Chorvatština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chorvatština (Hrvatski jezik)
Rozšíření:	Chorvatsko, Rakousko, Bosna a Hercegovina, Maďarsko, Itálie
Počet mluvčích:	6,2 milionů
Klasifikace:	Indoevropské jazyky Slovanské jazyky Jihoslovanské jazyky
Písmo:	Latinka
Postavení
Regulátor:	Rada pro normalizaci standartního chorvatského jazyka
Úřední jazyk:	Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Burgenland (Rakousko)
Kódy
ISO 639-1:	hr
ISO 639-2:	scr (B) hrv (T)
SIL:	CRX
Wikipedie
hr.wikipedia.org

Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a Slavonii. V podstatě jde o jiný název pro v Chorvatsku užívanou variantu srbochorvatštiny, která byla úředním jazykem v Jugoslávii do roku 1992.

Má několik nářečí, která se dají dělit do skupin podle typu území (hory, pomoří, ostrovy) a podle žup. Hlavní dělení je však na nářečí ikavská, ekavská a (i)jekavská.

Chorvatština je úředním jazykem Chorvatska a jeho masmédií (rádio Split, televize HRT 1, HRT 2, nova, TV Jadran a RTL – překládána do chorvatštiny).

Obsah 1 Ukázky chorvatského lexika a textu 1.1 Dny v týdnu 1.2 Znamení horoskopu 1.3 Státní svátky (državni blagdani) 1.4 Chorvatská státní hymna 2 Pravopis 2.1 Psaní velkých a malých písmen 2.2 Roky 3 Přechylování příjmení 4 Výslovnost 5 Externí odkazy

[editovat] Ukázky chorvatského lexika a textu

[editovat] Dny v týdnu

• pondělí – ponedjeljak
• úterý – utorak
• středa – srijeda
• čtvrtek – četvrtak
• pátek – petak
• sobota – subota
• neděle – nedjelja

• včera – jučer
• dnes – danas
• zítra – sutra
• pozítří – prekosutra

[editovat] Znamení horoskopu

• beran – ovan
• býk – bik
• blíženci – blizanci
• rak – rak
• lev – lav
• panna – djevica
• váhy – vaga
• štír – škorpion
• střelec – strijelac
• kozoroh – jarac
• vodnář – vodenjak
• ryba – ribe

[editovat] Státní svátky (državni blagdani)

• Nova godina – Nový rok
• Uskrsni ponedjeljak – Velikonoční pondělí
• Praznik rada – Svátek práce
• Tijelovo – Boží tělo
• Dan antifašističke borbe – Den boje proti fašismu
• Dan državnosti – Den státnosti
• Dan pobjede i domovinske zahvalnosti – Den vítězství a díkůvzdání vlasti
• Velika Gospa – Nanebevzetí Panny Marie
• Dan neovisnosti – Den nezávislosti
• Svi sveti – Všech svatých
• Božić – Vánoce
• Sveti Stjepan – Sv. Štěpán

[editovat] Chorvatská státní hymna

Lijepa naša domovino,

Oj junačka zemljo mila,

Stare slave djedovino,

da bi vazda sretna bila!

Mila kano si nam slavna,

Mila si nam ti jedina.

Mila kuda si nam ravna,

Mila kuda si planina!

Teci Dravo, Savo teci,

Nit ti Dunav silu gubi,

Sinje more svijetu reci,

Da svoj narod Hrvat ljubi.

Dok mu njive sunce grije,

Dok mu hrašće bura vije,

Dok mu mrtve grobak krije,

Dok mu živo srce bije!

[editovat] Pravopis

[editovat] Psaní velkých a malých písmen

Není rozdílů oproti češtině.

