku. Českým knížetem se stal opět Jaromír. Na jaře 1034 však císař Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví. Jaromíra dal jeho bratr zajmout a oslepit a Oldřichův syn Břetislav utekl do ciziny. Již na podzim však Oldřich při bohaté tabuli, „jejímž vždy byl ctitelem, mezi jídlem a pitím náhle zemřel“. Bratr Jaromír ho dal slavnostně pohřbít v kostele Sv. Jiří na Pražském hradě.
Stále žijící vykastrovaný a oslepený Jaromír se vzdal nároků na vládu a moc v Čechách získal Oldřichův syn Břetislav I..
