Filozofie vědy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Filozofie vědy je oblast filozofie, která zkoumá vědu jako specifickou sféru lidské činnosti i jako vyvíjející se systém poznatků. Samotný pojem Filozofie vědy se rozšířil ve 20. stol. v dílech představitelů logického pozitivismu (forma novopozitivismu – Vídeňský kruh – představitelé Otto Neurath a Rudolph Carnap. Původní byla snaha omezovat filozofický výzkum vědy jazykovými prostředky formální logiky, s cílem redukovat vědecké teoretické pojmy a výroky na empirické, které umožňují prověření pozorováním, či experimentem.
Podle Karla Poppera je teorie vědecká, pokud její předpovědi lze ověřit či vyvrátit. Podle této definice je vědeckou teorií například Klasická mechanika, naopak matematiku tato definice mezi vědy neřadí, protože ta jen vyvozuje důsledky z axiomů, které se nedokazují.
V současnosti se filozofie vědy zabývá nejen strukturou vědeckého poznání, ale i jeho dějinami. Kromě studia již získaných poznání se věnuje i problémům získávání nových poznání, a od trendu redukovat vědecký výzkum pouze na empirickou úroveň se postupně upouští.
