Tramvajová dráha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dvojkolejná tramvajová trať v Paříži se zatravněným kolejovým svrškem

Dvojkolejná tramvajová trať s BKV panely v Praze

Jednokolejná tramvajová trať mezi Libercem a Jabloncem

Tramvajová dráha (nazývaná též tramvajová trať) je kolejová dráha sloužící pro tramvajovou dopravu, zpravidla zejména v rámci osobní městské hromadné dopravy ve větším městě nebo městské aglomeraci. V minulosti byla oficiálně nazývaná též pouliční dráha (tomu odpovídá nynější německý název) nebo elektrická dráha (lidově elektrika). V hantecu se užívá označení šalina nebo šmirgl.

V České republice jsou tramvajové dráhy legislativně a technickými předpisy odlišeny od železničních drah a některé odlišnosti (například geometrie kol a kolejnic) brání běžnému provoznímu propojení se železniční sítí, několik kolejových propojení slouží jen manipulačním účelům. V některých zemích je ale přechod vozidel mezi tramvajovými a železničními drahami běžný a o podobných řešeních se uvažuje i v Česku.

[editovat] Druhy tramvajových drah

[editovat] Podle umístění

vedená po pozemní komunikaci – v takových úsecích se podle Pravidel silničního provozu nazývá tramvajový pás. Podle Zákona o pozemních komunikacích a provádecích předpisů Zákona o dráhách tramvajový pás není součástí pozemní komunikace, ani když je po ní veden, podle Zákona o provozu na pozemních komunikacích je částí pozemní komunikace. Řidiči tramvají v takovém úseku jsou podle Zákona o dráhách povinni řídit se též Pravidly silničního provozu. Ta také upravují, za jakých podmínek mohou na tramvajový pás podélně vjíždět nebo ho příčně přejíždět řidiči silničními vozidly. Rozlišují tramvajový pás zvýšený nebo jinak fyzicky oddělený od vozovky a tramvajový pás v úrovni vozovky.
samostatná – v minulosti se na samostatné úseky tramvajových drah vztahovala některá pravidla obdobná jako na železnici (například přednost ze zákona před silničním provozem, zřizování železničních přejezdů), zákonem o dráhách č. 266/1994 Sb. však vzniklo právní vakuum, které neumožňuje přes takovou dráhu vyznačit přechod pro chodce ani upravit přednost na křížení s pozemní komunikací a nezaručuje dostatečné zabezpečení míst styku tramvajové dráhy s jiným provozem.
na přidruženém zemním tělese – je-li tramvajová dráha vedena nikoliv v ose pozemní komunikace, ale po jedné straně obousměrné pozemní komunikace nebo po pravé straně jednosměrné pozemní komunikace, může být sporné, zda jde o dráhu vedenou po pozemní komunikaci.
podzemní – o podzemní tramvaji se původně uvažovalo i v Praze (před rozhodnutím o výstavbě metra), uvažuje se o ní i v Brně (Brněnský tramvajový diametr), podzemím vedou některé úseky tramvajových tratí ve Vídni.

[editovat] Podle počtu kolejí

jednokolejná – takové tratě jsou využívány vždy tam, kde je řídký provoz tramvajových vozidel. Vzhledem k tomu, že pro dva směry slouží jedna kolej, musí být v určitých vzdálenostech výhybny, aby se vozy mohly bezpečně míjet. Takové tratě se nacházejí například v Bad Schandau nebo mezi Libercem a Jabloncem.

dvojkolejná – dvojkolejné tratě se nacházejí standardně ve většině měst s tramvajovým provozem. Obě koleje se nacházejí vedle sebe (výjimky jsou případy, kdy to není technicky možné, poté je nutné zřídit tzv. kolejovou splítku, nebo se trať musí rozpojit na několik jedosměrných jednokolejných (například v centru Plzně).

[editovat] Podle provedení

Příčné pražce: Klasický způsob provedení tramvajové tratě, podobný jako u železnice. Do rozestavěné komunikace jsou položeny dřevěné nebo betonové pražce, na které jsou pak položeny koleje. Kolejový svršek takové trati může být dlážděný, zatravněný, otevřený nebo upravený pomocí tzv. zádlažbových panelů.
Velkoplošné BKV panely jsou další rozšířený způsob stavby tramvajových tratí. U BKV panelů jsou kolejnice umístěny do žlábků velkých betonových panelů, které tvoří vrchní část kolejového svršku. V panelech jsou kolejnice upevněny těsnícími pryžovými pásy zatlačenými podél kolejnic do žlábku panelu.
Jiné betonové panely: Kromě BKV panelů se používají i další druhy panelů (například podkladové panely VÚIS), které nahrazují pouze pražce a mají vlastní kolejový svršek. Používají se velkém množství například v Polsku. Menší, tzv. zádlažbové panely jsou někdy používány i jako vrchní kryt na pražcových tratích.

[editovat] Rozchod kolejí

V mnoha městech byl na začátku minulého století zvolen rozchod kolejí 1000 mm, který umožňuje stavbu ostřejších oblouků – zatáček, čímž města šetřila peníze a mohla zavést dopravu i do starší zástavby. Postupem času se však stal překážkou dalšího rozvoje, proto se dopravní podniky v těchto městech nyní snaží o přizpůsobení se a přestavují celé sítě na rozchod 1435 mm, požívaný nyní jako standard.