Pozemní lanová dráha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lanová dráha ve Švýcarsku

Lanová dráha na Montmartre v Paříži

Pozemní lanová dráha (pozemní lanovka) je šikmá kolejová dráha, jejíž vozidla jsou poháněna pomocí tažných lan. Slouží k dopravě, je-li třeba překonat velké stoupání. Často i lanovka sama je turistickým lákadlem a jízda lanovkou je považována za nevšední zážitek. Kromě pozemní lanovky existují ještě visuté lanovky, jejichž kabiny nebo sedačky jsou zavěšeny na lanech.

Lanová dráha má vždy nejméně dvě stanice, horní a dolní. Některé lanové dráhy mohou mít po cestě i další stanice (petřínská lanovka například zastávku Nebozízek v horní polovině trasy).

U lanové dráhy obvykle stoupání nebývá větší než 45 ° (1 000 ‰). Některá zařízení však jsou na pomezí mezi lanovkou a výtahem, například zařízení spojující dvě budovy pražského hotelu Mövenpick na Smíchově.

Na pozemní lanovce jsou obvykle dva vozy pohybující se po kolejích každý v opačném směru. Trať může být buď v celé délce dvojkolejná, nebo ve většině délky jednokolejná a k vyhnutí je uprostřed délky výhybna s dvěma Abtovými výhybkami.

Jiným způsobem, jak umožnit kolejovému vozidlu jízdu po strmější dráze, je ozubnicová dráha.

[editovat] Některé pozemní lanovky

Praha, lanová dráha na Petřín: Újezd (Malá Strana) – Nebozízek – Petřín, provoz od roku 1891, v letech 1916 – 1932 a 1965 – 1985 provoz přerušen, Dopravní podnik hlavního města Prahy, a. s.
Praha, lanová dráha na Letnou: zřízena 1891, zrušena 1922, od roku 1900 obecní
Karlovy Vary, lanová dráha Diana: Grandhotel Pupp – Jelení skok – Výšina přátelství, v provozu od roku 1912, Dopravní podnik Karlovy Vary, a. s. (některými dopravními fanoušky bývá s nadsázkou označována za druhé metro v Česku po Praze).
Slovensko, lanová dráha Starý Smokovec–Hrebienok: v provozu od roku 1908, ŽSR