Dějiny Spojeného království
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Spojené království Velké Británie a Severního Irska (anglicky United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland) je západoevropský stát, zahrnující Anglii, Skotsko, Wales, které se nacházejí na ostrově Velká Británie, a Severní Irsko, a který více než sto let zahrnoval také celé Irsko.
Stát se prakticky zformoval do dnešní podoby Aktem o unii z roku 1707, které spojily Anglický a Skotský parlament a vytvořily tak Spojené království Velké Británie. Roku 1800 pak následoval další akt o unii jímž bylo k tomuto státu připojeno Irské království, čímž vzniklo Spojené království Velké Británie a Irska.
Roku 1922 ziskal nezávislost Irský svobodný stát, který však ponechal Severní Irsko jako součást Spojeného království. Výsledkem bylo, že od roku 1927 nese tento stát oficiální název Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Obvykle se ale zkracuje na „Británie“, „VB“ nebo „UK“.
Obsah |
[editovat] Vytvoření unie a dějiny před jejím vznikem
Roku 1707 vzniká v britském souostroví unie sjednocující Anglii, Wales a Skotsko v jedno království. Zákonem o unii z roku 1800 je připojeno Irsko a vzniká Spojené království Velké Británie a Irska, roku 1921 pak Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Od vytvoření unie sdílely tyto země stejné osudy, do této doby je však jejich historie rozdílná:
- dějiny Anglie
- dějiny Walesu
- dějiny Skotska
- dějiny Irska
- dějiny Severního Irska
[editovat] Vláda hannoverské dynastie
Po smrti královny Anny (1702-1714) na britský trůn nastoupil její nejbližší příbuzný, protestant Jiří I. (1714-1727), původem z Německa, člen hannoverské dynastie. Jeho nezájem o politické události ve Velké Británii byl předurčen původem a neznalostí angličtiny. Veškerou politickou moc tak v zemi fakticky získali členové parlamentu, přesněji řečeno její frakce strany Whigů. Sir Robert Walpole položil základy k funkci britského ministerského předsedy poté, co složil z členů Parlamentu svůj vlastní ministerský kabinet.
Za vlády Jiřího II. (1727-1760), který rovněž přenechával faktickou vládu svému ministerskému předsedovi, rozšířila Velká Británie svou koloniální říši zabráním území po celém světě, nejdůležitější místo zaujímalo 13 amerických kolonií na východním pobřeží. Britové se úspěšně prosazovali i v Kanadě nebo v Indii.
[editovat] Průmyslová revoluce
Záváděním mechanizace výroby a rozvojem velkých manufaktur Velká Británie jako jedna z prvních zemí v Evropě vstoupila do Průmyslové revoluce. Dostatek surovin z jejích kolonií urychloval tento celospolečenský proces. Stejně tak postupovala i modernizace výroby zemědělské, způsobující konečně příliv pracovní síly do britských průmyslových center. Velká Británie se zmocnila vedoucí úlohy mezi industrializovanými zeměmi.
Po ztrátě 13 amerických kolonií v důsledku vyhlášení jejich nezávislosti a vzniku USA roku 1789 a revoluci ve Francii téhož roku započala se organizovanost a emancipace dělnických vrstev v britské společnosti. Vznikly první dělnické organizace, jejich existence byla však záhy ilegalizována.
[editovat] Napoleonské války
V letech 1803-1815 se znovu rozhořel konflikt mezi Francií a Velkou Británií. Francouzský císař Napoleon I. plánoval dokonce invazi na Britské ostrovy, po pro Brity vítězné bitvě u mysu Trafalgar v roce 1805 byla tato hrozba odvrácena. Napoleon se posléze pokusil zamezit dovozu britského zboží na evropskou pevninu, i tento plán však stihl neúspěch. V roce 1815 byl Napoleon spojeneckými vojsky u Waterloo definitivně poražen.
[editovat] Sociální reformy v 19. století
S pokračující zoufalou pozicí dělnických vrstev začalo ve Velké Británii docházet ke střetům mezi dělníky a ozbrojenými složkami. Vysoká nezaměstnanost a ceny dohnaly některé dělníky až na pokraj hladomoru. Živelným ničením strojů (tzv. ludistické hnutí) se snažili dělníci zamezit propouštění. Britský ministerský kabinet se pokusil zlepšit sociální situaci zásadní reformou volebního systému roku 1832, kdy byla omezena moc staré aristokracie a naopak zvýšen politický vliv městských center, a tedy dáno právo volit střední vrstvě obyvatelstva. Po nových volbách bylo zakázáno otroctví v britských koloniích a později došlo i k úpravě pracovníích podmínek britských dělníků.
V letech 1837-1848, resp. 1846-1855 tzv. chartistické hnutí pokračovalo ve snaze o sociální emancipaci dělníků.
[editovat] Viktoriánská epocha
Dobou stability pro Velkou Británii znamenal začátek vlády královny Viktorie (1837-1901). Za její vlády dosáhla Velká Británie zenitu své politické a ekonomické moci. Ovládla významná zámořská území (Austrálie, Egypt, Kypr, část Jižní Afriky nebo Hongkong), z nichž nejdůležitější se stala Indie. Již v roce 1831 přitom vznikl Commonwealth (tzv. Britské společenství národů), zrovnoprávňující některé kolonie s domovskou zemí.
Ze začátku své vlády podléhala Viktorie vlivu ministerského předsedy lorda Melbourna. V roce 1840 se provdala za prince Alberta, který v roce 1861 zemřel na tyfus. Viktorie pokračovala v aktivní roli na poli mezinárodní politiky, často vystupovala jako prostředník při rozhodujících mezinárodních jednáních.
V letech 1854-1856 se Velká Británie zúčastnila Krymské války, ve které podpořila Turecko v boji proti Ruské říši. Velká Británie společně s Francií nad Ruskem zvítězila a zamezila dalšímu výraznému ruskému mocenskému růstu.
V roce 1877 se královna Viktorie stala také indickou císařovnou. Na přelomu 19. a 20. stol. se Velká Británie účastnila búrských válek, při kterých ovládla celou Jižní Afriku.
V druhé pol. 19. stol. bylo volební právo rozšířeno i na dělníky z velkých měst. Nespokojenost dělníků však přetrvala a v roce 1900 vznikla sociálně orientovaná labouristická strana, která se postupně stala hlavní opoziční silou vůči konzervativcům.
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Literatura angličtině
- Norman Davies The Isles: A History (Macmillan, 1999)
- Frank Welsh The Four nations: a history of the United Kingdom (Yale, 2003)
- Jeremy Black A history of the British Isles (Macmillan, 1996)
- Hugh Kearney The British Isles: a history of four nations (Cambridge, 1989)
- The Short Oxford History of the British Isles (series)
- G. Williams Wales and the Act of Union (1992)
- S. Ellis & S. Barber (eds) Conquest and Union: Fashioning a British State, 1485-1725 (1995)
- Linda Colley Britons: Forging the Nation, 1707-1837 (New Haven, 1992)
- R.G. Asch (ed) Three Nations: A Common History? England, Scotland, Ireland and British History c.1600-1920 (1993)
- S.J. Connolly (ed) Kingdoms United? Great Britain and Ireland since 1500 (1999)
[editovat] Externí odkazy v angličtině
- History of the United Kingdom: Primary Documents
- http://www.british-history.ac.uk
- Text of 1800 Act of Union
- Act of Union virtual library