Lidská jména

Osobní jména a příjmení se píší s velkým písmenem: Stjepan Radić, Ivan Krstitelj Tkalčić, Gaj Julije Cezar; Tomo, Katica, Pero
Jména, která určují vlastnost osoby, se také píší s velkým písmenem: Ivan Grozni, Crni Petar, Karlo Veliki
Jména zobecněná, která představují věc či fyzikální veličinu, se píší s malým písmenem: mercedes, paskal, rengen

Tituly

Tituly se píší s malým písmenem: kralj Tomislav, sveti Stjepan, profesor Jurić, doktor Margetić

Zvířata

Jména zvířat a pohádkových bytostí se píší s velkým písmenem: Kleopatra, Reks...
Obecné názvy druhů zvířat píšeme s malým písmenem: čivava, dalmatinac, sijamska mačka

Příslušníci národů, kontinentů a států

S velkým písmenem se píší:
Příslušníci kontinentů - Amerikanka, Afrikanac, Azijatkinja, Australac (NE Australijanac!!!)
Příslušníci států a národů - Hrvatica, Danac, Bolivijka, Egipćanin, Židovka
Příslušníci regionů - Međimurac, Rabljanka, Provansalka, Bavarac
Příslušníci žup, krajů - Zagrepčanka, Varaždinac, Grožnjanka, Njujorčanin (nebo Newyorčanin)

Přídavná jména odvozená od vlastních jmen a přivlastňovací

Přídavná jména přivlastňovací s koncovkou -ov nebo -in se píší s velkým písmenem: Terezin, Hrvatov, Josipov, Njemičin (od Njemica)
Obyčejná přídavná jména s koncovkou -ki se píší s malým písmenem: karlovački, creski, hrvatski, američki, vatikanski

Zeměpis

Názvy kontinentů začínají velkým písmenem: Europa, Australija
Názvy států začínají velkým písmenem: Narodna Republika Kina, Papua Nova Gvineja
Ostrovy, poloostrovy a jiné zeměpisné názvy: Baranja, Flandrija, Štajerska, Bliski istok, Gorski kotar
Napomena: Ponekad se piše na dva načina, ovisno o tome želite li reći da je nešto prihvaćeno ime regije ili samo zemljopisna orijentacija. Na primjer, pišete „Srednja Europa“ ako pod time mislite na skup zemalja ili regija koje nisu vezane samo zemljopisno nego i npr. kulturno ili politički. Ako želite istaknuti samo zemljopisnu lokaciju bez obzira na tradiciju, možete pisati „srednja Europa“ (tj. sredina Europe).
Přírodní úkazy se píší s velkým - Samoborsko gorje, Dugi otok, Krbavsko polje, Postojnska jama, Plitvička jezera, Jadransko more, Tihi ocean, Mars, Zemlja, Sunce, Sunčev sustav, Mliječna staza
Pokud píšete o slunci či měsíci, který je vidět na obloze, pište malé písmeno: Ogrijalo me sunce. Nad morem se digao mjesec. Stojim s obje noge na zemlji.
Názvy všech ulic, částí města i vesnic pište s velkým písmenem: Maksimir, Kaptol, Dolac, Gundulićeva ulica, Cvjetni trg, Trg bana Josipa Jelačića, Trg žrtava fašizma, Nova cesta, Gornji grad

Události, období a instituce

Názvy století, styly vlády nebo slohy pište s malým písmenem: antika, srednji vijek, renesansa, devetnaesto stoljeće, ilirski pokret, komunizam, fašizam, moderno doba
Názvy událostí pište s velkým písmenem: Prvi svjetski rat, Francuska revolucija
Všechny státní svátky se píší s velkým písmenem: Božić, Uskrs, Nova godina, Tri kralja, Kurban bajram, Dan državnosti, Dan domovinske zahvalnosti

U názvů politických stran se píše velké písmeno: Hrvatska demokratska zajednica

[editovat] Roky

Každé datum, kde je uveden rok, se píše s tečkou.

• 1987.
• 6. srpnja 2004.

[editovat] Přechylování příjmení

V chorvatštině se nepřechylují ženská příjmení (starší, posesivní koncovka -ová vymizela v 18.-19. století).

České příjmení: Václav Havel a Dagmar Havlová

Chorvatské příjmení: Ivo Ravlić a Ivanka Ravlić

[editovat] Výslovnost

Výslovnost je stejná jako v češtině.

Chorvatština používá písmen latinky a přidané znaky: ž š č ć đ

• ć se čte jako české č

• đ se čte jako „dž“

[editovat] Externí odkazy

• Anglicko-chorvatský, chorvatsko-anglický slovník