Božská komedie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Božská komedie (v originále La Divina Commedia) je název významem obrovitého literárního díla italského básníka Danta Alighieriho. Název „Božská komedie“ nemá nic společného s bohem jako takovým; Dante sám své dílo nazýval pouze „Komedie“, čímž tehdy mínil příběh s dobrým koncem. Přízvisko „Božská“ pochází od pozdějších komentátorů, a je myšleno ve smyslu „skvělá, fantastická“.
Dílo je rozděleno na 3 části – Peklo, Očistec, Ráj. Očistec a Ráj obsahují 33 zpěvů, Peklo 34, (dohromady 100 zpěvů) – dílo je složeno z tzv. tercin. Hlavní postavou je sám autor, kterého po Pekle a Očistci provází básník Vergilius; po cestě (především v Pekle) se setkává se slavnými osobnostmi a osobnostmi ze svého vlastního života. Dantovo jméno však se však v Božské komedii objevuje jen jednou: ve XXX. zpěvu Očistce, když Danta musí opustit Vergilius, neboť jako pohan nesmí vstoupit do Ráje („Dante, že Vergil pryč se odebírá, ty neplač proto, neplač proto v žalu...“).
Rájem ho provází Beatrice, jím v minulosti milovaná žena (Beatrice Portinari), která bývá vykládána jako symbol krásy, dokonalosti, církve, teologie či filozofie. V díle je obecně mnoho různých symbolů, které mohou být různě vykládány.
Obsah |
[editovat] Struktura díla
Dílo je složeno z těchto tří částí (data nelze vždy považovat za zcela jistá)
- Peklo (Inferno 1316)
- Očistec (Purgatorio 1320)
- Ráj (Paradiso 1321)
Tyto části jsou pak rozděleny každá do 33 zpěvů, pouze Peklo má zpěvů 34, první zpěv (tzv. předzpěv) byl však původně zamýšlen jako úvodní, ale bývá tradičně řazen do Pekla.
Dílo je psáno formou tercín, což je forma, kterou Dante vytvořil pro toto dílo. Božská komedie obsahuje 4611 těchto tercín, k tomu je nutno připojit ještě 200 rýmovaných veršů, které jsou vždy po jednom na začátku a na konci každého zpěvu, celkem má tedy Komedie 14233 veršů, .
Tercíny jsou psány formou pětistopých jambických veršů, kdy schéma rýmu označujeme jako aba, bcb, dcd, ede, ..... xwx ,yxy ,zyz.
[editovat] Překlady
Překlady tohoto díla se potýkají s mnoha problémy, lze říct, že toto dílo patří mezi ta díla na nichž se osobnost překladatele podepíše obrovským způsobem. Vzhledem k formě jakou je dílo psáno a určitým specifikům italštiny si překladatel musí zvolit zda zachová formu tohoto díla, pak samozřejmě musí slevit z obsahu díla, anebo zda obětuje rým a překlad pak bývá věrnější, ale dílo je ochuzeno o svoji strukturu.
Prakticky ve všech významnějších jazycích existuje celá řada úplných překladů (doslov českého vydání Božské komedie z r. 1958 uvádí např. 48 úplných překladů v němčině), kdy překladatelé dílo přeložili jako prózu, ale i překlady které velice věrně zachovávají strukturu díla. Velmi časté jsou neúplné (částečné) překlady, které bývají často velice kvalitní, neboť se autor mohl zabývat pouze kusem Božské komedie.
Do češtiny se toto dílo jako první pokusil přeložit František Doucha, překlad několika zpěvů uveřejnil již roku 1854, tento neúplný překlad nepatří mezi zdařilé ani čtivé.
První úplný překlad uveřejnil Jaroslav Vrchlický (ve spolupráci se znalcem italských poměrů této doby J. Blokšou), na překladu začal pracovat pravděpodobně v r. 1875 a již roku 1879 vyšel překlad Pekla o rok později vydal přeložený Očistec a v r. 1882 vydal Ráj. Jelikož v onu dobu byla česká literatura na vážkách jaký postoj zaujmout k osobě J. Vrchlického, objevila se řada bezvýhradně kladných kritik, tak kritik opačných. Dnes se většina kritiků přiklání k názoru, že se jednalo o překlad zdařilý, každopádně lze říct, že překlad tohoto díla byla pravděpodobně největší a nejsledovanější literární událostí na české scéně v rozmezí let 1850 - 1900.
Dalším významným českým překladem je nerýmovaná, ale velmi přesná verze Karla Vrátného, který na překladu pracoval mezi lety 1906 a 1929.
Dnes nejrozšířenějším překladem v češtině je překlad Otto Františka Bablera pořízený během druhé světové války a později upravovaný. Božskou komedii přeložil rovněž Vladimír Mikeš, nevyšlo ovšem úplné vydání.
[editovat] Ukázka díla
- Per me si va ne la città dolente,
- per me si va ne l'etterno dolore,
- per me si va tra la perduta gente.
- Giustizia mosse il mio alto fattore;
- fecemi la divina podestate,
- la somma sapïenza e 'l primo amore.
- Lasciate ogne speranza, voi ch'intrate'.
- Dinanzi a me non fuor cose create
- se non etterne, e io etterno duro.
- Lasciate ogne speranza, voi ch'intrate
- (Inferno, Canto III, vv 1 - 9)
- Posléze se hrdina ocitá před bránou pekla.
- Nad ní je nápis:
- Mnou vchází se do trýznivého města,
- mnou vchází se do věčné bolesti,
- mnou vchází se k těm, které Bůh věčně trestá.
- Mnou dal Pán průchod spravedlnosti,
- jsem z boží moci, dílem lásky jdete,
- jsem sklenuta nejvyšší moudrostí.
- Patřím k těm věcem, které v tomto světě
- jsou od věků. A navždy potrvám.
- Zanechte vší naděje, kdo vstupujete.
(překlad Vladimír Mikeš)
- Mnou přichází se k městu vyhoštěnců,
- mnou přichází se, kde bol nepřestává,
- mnou přichází se k říši zatracenců,
- mne stvořil pán, jenž původcem je práva,
- Mne zbudovala s boží všemocností
- nejvyšší moudrost, první láska pravá
- Dříve než já, jež trvám od věčnosti
- nic nebylo, co taktéž věčným není.
- Kdo vchází mnou nechť naděje se zhostí!
(starší verze překladu, překlad Otto František Babler)
- Mnou přichází se k sídlu vyhoštěnců,
- mnou přichází se do věčného bolu,
- mnou přichází se k říši zatracenců,
- pán spravedlnost dal mi do úkolu.
- Mne zbudovala s boží všemocností
- nejvyšší moudrost s první láskou spolu.
- Dříve než já, jež trvám od věčnosti
- nebylo nic, co taktéž věčným není.
- Kdo vchází mnou ať naděje se zhostí!
(novější verze překladu, překlad Otto František Babler)
(Peklo, Zpěv III., 1 - 9)
[editovat] Externí odkazy
